|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků jako latentní prevence syndromu vyhoření
Janatová, Adéla ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává problematiku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako preventivního opatření vůči syndromu vyhoření u pedagogů. Cílem bakalářské práce je analýza potenciálního propojení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a prevence syndromu vyhoření. Teoretická východiska jsou věnována spojení syndromu vyhoření s pedagogickou profesí v souladu s moderní teorií psychohygieny a osobnostním rozvojem. Nejprve je popsán pohled na syndrom vyhoření, jeho definice, průběh a důležitá prevence. Dále je popsána podoba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, značná část je věnována legislativě, která se k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků vztahuje. V konečné fázi jde o propojení těchto dvou témat. Cílem kvantitativního empirického šetření je vyhodnocení, zda další vzdělávání pedagogických pracovníků funguje jako prevence syndromu vyhoření u pedagogů a zda jsou pedagogové o této skutečnosti dostatečně informováni. Z výsledných údajů můžeme potvrdit skutečnost, že další vzdělávání pedagogických pracovníků může fungovat jako preventivní opatření vůči syndromu vyhoření. Informovanost o této skutečnosti a celém procesu syndromu vyhoření je ovšem velmi nízká. Klíčová slova Další vzdělávání, pedagog, další vzdělávání pedagogických pracovníků, syndrom vyhoření, rozvoj, prevence
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků jako latentní prevence syndromu vyhoření
Janatová, Adéla ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává problematiku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako preventivního opatření vůči syndromu vyhoření u pedagogů. Cílem bakalářské práce je analýza potenciálního propojení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a prevence syndromu vyhoření. Teoretická východiska jsou věnována spojení syndromu vyhoření s pedagogickou profesí v souladu s moderní teorií psychohygieny a osobnostním rozvojem. Nejprve je popsán pohled na syndrom vyhoření, jeho definice, průběh a důležitá prevence. Dále je popsána podoba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, značná část je věnována legislativě, která se k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků vztahuje. V konečné fázi jde o propojení těchto dvou témat. Cílem kvantitativního empirického šetření je vyhodnocení, zda další vzdělávání pedagogických pracovníků funguje jako prevence syndromu vyhoření u pedagogů a zda jsou pedagogové o této skutečnosti dostatečně informováni. Z výsledných údajů můžeme potvrdit skutečnost, že další vzdělávání pedagogických pracovníků může fungovat jako preventivní opatření vůči syndromu vyhoření. Informovanost o této skutečnosti a celém procesu syndromu vyhoření je ovšem velmi nízká. Klíčová slova Další vzdělávání, pedagog, další vzdělávání pedagogických pracovníků, syndrom vyhoření, rozvoj, prevence
|