|
|
Hodnocení mikrobiologických rizik jedlého hmyzu
Hedvičáková, Adéla
Konzumace jedlého hmyzu je činnost, která v poslední době nabývá na významu. Pro bezpečné využití jedlého hmyzu je nutné mimo jiné provést hodnocení rizik spojených s konzumací. Tato práce byla zaměřena na hodnocení mikrobiologických rizik jedlého hmyzu. Teoretické část práce podává informace o nutričních vlastnostech jedlého hmyzu a rizicích spojených s konzumací hmyzu. Dále zmiňuje legislativu, které souvisí se zařazováním hmyzu do potravin. Práce popisuje vliv hmyzu a jeho konzumaci na životní prostředí a předkládá faktory, na které je nutné se do budoucna dále zaměřit. Práce podává výčet významných patogenních mikroorganismů. V praktické části je možné nalézt statistické vyhodnocení naměřených hodnot obsahu patogenů, které byly přítomny u hmyzu a v krmivech. Byly stanoveny celkové počty mikroroganismů, Escherichia coli, enterobakterie, plísně, Staphylococcus aureus a bakterie mléčného kvašení. Výsledky byly porovnány s výsledky studií na podobné téma.
|
|
|
Výskyt rezistence ke kolistinu u izolátů klinicky významných enterobakterií
Smělíková, Eva ; Tkadlec, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Petr (oponent)
Kolistin je rezervním antibiotikem pro léčbu závažných infekcí způsobených bakteriemi z čeledi Enterobacteriaceae a jinými gramnegativními bakteriemi vykazujícími mnohočetnou rezistenci k antibiotikům. Nedávno objevená plazmidově vázaná rezistence ke kolistinu mediovaná geny mcr však představuje vážné riziko omezení jeho použití. V předkládané diplomové práci byl kombinací selektivní kultivace a qPCR mapován výskyt Enterobacteriaceae nesoucích geny mcr-1-8 u hospitalizovaných pacientů, cestovatelů, klinických izolátů rezistentních ke kolistinu a v retrospektivní sbírce klinických izolátů enterobakterií. Izoláty nesoucí geny mcr byly charakterizovány celogenomovým sekvenováním. Byla určena lokalizace genů mcr, identifikovány další geny rezistence a přítomné plazmidy. Byl charakterizován fyziologický profil vybraných izolátů Escherichia coli a bylo zjištěno, že za přítomnosti subinhibičního množství kolistinu může být favorizován kmen nesoucí gen mcr-1. V průběhu řešení diplomové práce byl popsán také gen mcr-9, jehož výskyt byl následně retrospektivně otestován. Izoláty Enterobacter spp. s detekovaným genem mcr-9 byly většinou ke kolistinu citlivé, avšak v několika případech bylo možné rezistenci indukovat expozicí subinhibičním dávkám kolistinu. Výsledky diplomové práce ukazují, že výskyt plazmidově vázané...
|
|
|
Změny střevní flóry u batolat po aplikaci antibiotik
ŠTABERŇÁKOVÁ, Jitka
V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou bakterií čeledi Enterobacteriaceae. Popsala jsem průběh mikrobiologického vyšetření. Dále jsem popsala charakteristiku antibiotik od mechanismu působení až po nežádoucí účinky. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak je ovlivněn střevní mikrobiom po podání antibiotiku Klacid. Ve spolupráci s dětským lékařem bylo provedeno 76 výtěrů z rekta od 38 batolat, kterým lékař indikoval antibiotikum Klacid na léčbu respiračního onemocnění. Byly provedeny dva výtěry. Jeden výtěr byl proveden před zahájením antibiotické léčby a druhý po ukončení antibiotické léčby. Oba výtěry z rekta byly poslány do laboratoře Stafila k.s. na mikrobiologické vyšetření aerobních kmenů. Vzorky jsem naočkovala, v průběhu dalších dní byly vzorky hodnoceny. Bližší určení jednotlivých bakterií bylo provedeno pomocí biochemických testů. Získala jsem výsledky, které jsem dále zpracovala. Osvojila jsem si postup mikrobiologického vyšetření na 76 vzorcích bakterií. Zjistila jsem, že v 76 % dochází k nevýznamné změně oportunních bakterií po antibiotické léčbě, v dalších 24 % došlo k ústupu patogenní flóry.
|
|
|
Detekce původců průjmů u dětí
ŠTĚPANČÍKOVÁ, Jolana
Abstrakt Detekce původců průjmů u dětí patří v současné době ke standardnímu vyšetření. Původci způsobují gastroenteritidy. Střevním onemocněním trpí především kojenci, ale také malé děti. Dětem toto onemocnění způsobuje horečnaté stavy, zvracení, vodnaté průjmy, celkovou nevolnost a nechutenství. Cílem práce je kultivačně prokázat bakteriologické a virové patogeny. V teoretické části je přehled nejčastěji se vyskytujících patogenů. Bakteriální průjmy u dětí způsobují Salmonelly, Shigelly, Campylobacter, Escherichia coli, Yersiniae a Enterobakterie. Za to virové průjmy u dětí způsobují zejména tyto viry: Rotaviry, Adenoviry, Astroviry a Calciviry. Praktická část byla provedena v období říjen, listopad a prosinec roku 2010 a leden a únor roku 2011 v laboratoři Laboma s.r.o. nyní Synlab s.r.o. Práce je zaměřena na dětské pacienty do 6 let. Tento věk byl stanoven vedoucím bakalářské práce panem prof. MUDr. Milošem Velemínským, CSc., dr.h.c. Pro bakteriologické vyšetření se používá výtěr z dětského rekta, který po transportu do laboratoře je naočkován na selektivně diagnostických půdách a po 24 hodinové kultivaci následuje identifikace bakterie nebo viru. Dále následuje izolace střevní bakterie. Tím získáme čistou kulturu. K přesnému dourčení Escherichiae coli eventuálně jejich kmenů je zapotřebí provést serotypizaci, abychom získali daný typ a zjistili, zda se jedná o patogenní nebo nepatogenní bakterii. Pro virologické vyšetření je nutné vzorek dětské stolice. Rotaviry a Adenoviry se detekují pomocí testu VIKIA ? Rota ? Adeno. Jedná se o kvalitativní test založený na asociaci monoklonálních protilátek. Test využívá imunologické reakce na testovacím stripu pomocí migrace. Po zpracování náhodně vybraných 100 vzorků od dětských pacientů bylo prokázáno, že akutní gastroenteritidy jsou převážně virového původu.
|
host ::
RSS.