|
|
Klíčivost semen, metody stanovení a její ovlivnění faktory prostředí
KRAUS, Jindřich
Srovnávali jsme klíčení a dynamiku klíčení druhů po různém ošetření semen stratifikací (za sucha, za vlhka, kolísání teploty). Pokus byl proveden v laboratorních podmínkách s použitím semen deseti druhů z komerčního prodeje. Výhoda domácího prostředí byla testována v polním experimentu a vyhodnocena klíčením semen tří druhů ze čtyř lokalit lišících se vlhkostí a semen z komerčního prodeje. Data jsme analyzovali pomocí zobecněných lineárních modelů.
|
|
|
Studying the regulation of expression of genes involved in barley malting quality
Hoffmannová, Viktorie ; Svobodová, Leona (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Ječmen setý (Hordeum vulgare L.) je obilnina a hojně pěstovaná zemědělská plodina s rozšířením v různých klimatických oblastech světa. Využívá se zejména jako krmivo nebo ve sladovnictví. Tato práce se konkrétně zaměří na studium procesu sladování na molekulární úrovni, což zahrnuje zejména geny pro enzymy účastnící se degradace zásobních proteinů, škrobu a mimo jiné i složek tvořících stěny buněk endospermu. Práce bude sledovat, jak všechny tyto složky interagují během procesu sladování a následujících fází výroby piva. Je známo, že parametry sladovnické kvality jsou podmíněny více geny, jejichž exprese je regulována. Tyto regulační dráhy budou také zahrnuty v této práci.
|
|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Stomatocysty chrysofyt - dynamika encystace a excystace - bentická odpočívající stádia chrysofyt
Mušálková, Petra ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Juráň, Josef (oponent)
Odpočívající rezistentní stádium hraje v životním cyklu fytoplanktonních mikroorganismů několik významných rolí, především při ochraně před nepříznivými podmínkami a při šíření na nové lokality. Zlativky tvoří početné populace pouze krátkou část roku, a proto je pro ně tvorba odpočívajícího stádia důležitá pro obnovení vegetativní populace následující rok. Chrysofytní odpočívající stádia se nazývají stomatocysty, jsou křemičité a mají unikátní druhově specifickou morfologii. Mohou vznikat jak pohlavním, tak nepohlavním rozmnožováním. Jedná se o málo prozkoumanou oblast. Většina popsaných stomatocyst není přiřazená k popsaným druhům a mnoho se neví o spouštěčích encystace a excystace. Usuzuje se, že zde působí kombinace faktorů vnějších (teplota, světlo, živiny) i vnitřních (stáří buněk a jejich koncentrace). Podrobněji zkoumána byla zatím pouze pohlavní encystace u Dinobryon cyindricum a Synura petersenii. Má diplomová práce je založena na laboratorních experimentech s Ochromonas tuberculata, Synura uvella a s dvěma kmeny Synura petersenii. Zjišťovala jsem, zda mají vnější podmínky, teplota a nedostatek dusíku nebo fosforu, vliv na nepohlavní encystaci a zda je možné pomocí modifikace vnějších podmínek navodit excystaci. Odpověď na stimuly encystace byly kmenově specifické, podpořit encystaci se...
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Plodnost, vitalita a klíčivost semen jalovce obecného (Juniperus communis)
OKROUHLÁ, Ilona
Práce se zaměřuje na plodnost a vitalitu semen jalovce obecného (Juniperus communis). Otestovány byly náhodné vzorky galbulů ze dvou lokalit. Byly porovnány počty semen na galbulus, plnost semen, vitalita barvící metodou a hmotnost a byl uskutečněn i pokus na zrušení dormance kyselinou giberelovou GA3 s cílem dopěstovat semenáče. Výsledky byly porovnány se semenářskými hodnotami a s poznatky dalších autorů. Když bude objasněn problém malé plnosti semen a vitality, tak bude možno vypracovat vhodnější metody množení a podpory obnovy populací jalovců.
|
|
|
Klíčivost a vzcházivost semen kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v závislosti na typu managementu
HOŘEJŠÍ, Edita
Touto prací navazuji na bakalářskou práci, která se věnovala produkčním vlastnostem kosatce sibiřského. Pozornost v diplomové práci byla věnována hlavně reprodukčním vlastnostem. Byla zkoumána klíčivost semen kosatce sibiřského sebraných v letech 2015 a 2016 na lokalitě pod rybníkem Dolní Stržený u Dlouhé Lhoty v okrese Tábor. Před testem klíčivosti byla semena rozdělena do několika skupin. Každá skupina podstoupila určitý druh ošetření ponechání bez zásahu, skarifikace (mechanické narušení osemení), tepelná stratifikace a chladová stratifikace. Dále byl proveden terénní pokus vzcházivosti semen, který byl založen na téže lokalitě. Tento pokus probíhal od září 2016 do srpna 2017. Cílem bylo zjistit nejvhodnější druh managementu (bez zásahu, kosení s odstraněním biomasy, kosení s odstraněním biomasy a disturbance povrchu), který by podporoval klíčení semen a následné uchycení semenáčků. Na lokalitě byly také provedeny fytocenologické snímky. Díky testu klíčivosti na Petriho miskách bylo zjištěno pozitivní působení skarifikace na klíčení semen. Během měření bylo zjištěno, že semena z roku 2016, hodně plesnivěla. Semena z roku 2015, která byla uchována delší dobu, vykazovala lepší klíčivost. Toto zjištění ukazuje, že semena potřebují být skladována po určitou dobu, než budou vyseta. Při testu vzcházivosti semen v lučních podmínkách vzešlo po jednom roce pozorování šest jedinců kosatce sibiřského, a to na čtverci, který byl ponechán bez zásahu. Na zbylých čtvercích s různými managementovými zásahy semenáčky nevzešly. Výsledek z lučního přisévání nelze zevšeobecňovat. Na druhou stranu, na základě laboratorních testů, lze konstatovat, že skarifikace semen by mohla pomoci v cílené repatrializaci tohoto druhu v přírodě. Všechna získaná data byla předmětem diskuse a byla formulována doporučení.
|
|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Seed dormancy mechanisms of mycoheterotrophic plants
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Semená mykoheterotrofných rastlín známe ako prachové semená, ktoré sú typické pre čeľaď Orchidaceae a ďalších 11 čeľadí, majú vnútornú (fyziologickú, morfologickú) a vonkajšiu (fyzikálnu) dormanciu. Prelamovanie dormancie je nevyhnutný krok pre to, aby semeno vyklíčilo. Na prelomenie vonkajšej dormancie je nevyhnutné prelomiť ako vonkajšie, tak vnútorné osemenie, čo može byť prevedené skarifikáciou. Chemická skarifikácia, najčastejšie prevádzaná chlórnanom, je často používaná a zdá sa, že je to najlepší sposob na prelamovanie dormancie a sterilizáciu semien. Ďalšie sterilizačné prostriedky ako etanol a kyselina sírová sú tiež často používané. Na prelomenie vnútornej (fyziologickej) dormancie je vhodné aplikovať fytohormóny pričom najužitočnejšie sú cytokiníny, hlavne kinetín. Kyselina abscisová indukuje dormanciu a etylén indukuje klíčivosť. Anorganické formy dusíka majú taktiež inhibičný efekt na klíčenie, aspoň u niektorých druhov. Semená mnohých orchideí tiež potrebujú periódu chladnej stratifikácie po výseve a väčšina z nich klíči pri teplote okolo 23řC.
|
host ::
RSS.