|
| |
|
|
The impact of demographic changes on the real estate market
Rusko, Pavel ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vplyv demografických zmien na trh nehnuteľností Abstrakt Diplomová práca sleduje zmeny demografického správania populácie Slovenskej republiky a ich vplyv na trh s nehnuteľnosťami. Cieľom je analyzovať správanie spotrebiteľa na strane dopytu po rezidenčných nehnuteľnostiach, v rozmedzí populačného vývoja Slovenskej republiky medzi rokmi 1990 až 2060. Cieľom analýzy je konštrukcia funkcie dopytu po rezidenčných nehnuteľnostiach v Slovenskej republike, ktorá vyjadruje vplyv demografických zmien na dopyt po nehnuteľnostiach na bývanie. Model premieta zmeny v demografickom správaní populácie do kvantitatívnych a štruktúrnych zmien dopytu po rezidenčných nehnuteľnostiach. Očakávame, že napriek vyjadreniu neurčitosti má prognóza dopytu po rezidenčných nehnuteľnostiach vysokú mieru zotrvačnosti. Tá vychádza zo stability vekovej štruktúry populácie. Predpokladáme, že obdobie najbližších šesťdesiatich rokov bude charakteristické zmenou trendu vo vývoji počtu obyvateľov a kontinuálnym starnutím populácie, čo negatívne ovplyvní trh s nehnuteľnosťami na strane dopytu. Kľúčové slová: demografická zmena, trh s nehnuteľnosťami, Slovenská republika
|
|
|
Vliv věkové struktury na míru kriminalityv České republice
Pražský, Přemysl ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Identifikuji dvě možné hypotézy, které vysvětlují vztah věkové struktury a míry kriminality. Početná věková skupina může znamenat nedostatek kriminálních příležitostí pro potencionální pachatele a tak by vedla ke snížení míry kriminální participace. Může ale také vést k negativním sociálním dopadům, například menší dostupnosti legálních způsobů výdělku a tak k vyšší kriminální aktivitě. Používám dekompoziční metodu dle Oaxaca k výpočtu poměru změn míry kriminality způsobených změnou věkové struktury, dle této metody je takto vysvětleno 30% změny, také zjišťuji, že došlo k výrazným poklesům kriminální participace u jinak kriminálně nejaktivnějších věkových skupin. Pomocí metody nejmenších čtverců s fixními efekty zjišťuji, že pokud se zvýší proporce věkové skupiny, její kriminální participace se má také tendenci zvětšit.
|
|
| |
|
|
Populační prostorové změny měst Brna a Ostravy
Klusáček, Petr ; Krejčí, T.
Příspěvek se zabývá problematikou populačních změn na území dvou vybraných „sekundárních měst“ (města s více než 200 000 obyvateli) České republiky (Brna a Ostravy) v období po roce 1989. Pozornost je obzvláště věnována analýze některých základních demografických indikátorů (např. změnám populace mezi censy 1991 a 2001, přirozenému přírůstku, migračnímu saldu, indexu stáří), které bývají spojovány s procesy tzv. druhého demografického přechodu. Příspěvek se rovněž zaměřuje na některé metodologické problémy – obzvláště na hodnocení dostupnosti a spolehlivosti statistických dat pro různé hierarchické úrovně zkoumání (městské části a obvody, základní sídelní jednotky).
|
|
|
Proměny vnitřních struktur Brna pod vlivem demografických změn v období po roce 1989
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav
Příspěvek se zabývá zkoumáním sociálních a prostorových důsledků demografických změna na příkladu města Brna. Prostorově je pozornost zejména zaměřena na oblast vnitřního města s převahou starší předválečné výstavby, přičemž vnitřní město bylo vymezeno za pomoci agregace vybraných základních sídelních jednotek. Komparace využívá některé demografické charakteristiky ze sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Proces stárnutí populace je intensivnější ve vnitřním městě než v ostatních částech Brna. Rozdílné zastoupení obyvatel s dokončeným terciálním vzděláním na území různých okrsků vnitřního města vypovídá především o odlišných podmínkách bydlení.
|
host ::
RSS.