|
|
Role Goethe Institutu v německé zahraniční politice po roce 1990
Vysloužil, Jan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se věnuje programové činnosti Goethe-Institutu v širším rámci německé zahraniční politiky mezi lety 1990-2020. Teoretická část se věnuje Goethe-Institutu z hlediska soft power, veřejné a kulturní diplomacie. Dále je nastíněn vývoj Goethe-institutu ve zkoumaném období a změna jeho priorit. Analyzována je také nezávislost Goethe-Institutu na německé vládě. Na případové studii pražského Goethe-Institutu je následně demonstrován posun v prioritách této instituce od bilaterálních k celoevropským tématům. Tento posun je představen na konkrétních akcích pořádaných pražským Goethe-Institutem od jeho založení roce 1991 až po rok 2020.
|
|
|
Německá zahraniční kulturní politika v České Republice po roce 1989: Podpora německého jazyka
Boťová, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá německou zahraniční kulturní politikou vůči ČR po roce 1989 na příkladu podpory německého jazyka. V práci je popsán jak celkový koncepční vývoj německé zahraniční kulturní politiky, tak podpora němčiny v ČR od roku 1989 do roku 2014 na základě činnosti tří německých institucí: Centrály pro zahraniční školství (ZfA), Goethe-Institutu a Německé akademické výměnné služby (DAAD). Zkoumané období je rozděleno na dvě části - do roku 1999 a od roku 2000, protože práce vychází z předpokladu, že přibližně od roku 2000 dochází v německé politice podpory jazyka ke kvalitatitvním a kvantitativním proměnám. Vedle toho hledá práce dopady proměn koncepcí německé politiky na reálná opatření v ČR. Po 90. letech, kdy byla němčina v ČR a celé střední a východní Evropě masivně podporována, dochází od roku 2000 spíše k útlumu. Dáno je to klesajícím zájmem o tento region i poklesem významu, který byl podpoře němčiny přičítán. Zároveň ovšem dochází i k rapidnímu poklesu lidí, kteří se v ČR učí německy. V posledních letech se tak němečtí aktéři snaží proti tomuto trendu působit a znovu více podporovat a především propagovat německý jazyk. V závěru se práce pokusí interpretovat jedntotlivá odbobí a některá opatření na podporu němčiny pomocí teoretického konceptu soft power nebo konceptu transakcionismu.
|
|
|
Německá zahraniční kulturní politika v České Republice po roce 1989: Podpora německého jazyka
Boťová, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá německou zahraniční kulturní politikou vůči ČR po roce 1989 na příkladu podpory německého jazyka. V práci je popsán jak celkový koncepční vývoj německé zahraniční kulturní politiky, tak podpora němčiny v ČR od roku 1989 do roku 2014 na základě činnosti tří německých institucí: Centrály pro zahraniční školství (ZfA), Goethe-Institutu a Německé akademické výměnné služby (DAAD). Zkoumané období je rozděleno na dvě části - do roku 1999 a od roku 2000, protože práce vychází z předpokladu, že přibližně od roku 2000 dochází v německé politice podpory jazyka ke kvalitatitvním a kvantitativním proměnám. Vedle toho hledá práce dopady proměn koncepcí německé politiky na reálná opatření v ČR. Po 90. letech, kdy byla němčina v ČR a celé střední a východní Evropě masivně podporována, dochází od roku 2000 spíše k útlumu. Dáno je to klesajícím zájmem o tento region i poklesem významu, který byl podpoře němčiny přičítán. Zároveň ovšem dochází i k rapidnímu poklesu lidí, kteří se v ČR učí německy. V posledních letech se tak němečtí aktéři snaží proti tomuto trendu působit a znovu více podporovat a především propagovat německý jazyk. V závěru se práce pokusí interpretovat jedntotlivá odbobí a některá opatření na podporu němčiny pomocí teoretického konceptu soft power nebo konceptu transakcionismu.
|
|
|
Třetí pilíř zahraniční politiky? Západoněmecká zahraniční kulturní politika v 60. a 70. letech 20. století
Baštová, Petra ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent) ; Segert, Dieter (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá změny základních principů západoněmecké zahraniční kulturní politiky v 60. a 70. letech 20. století. Klade si za cíl nejen zodpovědět otázku, jakým způsobem a za jakých okolností se utvářela první (západo)německá koncepce zahraniční kulturní politiky a které instituce i kteří jednotlivci se na jejím formulování nejvíce podíleli, ale i zhodnotit, jak byla zahraniční kulturní politika ve sledovaném období ve Spolkové republice Německo chápána a definována a jakou roli hrála v celkové západoněmecké zahraniční politice. Zkoumaná problematika je navíc zasazena do širokého historického i mezinárodního kontextu. Práce spadá do oblasti politických dějin, inspiruje se však zároveň i podněty z oblasti kulturních dějin a politologie.
|
|
|
Kulturní dimenze rakouské zahraniční politiky
Bártová, Jana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá současnou rakouskou zahraniční kulturní politikou. Rakousko přikládá kulturní složce zahraniční politiky velký význam a proto Spolkové ministerstvo pro Evropu, integraci a zahraniční věci vypracovalo strategii zahraničně-kulturních aktivit pro období let 2011-2014 zvanou "Auslandskulturkonzept 2011". Tento dokument shrnuje cíle a nástroje rakouské zahraniční kulturní politiky a rovněž poskytuje přehled institucí, které se na realizaci této politiky podílejí. Z tohoto důvodu z něj tato práce vychází a jejím cílem je poskytnout ucelený obraz o současné zahraniční kulturní politice Rakouska v oblasti kulturní a tradiční diplomacie a to jak na bilaterální, tak na multilaterální úrovni.
|
host ::
RSS.