|
|
Potenciální fyziologický význam termálního preconditioningu
Ptáková, Alexandra ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Krátkodobé vystavení buněk nebo celého těla mírné hypertermii, známé jako termální preconditioning, je experimentální metoda využívaná k navození cytoprotekce před násled- nými, jinak škodlivými či dokonce letálními, stresovými podmínkami. Termální preconditio- ning je poměrně snadno proveditelný a mohl by se využívat při předcházení vzniku různých zdravotních problémů. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o účincích termálního preconditioningu na buňky i na celý organismus. Jsou zde popsány možnosti, jak tuto metodu efektivně provádět, společně s nastíněním molekulárního mechanismu, kterým se podílí na vy- volání cytoprotekce. Nakonec jsou zmíněny některé oblasti, kde by se termální preconditioning mohl využívat. Klíčová slova: termální preconditioning, hypertermie, cytoprotekce, HSP, ischemicko- reperfuzní poškození
|
|
|
Využití termokamer pro zjištění vlivu extáze na přehřátí lidského organismu
Kováčová, Tereza ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Minařík, Jakub (oponent)
Východiska: Na extázi je často pohlíženo jako na nenávykovou látku, která však může způsobovat dehydrataci a nebezpečné přehřátí lidského organismu. Přestože o těchto vedlejších účincích často informuje odborná i laická literatura, zůstává extáze jednou z nejoblíbenějších nelegálních drog užívaných na taneční scéně. Cíl: Hlavním cílem výzkumu bylo zachycení účinku extáze (MDMA) na lidskou termoregulaci a na následné přehřátí organismu za využití termokamery, a prokázat tak statisticky významné rozdíly v teplotě naměřené u respondentů aktuálně pod vlivem extáze oproti střízlivým respondentům. Sekundárním cílem pak bylo posouzení vlivu množství užité extáze na výslednou teplotu organismu. Metody: Data pro kvantitativní výzkum byla získána za pomocí fyzikálního měření termokamerou a doplňující informace byly sbírány formou krátkého strukturovaného rozhovoru s respondenty. Výzkumný vzorek byl složen ze 14 respondentů kontrolního souboru, kteří před měřením neužili žádnou návykovou látku a 25 respondentů zkoumaného souboru aktuálně pod vlivem extáze (MDMA). Tělesná teplota byla měřena v oblasti obličeje a pro statistické zpracování byla dále zvolena metodologicky vhodná oblast vnitřního koutku oka. Výsledky byly následně zpracovány pomocí Excelu a programovacího jazyka R, který umožnil jejich...
|
|
|
Ovlivní zvýšení tělesné teploty v průběhu epileptického statu u mláďat laboratorního potkana rozsah či charakter poškození hipokampu?
Chott, Robert ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Jako febrilní křeče jsou označovány epileptické záchvaty, vynikající v souvislosti s horečnatými stavy u dětí předškolního věku. U dospělých epileptiků se často v anamnéze vyskytuje febrilní status epilepticus (FSE), záchvat jehož trvání je delší než 20 minut. Pro studium role febrilního epileptického statu ve vzniku epilepsie a neuronálního poškození je nezbytná existence relevantních animálních modelů. Předkládaná práce je zaměřená na morfologickou analýzu nově vytvořeného modelu febrilního epileptického statu, využívajícího kombinace krátkodobé hypertermie a chemicky vyvolaného epileptického statu u 10 dní starých laboratorních potkanů. V dospělosti byla zvířata podrobena video/EEG monitoringu a následně morfometrické analýze. Cílem práce bylo určit význam krátkodobé hypertermie v průběhu SE pro rozsah neuropatologických změn s využitím stereologického měření hipokampálního objemu.
|
|
|
Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči
PAJURKOVÁ, Romana
Obsahem mé bakalářské práce s názvem Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči je stručné shrnutí teorie této problematiky s provedeným výzkumem, který má za úkol potvrdit znalost zdravotnických záchranářů v přístupu k těmto poraněním. Teoretická část se zabývá vybranými tepelnými traumaty: hypertermie, popáleniny, hypotermie a omrzliny. U každého z těchto stavů je popsána jednoduchá patofyziologie, rozdělení, příznaky, případně rizika, laická první pomoc a odborná přednemocniční neodkladná péče. Při práci s literaturou byla nejvíce využita technika obsahové analýzy odborných monografií a časopisů v elektronické podobě. Praktická část se pak zabývá výzkumem se záměrem zjistit úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v této problematice z hlediska patofyziologie termických poranění a postupů při jejich ošetřování v přednemocniční neodkladné péči. K ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn metodou dotazování technikou anonymního dotazníku a rozdán do oblastních středisek zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků jich bylo navráceno 82, návratnost tedy byla 82 %. Výsledky výzkumu jsou v této práci uvedeny prostřednictvím grafů s výsledky vyjádřeny v procentech. Hypotézy, které byly určeny na počátku výzkumu, se potvrdily. Praktické dovednosti i teoretické znalosti záchranářů Moravskoslezského kraje ve vysoké míře odpovídají odborným literárním pramenům a postupům. Samozřejmě se objevily i odpovědi nesprávné, ale jejich počet u žádné otázky nepřevyšoval 50 %. I přesto bych ale ráda uveřejnila obsah své teoretické práce například na internetových stránkách se záměrem stručného a jasného seznámení s touto problematikou tak, aby posloužila jako návod v případě malé nevědomosti. I my, zdravotníci, jsme přece jen lidé a občas chybujeme. Proto si myslím, že je důležité vědět, kde najít pomoc, když si nejsme úplně jisti.
|
|
|
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.
|
|
|
Zneužívání extáze v Jihočeském regionu a možnosti prevence
POLÁK, Robert
Extáze, MDMA (3,4-methylendioxymetamfetamin) je syntetická, psychoaktivní látka, chemicky podobná stimulanciu metamfetaminu a halucinogenu meskalinu. MDMA uplatňuje svůj účinek především v mozku na neuronech, které používají ke komunikaci s jinými neurony serotonin. Serotoninový systém hraje významnou úlohu při regulaci nálady, agresivity, sexuální aktivity, spánku a citlivosti na bolest. Ve vysokých dávkách narušuje MDMA schopnost těla regulovat teplotu. To může vést k rychlému zvýšení tělesné teploty (hypertermie). Extáze je stále všeobecně považována za více méně bezpečnou drogu, přesto že se v souvislosti s jejím užitím vyskytla i řada zdravotních fyzických i psychiatrických následných komplikací. Specifické mechanismy toxicity MDMA zůstávají stále ještě ne úplně objasněné, ale je zřejmé, že je nelze přičítat pouze předávkování MDMA nebo užívání nečistých tablet (tedy nelze svalovat toxicitu jen na příměsi v tabletách).
|
host ::
RSS.