|
|
Dobré mravy ve vztazích podnikatele
Kurník, Jan ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Dobré mravy ve vztazích podnikatele Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá konceptem dobrých mravů ve vztazích podnikatele. Cílem práce je přispět k hlubšímu pochopení role dobrých mravů v obchodních vztazích a poskytnout ucelený pohled na jejich význam a aplikaci v současném českém právním prostředí. Skrze analytický přístup k judikatuře, legislativě a teoretickým konceptům si klade za cíl poskytnout komplexní analýzu významu a uplatnění dobrých mravů v obchodních vztazích. Dobré mravy, s dlouhou tradicí sahající až do klasického římského práva, představují klíčový morální korektiv v právních vztazích, který se vyvíjel přes první republiku a Všeobecný občanský zákoník, až po současný občanský zákoník. Práce zkoumá, jak dobré mravy fungují jako nástroj k regulaci obchodních vztahů, přičemž se zaměřuje na konkrétní případy, kde byla mravnost jednání mezi podnikateli předmětem soudního posouzení. Práce začíná historickým exkurzem, který mapuje vývoj pojmu dobrých mravů od římského práva po současnost. Prostřednictvím rozsáhlé analýzy judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu se práce snaží poskytnout komplexní pohled na to, jak dobré mravy formují vztahy mezi podnikateli a jak jsou reflektovány v současném právním řádu. Zvláštní pozornost je věnována vztahu mezi zásadami poctivého obchodního styku a dobrými...
|
|
|
Prodlení dlužníka
Hartmann, Jiří ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice prodlení dlužníka, jakožto univerzálního právního institutu prizmatem současné právní úpravy v soukromém právu. Nahlíží na problém jak z obecné a teoretické perspektivy, tak probírá rozličné parametry dílčí, konkrétní a vyskytující se v právní praxi. Při vymezení pojmu a obsahu prodlení dlužníka dospívá k závěru, že o prodlení dlužníka lze hovořit pouze v případě nesplnění povinnosti včas. Nesplnění povinnosti řádně se do úseku prodlení dlužníka promítá pouze tak, že nikoliv řádně nabídnuté plnění může věřitel zpravidla odmítnout, aniž by se sám dostal do prodlení, čímž způsobí, že nenapraví-li dlužník své plnění před okamžikem splatnosti, pak se dostane do prodlení. Dojde-li však k situaci, kdy bude poskytnuto vadné plnění, a to bude věřitelem přijato, pak nenastává prodlení dlužníka, nýbrž vznikají věřiteli práva z vadného plnění. Práce se dále věnuje otázce prodlení se splněním peněžitých závazků, když rozebírá mj. problematiku smluvních a zákonných úroků z prodlení. Porovnává vývoj této úpravy ve vztahu k bývalé úpravě občanského zákoníku 1964 a to včetně vývoje judikatury, když uzavírá, že naproti historické úpravě, je v dnešní době výše úroků z prodlení, vymezená nařízením vlády, pouze dispozitivní a smluvní strany si mohou ujednat výši odlišně....
|
host ::
RSS.