|
|
Připravenost vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
HÁJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce je založena na posouzení připravenosti personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V mateřských školách se sdružuje velký počet malých dětí, které jsou odkázány na pomoc dospělých lidí. V případě vzniku radiační havárie nebudou děti schopny se samy o sebe postarat a jednoznačně budou závislé na pomoci pedagogů. Proto připravenost personálu tohoto typu školského zařízení v zóně havarijního plánování by neměla být podceňována. Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu znalostí personálu ve vybraných mateřských školách (Dříteň, Zliv, Albrechtice nad Vltavou, Neznašov) v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel byla stanovena hypotéza: "Znalosti personálu vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín budou vyšší než 60 %". K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotézy bylo uskutečněno dotazníkové šetření pomocí vypracovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 55 respondentů. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Byla potvrzena hypotéza, že znalosti personálu vybraných mateřských škol jsou vyšší než 60 %. Aritmetický průměr znalostí personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín činil 61,47 %. Současný stav znalostí personálu ve vybraných mateřských školách považuji za dostatečný, ale výsledky ukázaly nedostatečné znalosti v oblastech improvizované ochrany těla a jodové profylaxe.
|
|
|
Havarijní připravenost Nestlé Česko s.r.o., závodu ZORA
PUPÍKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá problematikou havarijní připravenosti společnosti Nestlé Česko s.r.o., závodu Zora Olomouc. Podle zákona o prevenci závažných havárií je v areálu podniku množství amoniaku, které neodpovídá tabulkovým hodnotám, je tedy bráno jako podlimitní množství a nelze tak objekt zařadit do skupiny A nebo B. Na nezařazené zdroje se pak nevztahují některé povinnosti dle tohoto zákona, zejména se jedná o povinnost zpracování havarijní dokumentace. V České republice (a na celém světě) se nachází spousta podniků, kde je podlimitní množství nebezpečných látek, ovšem i tak tyto podniky představují jisté ohrožení jak pro své zaměstnance, tak pro civilní obyvatelstvo, které se nachází v nebezpečné zóně. V areálu závodu Zora se nachází přes 6700kg amoniaku, což není zanedbatelné množství a je proto nutné počítat s opatřeními. Amoniak je považován za středně toxickou látku, která dráždí oči, sliznice a ve vysokých koncentrací může způsobit i smrt. Dalším nebezpečným účinkem kromě toxicity je jeho výbušnost a hořlavost. Dopadem nebezpečných koncentrací nejsou ohrožení jen lidé, ale také zvířata a životní prostředí.
|
|
|
Připravenost urgentního příjmu na hromadné neštěstí
PETRŽELKA, Jan
Tato diplomová práce se věnuje připravenosti urgentního příjmu na hromadné neštěstí. Pojednává o historii, vývoji a současném stavu oddělení urgentních příjmů, jak především na území České republiky, tak okrajově, i ve světě. V rámci této práce řeším především pracovní náplň urgentních příjmů v závislosti na jejich struktuře, vybavení a jejich aktuální připravenosti na řešení mimořádných událostí, například hromadných neštěstí Zaměřuji se mimo jiné na technické vybavení urgentních příjmů, které je v rámci České republiky velmi nesourodé a přitom naprosto stěžejní pro zvládnutí případného hromadného neštěstí. Důležitým aspektem je otázka vzdělávání a doškolování zdravotnických pracovníků ve všech úrovních. Týká se tedy nejen lékařských pozic, ale i středního zdravotnického personálu a personálu pomocného. Nelze pominout otázku závažnosti stavů přijímaných pacientů, jejich třídění podle těchto stavů a přehledné zpracování informací o nich. Dále v diplomové práci řeším obor urgentní medicína a směr, kterým by se podle mého názoru, měl dále ubírat, aby došlo ke zlepšení funkce současného systému přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Urgentní příjmy jsou v České republice věcí relativně novou, což vede k určité nevyhraněnosti jejich konceptu a struktury. Každý urgentní příjem je svým způsobem originální a je přizpůsoben požadavkům zřizovatele a místní situaci v oblasti. Věcí, kterou mají urgentní příjmy společnou je přetížení pacienty, kteří spadají spíše do gesce praktických lékařů. S tím je spojena prodělečnost těchto oddělení v rámci zdravotnických zařízení. To, zejména v případě soukromých nemocnic, vede k neochotě zřizovatele do urgentního příjmu investovat. V této práci je zmiňován právní rámec, krizového plánování v České republice, krizové plány, jejich obsah, účel a typový plán s jeho významem pro řešení krizových událostí. Dalším plánem, který je v mé práci řešen a jež má stěžejní význam právě pro urgentní příjem, je traumatologický plán zdravotnického zařízení, jehož zavádění do praxe je v České republice u mnohých zdravotnických zařízení velmi problematické. A samotný nácvik aktivace traumatologického plánu, je dle mých zjištění, výsadou pouze velmi malého množství zdravotnických zařízení. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií urgentních příjmů, popisuji chod oddělení urgentního příjmu a seznamuji s úseky, které jsou součástí UP. Seznamuji s technickým a materiálním vybavením tohoto oddělení. Dále se pak zaměřuji na personální obsazení a vzdělávání personálu, V praktické části se věnuji výzkumnému šetření prostřednictvím dotazníku, kde jsem si stanovil za cíl zmapovat připravenost personálu zdravotnického zařízení na příjem účastníků hromadného neštěstí a zhodnotit aktuální technickou a personální připravenost urgentních příjmů. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
|
|
|
Podnik - subjekt hospodářské mobilizace
Králová, Eliška ; Antušák, Emil (vedoucí práce) ; Hartman, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou podniku -- subjektu hospodářské mobilizace. Teoretická část analyzuje podstatu a historický vývoj systému "hospodářské mobilizace" a objasňuje poslání, úkoly a specifiku řízení podniku -- subjektu hospodářské mobilizace. Praktická část je zaměřená na objasnění specifik krizového plánování a řídící dokumentace, potřebné pro činnost podniku -- subjektu hospodářské mobilizace.
|
|
|
Pracovní postup pracovníka pracoviště krizového řízení při řešení mimořádné události ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice.
PŮBAL, Přemysl
Bezpečnost občanů je jednou ze základních povinností státu. Proto je systém krizového řízení v České republice jednou z forem ochrany obyvatelstva, která je garantována státem. Při jeho vytváření a provozování spolupracují jak věcné příslušné orgány veřejné správy, tak i právnické a fyzické osoby. V diplomové práci je hodnocena připravenost menších samosprávních celků, jako jsou obce I. typu (obce), obce II. typu (obec s pověřeným úřadem) a především obce III. typu (obec s rozšířenou působností). Přesto, že se systém krizového řízení v České republice neustále vyvíjí a je podložen i po legislativní stránce, je právě na nižších úrovních do značné míry zanedbáván. Činnosti v této oblasti jsou v mnoha případech buď odkládány, nebo v horších případech považovány za zcela zbytečné a jejich realizace se vůbec neuskuteční. V souvislosti s řešením mimořádných událostí byly orgánům obcí svěřeny určité kompetence k jejich řešení. Ale na druhou stranu v případech řešení krizových stavů nejsou rozlišovány jednotlivé úrovně obcí. Problémy nastávají v oblasti odborné, materiální i personální, kdy především obce na I. typu nedisponují takovými prostředky, aby mohly v případě vzniku krizové situace adekvátně reagovat. Přece jenom lepší podmínky panují u obcí s rozšířenou působností, které také díky většímu rozpočtu dokáží ve svém správním území lépe zajistit krizovou připravenost obce na mimořádnou událost nebo krizovou situaci, a její následné řešení spojené s minimalizací způsobených škod a odstranění následků z působení mimořádné události nebo krizové situace. Základním cílem diplomové práce je charakterizovat systém krizového řízení v České republice. Teoretická část je za pomoci legislativy a odborné literatury zaměřena na vysvětlení základních pojmů, jako jsou krizové řízení, systém integrovaného záchranného systému, havarijní a krizové plánování, charakteristika mimořádné události a krizové situace nebo orgány krizového řízení. Dále je diplomová práce zaměřena především na úsek krizového řízení na úrovni obce s rozšířenou působnosti, kde je popsána jak působnost, tak i jednotlivé orgány obce. Řeší se zde především jednotlivé postupy menších samosprávních celků při prevenci obce při přípravě na mimořádné události, podílení se obce na záchranných a likvidačních pracích a úkony prováděné v souvislosti s ochranou obyvatelstva. Jako poslední obsahuje teoretická část finanční zajištění úkonů souvisejících s přípravou na mimořádné události nebo krizové situace a prováděním záchranných a likvidačních prací. Pro splnění cílů diplomové práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které řeší jak připravenost krizového pracovníka, tak i možnost vypracování návrhu na metodický postup při řešení krizové situace. V praktické části diplomová práce popisuje vybrané postupy jednotlivých orgánů krizového řízení při vzniku krizové situace. Po provedení řízeného rozhovoru s panem kpt. Ing. Jaromírem Habáskem (pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení) z územního odboru HZS Prachatice, byla z hlediska četnosti a rozsahu škod na správním území obce s rozšířenou působností Prachatice vybrána modelová krizová situace Povodeň velkého rozsahu, na níž byly aplikovány jednotlivé postupy orgánů krizového řízení.
|
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje nefakultního typu na mimořádné události
NĚMEČKOVÁ, Jolana
Společnost dnešní doby je čím dál častěji vystavována působení mimořádných událostí. Tyto situace významně zasahují nejen do běžného fungování společnosti, ale také do fungování zdravotnických zařízení. Připravenost zdravotnických zařízení je zde velmi důležitým faktorem ovlivňující úspěch zvládnutí mimořádných událostí a krizových stavů. Na připravenosti zdravotnictví jako celku se podílí všechna zdravotnická zařízení na území ČR. Je proto žádoucí, aby byla na jejich řešení připravena. Cílem práce bylo v teoretické části diplomové práce poskytnout ucelenou formu pohledu na současný stav krizové připravenosti zdravotnických zařízení. V praktické části se blíže seznámit s územím Jihomoravského kraje a jeho problematikou a zmapovat připravenost na mimořádné události ve stanoveném souboru. Tímto souborem byla zdravotnická zařízení na území kraje, která nejsou fakultními nemocnicemi, ale zároveň jsou zařazena v traumatologickém plánu kraje. Pro sběr dat k dané problematice sloužil dotazník. Dotazník byl ve formátu vybraných pracovních ukazatelů krizové připravenosti a byl jednotný pro všechny respondenty. Pracovními ukazateli byla teoretická připravenost, organizační připravenost a praktická připravenost. Na základě provedeného dotazníkového šetření, analýzy výsledků a stanovení průměrné úrovně připravenosti všech zúčastněných zdravotnických zařízení jsem došla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení nefakultního typu v Jihomoravském kraji je velmi rozdílná: od nemocnic, které mají připravenost výbornou až po ty, které nemají ani požadovaný základ. 40 % ze sledovaných respondentů nedosáhlo při celkovém hodnocení stanoveného průměru. Celkově hodnotím úroveň připravenosti sledovaného souboru jako lehce podprůměrnou. Ke zvýšení úrovně připravenosti zdravotnických zařízení nefakultního typu navrhuji například vytvořit sjednocené postupy pro zpracování jednotlivých typů plánů, stanovit každému zdravotnickému zařízení povinnost zaměstnávat erudovaného pracovníka krizového řízení a zajistit spolupráci mezi jednotlivými ZZ.
|
|
|
Zhodnocení havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice
KLÍMA, Petr
Havarijní připravenost zahrnuje schopnost rozpoznat vznik mimořádné události a zejména plánování, organizování a kontrolu mimořádných opatření k jejich řešení. Cílem této diplomové práce je tedy zhodnotit plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v závislosti na vybraných mimořádných událostech v prostoru železniční stanice České Budějovice. Dalším cílem je posoudit celkovou havarijní připravenost železniční stanice České Budějovice v této rovině. Aby bylo možné co nejlépe naplnit uvedené cíle, stanovil jsem následující hypotézu: Plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru uzlové železniční stanice České Budějovice jsou dostačující a v souladu s platnými právními předpisy. Práce obsahuje základní obecné informace o mimořádných událostech, havarijním plánování a integrovaném záchranném sytému, dále popisuje zabezpečení havarijní připravenosti v rámci organizační struktury zainteresovaných subjektů. Obsažena je i problematika železniční nákladní dopravy a s ní související přepravy nebezpečných látek. Ke splnění cílů práce a ověření hypotézy jsem využil rozhovorů s příslušnými odborníky z řad ČD a.s., ČD Cargo, SŽDC a studia dostupné literatury a legislativy. Dále jsem využil analýzy dokumentů, zaměřené na posouzení dostatečnosti a vhodnosti plánovaných opatření v závislosti na vybraných MU - spojených jak s běžným provozem železniční stanice, tak s přepravou nebezpečných látek v cisternách. Z analýzy vyplynulo, že plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru železniční stanice České Budějovice jsou v současnosti z větší míry dostačující a v souladu s platnými vnitrostátními i mezinárodními právními předpisy. V kapitole diskuze jsem uvedl problémy, které se při řešení této problematiky vyskytly. V závěru práce jsem se pokusil navrhnout opatření, která by bylo vhodné do dokumentace havarijní připravenosti železniční stanice v Českých Budějovicích doplnit. Věřím, že tato práce bude využita jako dokument, monitorující souhrn opatření k zajištění havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice a s ohledem na výsledky práce bude možné doporučit další zlepšení v zabezpečení přípravy těchto opatření.
|
|
|
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.
|
|
|
Analýza možností provedení evakuace obyvatelstva v předúnikové fázi radiační havárie v podmínkách ETE
MAKRLÍK, Jaroslav
Havárie na jaderném zařízení spojené s úniky radioaktivních látek do životního prostředí mohou mít v některých případech vážné radiobiologické dopady na obyvatelstvo a vyžadovaly by, neodkladně nebo následně, zavádění ochranných opatření od jodové profylaxe a ukrytí až po evakuaci či trvalé přesídlení. V první části diplomové práce jsou popsány podmínky provozu jaderného zařízení, technologie jaderné elektrárny Temelín včetně popisu technologie a funkce havarijních systémů a základní principy bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Dále jsou popsány principy a cíle jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti. Navazuje podrobnější popis zajištění havarijní připravenosti na jaderné elektrárně Temelín včetně návaznosti na Vnější havarijní plán a vyhlašování ochranných opatření pro obyvatelstvo. Cílem diplomové práce je zhodnocení procesu rozhodování o vyhlášení evakuace v předúnikové fázi radiační havárie z pohledu a možností provozovatele jaderné elektrárny Temelín. V části metodika je uveden popis programového vybavení RTARC pro hodnocení radiologických dopadů z úniku radioaktivních látek v okolí jaderné elektrárny Temelín při radiační havárii. Popsán je rovněž soubor zdrojových členů (scénářů událostí), který byl při výpočtech používán. V kapitole výsledky jsou uvedeny a zhodnoceny výpočty z programu RTARC. Na základě analýz výsledků lze konstatovat, že použití programu pro podporu rozhodování je přínosné a prakticky v konečném důsledku může napomoci k efektivní ochraně obyvatelstva. U části uvažovaných zdrojových členů nelze evakuaci v předúnikové fázi doporučit vzhledem k rychlému průběhu a úniku radioaktivních látek do životního prostředí.
|
host ::
RSS.