|
|
Metabolické a genetické faktory cévního stárnutí
Gelžinský, Július ; Mayer, Otto (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent) ; Wohlfahrt, Peter (oponent)
Tepenný systém je systémem trubic, který vede krev. Jeho stárnutí vede ke dvěma patologiím: ateroskleróze a arterioskleróze - tuhnutí tepenné stěny. Tyto patologie spolu můžou koexistovat a interferovat, liší se však svojí patogenezí, lokalitou, rozsahem a konsekvencemi. Progresivní ztráta elasticity stěny velkých arterií vede k jejich tuhnutí a je přirozenou součástí stárnutí tepenného systému. Tuhnutí centrálních tepen je kromě jiného zodpovědné za řadu věkově podmíněných projevů, jako je vzestup centrálního systolického tlaku, či vznik izolované systolické hypertenze ve stáří. Klinicky se tepenná tuhost centrálních tepen může měřit jako rychlost šíření aortální pulzové vlny. Tu jsme v současnosti schopni kvantifikovat kromě jiného pomocí aplanační tonometrie. Existují bohaté důkazy, že rychlost aortální pulzové vlny představuje nezávislý prediktor kardiovaskulární morbidity a mortality. Nejdůležitějším mechanismem v progresi tepenného tuhnutí je mechanické opotřebování elastinových vláken, které vede k jejich frakturám, fragmentaci a ztenčování. Kromě mechanické komponenty může být rychlost tuhnutí akcelerována řadou dalších mechanismů, jako je například depozice různých substancí v cévní stěně (vápník, produkty pokročilé glykace, atd.), metabolický obrat klíčových extracelulárních komponent...
|
|
|
Obtížný temperament v raném dětství
BAJGAROVÁ, Zdeňka
Disertační práce se skládá z kvantitativní a kvalitativní části. V kvantitativní části práce byl řešen vztah mezi polymorfismy v genech pro MAO-A, COMT a serotoninový transportér, stresovou reakcí novorozence na odběr krve z patičky (měřenou stanovením salivárního kortizolu ve třech časových bodech) a temperamentem ve třech měsících zjišťovaným pomocí Rothbart Infant Behavior Questionnaire-Revised na vzorku 84 kojenců. Sledované polymorfismy měly souvislost jak s průběhem stresové reakce, tak s tříměsíčním temperamentem. Krátká alela genu pro serotoninový transportér souvisela s vyšší mírou negativního afektu a nižší seberegulací. Homozygoti pro více aktivní alelu MAOA polymorfismu měli nejnižší úroveň negativních emocí oproti oběma zbylým skupinám, oproti heterozygotům HL byli také více extravertní a seberegulovaní a měli větší pokles kortizolu při odeznění stresové reakce. Přítomnost méně aktivní L alely MAOA souvisela s větší mírou negativních emocí a nižší seberegulací; homozygoti LL měli také nejvyšší nárůst kortizolu po odběru krve z patičky. Met alela v COMT Val158Met polymorfismu byla spojena s vyšší extraverzí a seberegulací a větším poklesem kortizolu. Všechny tři sekundární škály IBQ-R u tříměsíčních dětí bylo možno predikovat z jejich stresové reakce po odběru krve z patičky tři dny po porodu. Vyšší nárůst a nižší pokles kortizolu předpovídal úroveň Negativní emocionality, větší pokles kortizolu pak určoval úroveň Extraverze a Pozornosti/regulace. Velikost poklesu kortizolu částečně mediovala vliv COMT Val158Met polymorfismu na sekundární škálu Extraverze. Kvalitativní část práce je multikazuistickou studií šesti párů rodičů malých dětí s obtížným temperamentem založenou na polostrukturovaných rozhovorech analyzovaných v souladu s kvalitativními postupy. Jako nejnáročnější se jevil neutišitelný pláč v prvním půlroce dítěte a dále raná nespavost a eskalace spánkových obtíží později ve vývoji. Matky v podstatě nenalezly efektivní strategii pro redukci pláče, některým se ale podařilo ovlivnit své prožívání tohoto fenoménu. Jako nejpodstatnější se ukázalo, zda byly schopné se nějakým způsobem zbavit pocitu selhávání v rodičovské roli. Největším dilematem ohledně managementu spánku bylo (ne)využití ignorování nočního pláče dítěte. Rodičovství dítěte s obtížným temperamentem bylo pro některé rodiče příležitostí ke změně svého pohledu na rodičovstvi i sebe sama směrem k širšímu chápání obojího. Péče o dítě s obtížným temperamentem byla výjimečnou zátěží pro partnerský vztah; čtyři páry prožily v této souvislosti partnerskou krizi. Jako nejdůležitější se v souvislosti se spokojeností v manželství jevila angažovanost otce v péči o dítě. Nedostatečná angažovanost otce vyvolávala nespokojenost matky a způsob, kterým matka tuto nespokojenost projevovala, dále ovlivňoval partnerský vztah.
|
|
|
Katabolická dráha hemu u chronické hepatitidy C
Subhanová, Iva ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Kráslová, Ivana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá významem katabolické dráhy hemu u chronické hepatitidy C. Je zaměřena na objasnění možné asociace exprese/aktivity klíčových enzymů katabolické dráhy hemu, hemoxygenázy (HMOX) a biliverdinreduktázy (BLVRA) v jaterní tkáni a krvi (studie A) a polymorfismů HMOX1 a UDP-glukuronosyltransferázy (UGT1A1) (studie B) s rozdílnými histologickými nálezy a rozdílnou účinností protivirové terapie. Cílem práce bylo nalézt faktory, které by u pacientů s chronickou HCV infekcí mohly predikovat progresi jaterního poškožení a efekt protivirové terapie před jejím zahájením. Pro účely této studie jsme zavedli vysoce citlivou metodiku na stanovení aktivity HMOX v mononukleárech periferní krve (PBMC), která dosud nebyla k dispozici. Zavedli jsme a zvalidovali RealTime PCR metodiku na stanovení exprese HMOX a BLVRA v jaterní tkáni a v periferních leukocytech (PBL). (GT)n a (TA)n varianty promotoru genu pro HMOX1 a UGT1A1 jsme stanovili simultánní fragmentační analýzou, jejíž metodika byla v naší laboratoři nedávno vyvinuta a rovněž publikována. Pomocí uvedených metod jsme neprokázali asociaci exprese/aktivity enzymů katabolické dráhy hemu a polymorfismů HMOX1 a UGT1A1 s histologickou aktivitou v jaterní tkáni. Prokázali jsme však významné rozdíly v expresi BLVRA v PBL mezi pacienty se...
|
host ::
RSS.