|
|
Fototropní paměť v časném vývoji rostlin
Šišková, Michaela ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Krtková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce byla inspirována publikovanými kontroverzními výsledky o existenci a spolehlivosti paměťové stopy směru posledního osvětlení u mladých jedinců dvouděložných rostlin. Teoretická část této diplomové práce nejprve pojednává o fototropismu, stručně shrnuje dosavadní znalosti o tomto růstovém pohybu, fototropinech a mechanismu vzniku fototropického ohybu, včetně role auxinu a jeho transportérů. Zabývá se také vlivem světla, kterému je rostlina vystavena před samotnou fototropickou stimulací, na výsledný ohyb hypokotylu. Další část literárního přehledu je věnována otázce existence paměti u rostlin. Experimenty provedené v rámci praktické části vychází z předpokladu, že rostliny jsou schopné ukládat paměťovou stopu o předchozí světelné expozici. Po vytvoření systému, který umožnoval získat robustní fototropickou odpověď na modré světlo, bylo na semenáčcích modelové rostliny Lepidium sativum za různých podmínek testováno, jestli a jak směr, ze kterého světlo působí, ovlivňuje odpověď rostlin na následnou fototropickou stimulaci. Výsledky naznačují, že nejméně v jednom případě by se výsledná fototropická odpověď dala interpretovat tak, že u testovaných rostlin došlo k vytvoření specifické paměťové stopy. Nelze však říci, že by v rámci této práce byla existence paměťové stopy o předchozí...
|
|
|
3D rekonštrukcia povrchu buniek hypokotylov Arabidopsis thaliana so zmenenými hladinami cytokinínov
Hubinský, Marcel
Rostliny jsou mnohobuněčné organismy, které důsledně kontrolují svůj růst a morfogenézi na produkci zralých orgánů, a tím dosažení pohlavně dospělého jedince. Na úrovni buněk se vývoj rostlin skládá ze dvou hlavních procesů, proliferace buněk a expanze buněk. Rozdíly v načasování, rychlosti a rozestupech těchto vývojových procesů určují konečnou velikost a strukturu jednotlivých rostlinných orgánů. Cytokininy (CK) hrají klíčovou roli při mnoha aspektech vývoje rostlin, včetně rozvoje hypokotylů. V této práci bylo prokázáno, že CK hrají klíčovou roli nejen v proliferační, ale také v růstové fázi buněk. Hypokotyly rostlin se zvýšeným obsahem CK a rostoucích za snížené intenzity světla obsahovaly delší epidermální buňky, zatímco rostliny se sníženou hladinou CK vykazovaly buňky menší. Pomocí konfokální mikroskopie a použití transgenních linií s GFP-značenými mikrotubulárními proteiny (proCaMV35S :: MBD-GFP) bylo možné vypracovat rekonstruovány model povrchu hypokotylů s různými hladinami cytokininů. Vytvořený 3D model umožnil detailní nahlédnutí do velikosti a tvaru buněk hypokotylů.
|
|
| |
|
|
Interakcia cytokinínov a giberelínov počas predlžovania hypokotylu v odpovedi na rôzne teplotné podmienky
Tarbajová, Vladimíra
V této práci bylo sledováno zapojení rostlinných hormonů cytokininů do regulace prodlužování hypokotylu u děložních rostlin arábovky Thalovej (Arabidopsis thaliana L.) v odpovědi na různé teplotní podmínky. Rovněž byla pozorována interakce fytohormonů cytokininů s dráhou giberelinů použitím pětinásobných della mutantní linií rostlin Arabidopsis thaliana a inhibitoru biosyntézy giberelinů paclobutrazolu za působení různé teploty. Pozornost byla také zaměřena na účast PIF transkripčných faktorů v regulaci prodlužovacího růstu, využitím jednoduchých a násobných pif mutantní linii Arabidopsis thaliana. Na základě exogenní aplikace giberelínů a cytokinínu trans-zeatínu (tZ) bylo zjištěno, že cytokininy jsou zapojeny do regulace prodlužovacího růstu hypokotylem v odpovědi na různou teplotu okolního prostředí. Současně bylo pozorováno, že regulace růstu hypokotylem cytokininy trans-zeatinem není závislá na giberelínovej dráze.
|
|
|
Transport 2,4 - dichlorfenoxyoctové kyseliny v explantátech okurky seté (Cucumis sativus L.)
Hajdamachová, Iva
K experimentu byly použity třícentimetrové segmenty hypokotylů okurky seté (Cucumis sativus L.) kultivované na MS mediu a na indukčním mediu s přidanými růstovými regulátory. Snahou bylo prokázat bazipetální transport 2,4-dichlorofenoxyoctové kyseliny (2,4-D) v hypokotylech. Transport 2,4-D byl detekován pomocí morfologického hodnocení všech variant experimentu, stanovením hmotnosti sušiny a stanovením distribuce 14C-aktivity po příjmu 14C-2,4-D z kultivačního média. 2,4-D indukovala tvorbu kalusu v hypokotylech kultivovaných na indukčním mediu i v hypokotylech subkultivovaných po 3 a 6 dnech na MS medium. Největší kalus se tvořil na bazálních částech hypokotylů, což potvrdilo bazipetální transport 2,4-D. V průběhu kultivace hypokotylů byla nalezena bazipetální distribuce 14C-aktivity pocházející ze 14C-2,4-D. Na hypokotylech kultivovaných na MS mediu se úspěšně vytvořily kořeny na jejich bazálních částech, avšak u varianty subkultivované na MS medium po 3 dnech byly vzniklé kořeny mohutnější.
|
|
| |
|
| |
|
|
Adventivní odnožování krátkověkých rostlin v přírodních populacích
MALÍKOVÁ, Lenka
Disturbance je jednim z nejdulezitejsich selektivních factorů způsobující odstranění rostlinné biomasy. Stanoviště pozměněné člověkem jsou charakterizovány silnými a nepředvídatelnými disturbancemi, které vytvářejí holé půdní povrchy a jsou kolonizovány rostlinami s ktátkým životním cyklem. Populace krátkověkých rostlin jsou však citlivé k silnému narušení, při kterém rostlina ztrácí všechny všechny nadzemní části včetně rezervních axilárních meristémů. V případě, že tato disturbanc objeví před kvetením a dozráním semen, rostlina obvykle zahyne. Nicméně, 2 % jednoletých a 14 % dvouletých rostlin jsou schopné překonat tuto situaci adventivním odnožováním z hypokotylu a/nebo kořenů. Tato práce se skládá ze čtyř originálních studií popisující výskyt adventivního odnožování v přírodních populací u 22 monokarpických plevelů ve střední Evropě a jeden druh v Indonésii. Tento jev byl analyzován ve vztahu k různým environmentálním faktorům a charakteristikám rostliny. Chování dvou druhů bylo ověřováno v experimentálních podmínkách.
|
host ::
RSS.