|
|
Genetická analýza zbarvení u huculských koní zařazených do genetického zdroje
Karbusická, Alžběta
V rámci této práce jsme se věnovali genům MC1R, ASIP a TBX3 na vzorku 118 klisen zařazených v genetických zdrojích České Republiky. Záměrem bylo určit genetickou strukturu klisen a analyzovat fenotypová data v porovnání s genotypem a určit případné odlišnosti. Genetická analýza prokázala rovnovážný stav u všech alel (HW pro ASIP P = 0,0,9360; pro MC1R P = 0,1661 a pro TBX3 P = 0,4434). Frekvence alel byla následující, řazeno sestupně: E (0,6780), A (0,5254), a (0,4746), d2 (0,4323), d1 (0,3542), e (0,3220) a D (0,2135). Nejčastějším genotypem byl AaEed1d2 a AaEEd1d2. V populaci byly velmi málo, nebo zcela chyběly genotypy na základě recesivních homozygotů v základních genech, také jsme neidentifikovali žádného jedince s genotypem AaEed1d1. Prokázali jsme závislost genotypu v rámci genu TBX3 s primitivními znaky, čímž jsme potvrdili předešlé práce jiných autorů tvrzení jiných autorů. Alela D je vždy spojována s výskytem primitivních znaků, avšak primitivní znaky se vyskytují i bez alely D v souvislosti s alelou d1. Genotyp d2d2 je spojován s fenotypem bez primitivních znaků nebo u kterého nelze určit, zda jedinec tyto znaky nese nebo ne.
|
|
|
Vyhodnotenie exteriérových vlastností huculských koní vo vybraných chovoch v Európe =: Evaluation of exterior of selected herds of Hucul horses bred in Europe /
Oravcová, Ivana
Cílem disertační práce bylo porovnat mezi sebou exteriérové vlastnosti huculských koní z hlediska věku, pohlaví, linie, místa měření a krajiny měření. Měření probíhala v 4 krajinách v 12 chovech huculských koní. Nejprve jsme zpracovali podmínky chovu a rozbor chovného materiálu. Následně jsme změřili v každém chovu 14 tělesných rozměrů. Z těchto rozměrů jsme vypočítali 7 hipometrických indexů a všechny hodnoty jsme statisticky zpracovali a porovnali mezi sebou pomocí statistického programu Unistat 6.5. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo zjištěných při efektu místa a krajiny měření. České a slovenské huculské koně jsou vyšší, mohutnější a kompatnejší, ale se slabší kostrou. Maďarské koně jsou poměrně vysoké ale krátké, nejméně mohutné a dosahují i nižší index kompaktnosti, mají však nejsilnější kostru. Polské hucule jsou nejnižší, nejdelší a nejvíce přestavěny. Vyhodnocením vlivu efektu pohlaví jsme zjistili, že klisny jsou průkazně delší a mohutnější, mají delší a širší pánev a jemnější kostru. Jedinci linie Oušor a Prislop dosahují průkazně vyšší výškové rozměry, jedinci linie Polan a Goral nížší. Průkazně kratší hlavu mají zástupci linie Goral, delší zástupci linie Prislop, kteří jsou, vzhledem k nejvyšší kohoutkové výšce hůlkové, nejméně kostnaté. Nejkostnatejší je linie Gurgul a Oušor. Vyhodnocením vlivu efektu věkové kategorie se ukázalo, že rostoucí věk nemá vliv na rozměry délky a šířky pánve, délky hlavy ani na kohoutkovou výšku hůlkovou a páskovou. Se stoupajícím věkem klesá výška v sedle a kříži, což vede při konstantní kohoutkové výšce hůlkové ke snižování indexu přestavěnosti. Rozměry obvod a hloubka hrudníku s věkem od 7 do 18 roku postupně narůstají.
|
|
|
Hucul - adept na hipoterapii
Dvořáková, Barbora ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá propojením plemene huculský kůň a hipoterapie. Na základě poznatků z dostupné literatury se snaží vyhodnotit vhodnost využití tohoto plemene při léčbě pomocí koně. Aby bylo možné objektivně posoudit klady a zápory využití hucula v hipoterapii, je v práci postupně věnována pozornost jednak tomuto všestrannému plemeni, a to od prvních zmínek o něm, dále současnému stavu hipoterapie u nás a nakonec i výběru vhodného hiporehabilitačního koně a konečně porovnání takového ideálního koně s huculem.
Nejprve je popsán postupný vznik malého horského koně vedle etnické skupiny Huculů, obývajících východní Karpaty a jeho původní využití. Dále jsou vzpomenuty vlastnosti, které si huculský kůň upevnil během svého vývoje, aby byl schopen žít v poměrně nehostinném horském prostředí, a díky kterým je dodnes jedinečným plemenem. Není opominut ani standard plemene, jak je popsán v plemenné knize. Kapitola o současném stavu chovu hucula pak zahrnuje jeho využití u nás i ve světě a pojednává o Hucul International Federation, mezinárodním sdružení, zabývajícím se chovem hucula v sedmi evropských zemích. Zvláštní pozornost je pak věnována současnému chovu huculského koně v České republice.
V kapitole o hipoterapii je zmíněno, k jakým účelům je tato léčebná metoda využívána, pro které pacienty je vhodná, a kterým naopak určena není. Jaké existují způsoby léčby a jaké jsou využívané u nás v České republice. Dále též základní podmínky pro vykonávání hipoterapie a kdo ji smí provozovat. Pozornost je věnována také České hiporehabilitační společnosti a jejímu současnému postavení.
V poslední části jsou pak zmíněny zásady výběru koně pro hipoterapii a s nimi porovnání vlastností huculského koně popsaných v počáteční části práce. Na základě tohoto porovnání je zhodnocena vhodnost využití hucula v hipoterapii.
|
host ::
RSS.