|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
|
Možnosti využití počítačové tomografie při výzkumu obratlovců
Piskáčková, Anna ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Minařík, Martin (oponent)
Bakalářská práce shrnuje možnosti využití počítačové tomografie (CT) a především počítačové mikrotomografie (mikro-CT) ve výzkumu obratlovců. Práce sleduje použití této metody v zobrazování konkrétních struktur, podrobně mapuje doposud studované tkáně a dosažené rozlišení a hodnotí optimální využití mikro-CT. Cílem je navrhnout konkrétní oblasti, kde by bylo možné tuto progresivní metodu přinášející velmi detailní rozlišení struktur využít v kontextu morfologického, ekomorfologického a fylogenetického přístupu ke studiu obratlovců. Počítačová tomografie se dnes uplatňuje nejen v lékařské a veterinární praxi, ale začíná být více využívána i při biologickém výzkumu zvířat. Výhodou počítačové tomografie je to, že je rychlá a do značné míry neinvazivní. CT a mikro-CT dnes dokáže zobrazit nejen mineralizované struktury, ale za použití kontrastních látek i měkké tkáně. Pomocí mikro-CT lze vytvořit přesné trojrozměrné obrazy malých struktur, což nám může pomoci například při studiu prostorově velmi složitých lebek a koster, a to i u velmi malých obratlovců. Práce se snaží nejdříve zmapovat princip CT a mikro-CT, jejich historii a možnosti za současného rozvoje techniky. Dále se zabývá využitím této technologie v konkrétních studiích. Snaží se získat přehled o zkoumaných strukturách a tkáních u...
|
|
|
Ekologické souvislosti mezi morfologii a výběrem prostředí u pěvců
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vztahu morfologie pěvců k výběru prostředí, ve kterém žijí. Jedná se o přehled komparativních studií zabývajících se tímto vztahem u blízce příbuzných skupin pěvců. Druhy můžeme rozdělit na hlavní skupiny na základně habitatových preferencí. Ty ovlivňují zejména morfologii pohybového aparátu. Druhy otevřených habitatů upřednostňují pohyb ve vzduchu nebo preferují pohyb po zemi. Liší se v morfologii křídel a běháku, kde mají vzdušné druhy prodloužená křídla a pozemní druhy naopak prodloužený běhák. Křídla odráží četnost pohybu ve vzduchu, prodloužený běhák pohyb po zemi. Ten měli delší i druhy pozemní, jedná se tak pravděpodobně o přizpůsobení k běhu a pedální lokomoci. Prodloužený běhák mají i pozemní druhy žijící ve vegetaci. Druhy upřednostňující vyšší vegetační patra mají zkrácené zadní končetiny, pravděpodobně jako přizpůsobení k pohybu ve větvích. Druhy se mezi sebou liší ve velkém množství jemných morfologických rozdílů, které vedou k preferencím jemných struktur prostředí v rámci výše zmíněných habitatových typů. Kromě těchto závislostí byly zjištěny i informace o novém náhledu na výběr prostředí odvíjející se od morfologie některých znaků. Například závislost ptačí habitatové preference na morfologii zobáku, která bývá spíše připisována velikosti a druhu potravy....
|
|
|
Ekohydrologické hodnocení drobného vodního toku
Häusler, Martin ; Doležal, František (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
V současné době se slova jako ekologie a životní prostředí objevují snad na každém našem kroku. V této bakalářské práci jsem se zaměřil na tu složku životního prostředí, bez které by život na Zemi nebyl možný, vodu. V práci jsem provedl ekohydrologické zhodnocení Litovicko-Šáreckého potoka, konkrétně jeho dolní tok, zvaný Šárecký potok.
Šárecký potok začíná výpustí z vodního díla Džbán na území hlavního města Prahy a pokračuje přírodní rezervací Divoká Šárka, údolím Tiché Šárky a Šáreckým údolím. Konec se nachází v Podbabě, kde se Šárecký potok zleva vlévá do Vltavy.
Pro hodnocení byla vybrána metoda EcoRivHab, která zahrnuje zónu koryta vodního toku, zónu doprovodných vegetačních pásů a zónu údolní nivy. Zároveň je celé povodí popsáno z pohledu geologického, pedologického a klimatického.
Metoda je založena na rozdělení 9,664 km dlouhého vodního toku do 26 různě dlouhých, ale kvalitativně homogenních úseků, z nichž byl nejméně antropogenně ovlivněný úsek vybrán jako referenční pro porovnání s ostatními. Mapování terénu bylo provedeno v červnu 2015 a v listopadu stejného roku. Důraz byl kladen na hydromorfologický stav koryta, doprovodných vegetačních pásů a údolní nivy. Na základě porovnání s referenčním úsekem bylo pak provedeno zařazení do ekomorfologického stupně.
Výsledné ekohydrologické zhodnocení může být v budoucnosti použito jako podklad pro revitalizační práce, které mohou pomoci zlepšit současný stav.
Na základě výsledků ekohydrologického hodnocení byl Šárecký potok z velké části zařazen do I. až II. ekomorfologického stupně, který značí přírodní či přírodě blízký stav bez výrazného ovlivnění lidskou činností. Tento stupeň je nejvíce zastoupen na horním toku, dále po proudu se stav v některých ukazatelích mírně zhoršuje. Nejhorší hodnocení na toku získal jediný úsek, který byl zařazen do V. ekomorfologického stupně, který značí velmi silné antropogenní ovlivnění.
|
host ::
RSS.