Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande
Juhás, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bibliografický záznam JUHÁS, Tomáš. France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande. Praha, 2015. 68 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Doc. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce si klade za cíl zmapovat a vysvětlit změnu přístupu prezidenta Françoise Hollanda k otázkám úsporných opatření v eurozóně. Na jaře roku 2012 budoucí francouzský prezident Hollande nastoupil na vlnu volání veřejnosti po změně a ve své kampani a volebním programu slíbil radikálně nový přístup k hospodářským a fiskálním politikám eurozóny. Nejexplicitnějším indikátorem této změny se měla stát renegociace fiskálního paktu, formálně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Navzdory všeobecnému očekávání toho nový socialistický prezident změnil v přístupu k úsporným opatřením doma ve Francii i v eurozóně velmi málo. Za účelem vysvětlení tohoto neočekávaného výsledku aplikuje diplomová práce sociologicko-politický teoretický koncept Eurokratického pole, odvozený od sociologie Pierra Bourdieua a rozvinutý ve francouzském akademickém prostředí Didierem Georgakakisem a Jayem Rowellem. V tomto kontextu se prezident Hollande stal hráčem ve velmi...
Examining Governmentality of the Fiscal Compact
Fukatsch, Pavol ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Dluhová krize je významným milníkem v historii evropské monetární integrace. Na jedné straně tato krize poukázala na slabé body monetárního a fiskálního vládnutí, na druhé straně vedla k prohloubení integrace v tomto sektoru. Jedním z řešení, které vedly k vyšší míře integrace a zároveň měly za cíl zabránit další krizi je fiskální kompakt. Cílem fiskálního kompaktu bylo aktualizovat fiskální "pravidla hry" tak, aby lépe odpovídala realitě Eurozóny po krizi. Krize dokáží ukázat a obnažit vzory vládnutí, proto cílem diplomové práce je rekonstrukce těchto vzorů využívajíc přístup teorie vládnutí dle Foucaulta. Práce využije koncept politických technologií a technik ke zkoumání řeči Maria Draghiho, kterou přednesl na přednášce Ludwiga Erharda v roce 2011. Po identifikaci politických technik a technologií odrážejících ordoliberalismus v téhle řeči bude práce pokračovat analýzou mikrostránek fiskálních rad. Cílem analýzy fiskálních rad je trasovat fungování governmentality ve fiskální oblasti. Hlavním cílem analytické části práce je zpochybnit názor, který postuluje, že řešení dluhové odráží suverénní moc.
France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande
Juhás, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bibliografický záznam JUHÁS, Tomáš. France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande. Praha, 2015. 68 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Doc. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce si klade za cíl zmapovat a vysvětlit změnu přístupu prezidenta Françoise Hollanda k otázkám úsporných opatření v eurozóně. Na jaře roku 2012 budoucí francouzský prezident Hollande nastoupil na vlnu volání veřejnosti po změně a ve své kampani a volebním programu slíbil radikálně nový přístup k hospodářským a fiskálním politikám eurozóny. Nejexplicitnějším indikátorem této změny se měla stát renegociace fiskálního paktu, formálně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Navzdory všeobecnému očekávání toho nový socialistický prezident změnil v přístupu k úsporným opatřením doma ve Francii i v eurozóně velmi málo. Za účelem vysvětlení tohoto neočekávaného výsledku aplikuje diplomová práce sociologicko-politický teoretický koncept Eurokratického pole, odvozený od sociologie Pierra Bourdieua a rozvinutý ve francouzském akademickém prostředí Didierem Georgakakisem a Jayem Rowellem. V tomto kontextu se prezident Hollande stal hráčem ve velmi...
Komparativní analýza veřejného zadlužení členů Visegrádské čtyřky v letech 2004 až 2014
Vyčítal, David ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Klement, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a komparací vývoje zadlužení veřejného sektoru států Visegrádské čtyřky mezi lety 2004 až 2014. Předmětem teoretické části je veřejné zadlužení, kam spadá veřejný rozpočet, veřejný dluh, deficit a veřejné příjmy a výdaje. V teoretické části jsou dále vysvětlena hodnocení stability spojená s credit ratingem, Maastrichtská kritéria a fiskální pakt. Práce dochází k závěru, že s největšími problémy z ekonomik Visegrádské čtyřky se potýká Maďarsko. Z dat vychází, že významný vliv na veřejném zadlužení mají státní deficity, které vznikají z důvodu špatného hospodaření. Podstatným problémem, především Maďarska, je nízká stabilita ekonomiky, která citelně reaguje na globální ekonomické problémy.
Analýza strukturálního schodku státního rozpočtu
Mareš, Michal ; Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Práce analyzuje ukazatel strukturálního deficitu státního rozpočtu na datech České republiky mezi roky 2004 a 2014. V současné době se velmi často hovoří o nutnosti konsolidace veřejných financí, a proto je cílem této práce posoudit, zda je tento ukazatel vhodným k docílení fiskální odpovědnosti jednotlivých zemí. Nejprve je strukturální deficit odhadnut pomocí metody Evropské komise, to znamená takzvaným produkčním přístupem na základě článku Denis, Morrow, Röger (2002). Práce se rovněţ opírá o článek autorů Bezděk, Dyczak, Krejdl (2003), který porovnával metodu OECD smetodou ESCB. Následně je výpočet proveden upraveným postupem, pouţitím Hodrick-Prescottova filtru namísto produkční funkce k odhadnutí potenciálního produktu. Z analýzy vyplývá komplikovanost odhadu daného ukazatele, která je dána velkou náročností na vstupní data a přítomnou arbitrárností. Strukturální deficit je v práci diskutován nejen metodologicky, ale také v jeho praktickém vyuţití v kontextu hospodářské situace v Evropě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.