|
|
Sborový zpěv jako možnost aktivního trávení volného času v Jindřichově Hradci
SVOBODOVÁ, Vladimíra
Bakalářská práce se zabývá sborovým zpěvem jako možnou volnočasovou aktivitou v Jindřichově Hradci. Teoreticky popisuje volný čas a jeho využití, počátky duchovní a světské hudby. Charakterizuje pěvecké sbory, zpěvný hlas a roli sbormistra. Dále práce popisuje pěvecké sbory v Jindřichově Hradci, jako možnou volnočasovou aktivitu. Zabývá se jejich historií, současnou činností, sbormistry, sboristy a zpěvným repertoárem konkrétních pěveckých sborů. V práci je také zmíněn přínos sborového zpěvu.
|
|
|
Tři moteta z 18. století z kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově
GONDEKOVÁ, Tereza
Hlavním tématem bakalářské práce jsou tři skladby z druhé poloviny 18. století z kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově. Jedná se o vokálně instrumentální duchovní hudbu určenou pro provozování během svátečních bohoslužeb, většinou v rámci mešního propria na místě části ofertorium. Všechny tři skladby patří k žánru moteta. Autorem dvou motet je Jan Lohelius Oehlschägel (1724-1788), skladatel spjatý většinu svého života se strahovským klášterem v Praze. Autorem třetího je Carl Ditters z Dittersdorfu (1739-1799), významný skladatel vídeňského původu, který také značnou část svého života prožil v našich zemích. Skladby jsou zpřístupněny v digitalizované edici, jejíž součástí je kritický aparát. Skladby jsou zasazeny do kontextu života a díla svých autorů a do souvislostí chrámové hudby v 18. století v Čechách a konkrétně v Českém Krumlově.
|
|
|
Duchovní písně a jejich vliv na křesťanskou výchovu v církevních mateřských školách
Veselá, Jana ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá duchovní hudbou v církevních mateřských školách. Na začátku teoretické části je zmiňovaná historie předškolních institucí a historie hudby v církevním školství. V bakalářské práci se objevuje také zmínka o české beletrii, v níž se promítá vztah dítěte k hudbě v církevních vzdělávacích institucích. Jedna z kapitol se věnuje obecným informacím o současných církevních mateřských školách, část je věnovaná využití duchovních písní v CMŠ. Poslední kapitola teoretické části pojednává o pedagogice Franze Ketta. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět výzkumné otázky, které se zabývají využitím duchovních písní v současných církevních MŠ, rozšířením pedagogiky Franze Ketta a komparací s obhájenou bakalářskou prací Lucie Drahokoupilové. Výzkum probíhal metodou dotazníkového šetření. Díky odpovědím z dotazníků mohly být zodpovězeny výzkumné otázky, jež jsou shrnuty v poslední kapitole. KLÍČOVÁ SLOVA Duchovní hudba, církevní mateřské školy, děti, pedagogika Franze Ketta, duchovní dětské zpěvníky
|
|
|
Analýza vybraných sborových skladeb Jakuba Jana Ryby
Křivková, Ludmila ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Procházka, Karel Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Analýza vybraných sborových skladeb Jakuba Jana Ryby se zabývá především jeho duchovní tvorbou. V úvodní kapitole je stručně popsána Rybova cesta k hudbě a skladatelské činnosti, text se přitom opírá také o vlastní životopis Rybův, který byl vydán v roce 2005 pod názvem Můj život a hudba. Diplomová práce pojednává o dochovaném autografickém seznamu jeho tvorby z roku 1801, dále pak o autografickém fragmentu incipitového katalogu skladeb z let 1774 až 1796, kde je mimo jiné incipit České mše vánoční ,,Hej, mistře!" s datací 1795. Oba seznamy byly porovnány se dvěma elektronickými databázemi hudebních děl: s katalogem hudebněhistorického oddělení Národního muzea - Českého muzea hudby a notovým incipitovým katalogem Národní knihovny České republiky. Diplomová práce tyto elektronické databáze dále porovnává s tematickým katalogem, který je součástí monografie Jakub Jan Ryba, vydané v roce 1963. Předmětem zájmu jsou také počty autografů i opisů a tisky děl Jakuba Jana Ryby od počátku 19. století až do dnešní doby. Vzhledem k výsledkům bádání musíme prohlásit, že bylo prokázáno, že do dnešní doby se z Rybova díla zachovala jen část, neboť sám Ryba již v roce 1801 uvádí 1083 skladeb duchovních i světských, ale tematický katalog, vytvořený Janem Němečkem, uvádí pouze 559 incipitů...
|
|
|
Sborová tvorba Jana Bernátka
Glaserová, Iva ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Práce pojednává o osobnosti a skladatelské činnosti současného českého skladatele Jana Bernátka. V základních bodech je představen život skladatele a jeho profesní dráha, značná část práce je věnována kompozicím autora se zaměřením na díla určená pro pěvecká tělesa. Z kompletního seznamu všech sborových skladeb autora byla vybrána zásadní díla, která jsou představena v hlubším rozsahu. Nejvíce prostoru je věnováno duchovní skladbě Missa brevis a folklornímu cyklu Mezi dvěma vinohrady. Hudební rozbory těchto kompozic obsahují kompletní textovou předlohu a jsou doplněny notovými ukázkami. Součástí práce jsou také partitury uvedených dvou děl. Na základě podrobných analýz patnácti děl jsme se pokusili vystihnout charakteristické rysy Bernátkovy tvorby a specifikovat jeho skladebné techniky. Samostatná kapitola je také věnována jeho skladatelským úspěchům a oceněním.
|
|
| |
|
|
Srovnávací analýza interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha
Kyjovská, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je srovnání vybraných interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Analýze předchází pojednání o Bachově životě a díle. Třetí kapitola pokračuje krátkým rozborem libreta, obsazení a dobových provedení Janových pašijí. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory vybraných nahrávek Bachových Janových pašijí - Karl Richter (1970), Nikolaus Harnoncourt (1985), Masaaki Suzuki (2000) a Raphaël Pichon (2013). Cílem je poukázat na základní vývojové trendy interpretace Bachovské hudby v posledních padesáti let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
|
Ivan Kurz a jeho skladatelská a pedagogická činnost
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Autor této práce se snaží o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Ivana Kurze se zaměřením na jeho skladatelskou a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které by dále svou částí pomohly při analýze české hudební tvorby konce 20. století a současnosti jak pro účely vědecké, tak pro účely didaktické. Mimoto vyzdvihne Ivana Kurze jako významnou osobnost moderní a současné české hudební scény. Práce se na začátku věnuje životopisu Ivana Kurze, dále se pak přesouvá k jeho dílu. Jeho skladatelská tvorba, která se stylově vyznačuje též postmoderním ideálem syntézy hudebních vyjadřovacích prostředků, zahrnuje především náměty duchovní a filozofické. Kurzova skladatelská činnost je bohatá a obsahuje celou řadu děl, např. symfonie, orchestrální skladby, sbory, kantáty, oratoria, komorní skladby, sonáty, melodram a další. Tyto jsou stručně popsány a je rovněž uvedeno jejich provedení a dostupné materiály v knihovnách. Práce též zmiňuje Kurzovu důležitou práci v oblasti filmové a scénické hudby v rámci jeho kooperace s význačnými českými režiséry. Z pedagogického hlediska tato práce stručně rozebírá díla pro zobcovou flétnu a dětské sbory, které mají souvislost s hudebním rozvojem dětí. Závěrečná část práce je věnována Kurzově pedagogické...
|
|
|
J. J. B. Münster: Sacrificium vespertinum, Augsburg 1729, unikátně dochovaná hudební sbírka z kláštera v Borovanech
TRÖSTL, Jiří
Tématem této práce je sbírka hudby k nešporám Sacrificium vespertinum od J. J. B. Münstera. Jedná se o tisk vydaný v Augsburgu v roce 1729. Jeden jeho exemplář se dochoval ve sbírce hudebnin z minoritského konventu v Českém Krumlově, původně byl ale darován augustiniánskému konventu v Borovanech. Sbírka obsahuje především zhudebněné žalmy a Magnificat určené pro sváteční nešpory ve stylu, který byl běžný v pozdně barokní chrámové katolické hudbě ve střední Evropě. Všechny texty jsou latinské. Provozovací aparát zahrnuje sólové hlasy, smíšený sbor, dvoje housle a varhany. Cílem práce je sbírku popsat a zasadit do kontextu dobové hudby a liturgie. Součástí práce je edice vybraných skladeb.
|
host ::
RSS.