|
| |
|
|
Morální aspekty v pohádkách
Duřtová, Magdalena ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Diplomová práce "Morální aspekty v pohádkách" si klade otázky: Můžeme najít v pohádkách Boží poselství? Může k nám skrze tyto příběhy mluvit Bůh? Mohou být pohádkové příběhy propleteny s dějinami spásy? Nejprve se diplomová práce zabývá mýtem, který dal vznik pohádkovým příběhům. Zkoumá jeho původ, funkce a poselství. K lepšímu porozumění pohádce a narativu vůbec, nám poslouží teorie narativu, teorie a historie pohádky. Dále bude práce zkoumat jungovské archetypy, které nám pomohou hledat v pohádkových příbězích poselství pro zdařilý život člověka, který je volán Bohem. V další části se práce zaměří na téma "Dějiny lidstva jako sled příběhů." Zamyslí se nad tím, proč se v příbězích vyskytuje pouze omezený počet funkcí. Bude zkoumat Ježíše Krista jako prvotní vzor hlavního hrdiny pohádek a mýtů, kterému se má lidstvo připodobnit ve svém osobním příběhu. Univerzálnost příběhu je demonstrována ve srovnání příběhů hrdinů Starého zákona s motivy pohádkových příběhů. Klíčová slova proměna, archetypy, narace, dějiny spásy, pohádky,etika
|
|
|
Svoboda v Oratio catechetica magna svatého Řehoře z Nyssy
Bendová, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem lidské svobody, jak ji ve své Velké katechetické řeči představil svatý Řehoř z Nyssy. Sleduje význam a roli svobody v jednotlivých etapách dějin spásy (stvoření, pád a vykoupení) a vztah svobody k ostatním tématům Řehořova spisu: člověk jako obraz Boží a jako tvor složený z těla a duše; lidský pád a obrat od skutečného dobra (kterým je Bůh) ke zlu; nový život získaný Kristovým zmrtvýchvstáním a přijetí tohoto života skrze křest a eucharistii. Člověk byl podle Řehoře stvořen ke svobodnému životu zaměřenému na pravé dobro, Boha. Bez tohoto zaměření k Bohu nemůže být skutečně svobodný, ale zároveň i toto zaměření nemůže existovat bez svobody. Bůh člověku tento život dal a po pádu mu jej znovu vrací, ale přijetí a podoba tohoto života jsou vždy znovu závislé na lidském rozhodnutí. Člověk se jakožto stvořená bytost neustále mění. A právě díky tomu, že může vždy znovu a znovu rozhodovat o těchto svých věčných proměnách, má ve své moci nejen své činy, ale i sám sebe: je svým pánem, tak jako Bůh.
|
|
|
"Ve své lásce nás předem určil..." Předurčení. Svatý Pavel, svatý Augustin a Vladimír Boublík
BRICHCÍNOVÁ, Kateřina
Nauka o předurčení byla v západní teologii po staletí zatížena dualistickou koncepcí svatého Augustina. Biskup z Hippo se domníval, že Božím záměrem je zjevit své milosrdenství na malém počtu předurčených ke spáse a svou spravedlnost na nepoměrně větší mase po právu zavržených hříšníků. Nabyl přesvědčení, že spása je naprosto nezasloužený dar a následně popřel význam lidské svobody. Jeho výklad v člověku vzbuzoval spíše úzkost než naději, o které hovoří Písmo. Vladimír Boublík se odvážil postavit Augustinově autoritě a předložil docela odlišné řešení, opírající se o novodobou exegezi pavlovských listů. Předurčení definoval jako neodvolatelné Boží rozhodnutí, jehož obsahem je účast celého lidstva na Božím životě v Kristu. Přítomná práce ukazuje, že Boublíkova teologie vychází nikoliv jen z akademického, ale především z bytostného hledání odpovědi na otázku lidského osudu, poznamenaného hříchem, utrpením a smrtí. Rýsuje se již na stránkách duchovního deníku, který si autor vedl v době svých studií. Celá jeho tvorba prozrazuje záměr oslovit současného člověka a vést ho ke Kristu, který stojí ve středu autorova uvažování. Tato práce je pokusem na českého exilového teologa navázat. Představuje jeho pojetí předurčení a v některých bodech ho dále rozvíjí. Mimo jiné vnáší světlo do dříve nevyjasněného problému Kristova prvenství v předurčení. Teze Vladimíra Boublíka je konfrontována s námitkami, jež proti ní byly vzneseny, a její obsah je porovnán s obsahem dnešního příspěvku k danému tématu.
|
|
|
Čtyři modely zpřítomnění Kristovy události na pozadí Řím 5,12-21
KRÁL, Tomáš František
Tato diplomová práce spojuje v rámci problematiky participace na Kristově události v diskusi nad úryvkem listu Římanům 5,12-21 čtyři teologické modely: mytizující {--} inspirovaný prací Mircei Eliade, demytologizační Rudolfa Bultmanna, dějinně spásný Oscara Culmanna a literárně vědný badatelů University of Yale. Mytizující přístup řeší problematiku z hlediska rituálů a tak pomocí vypravovaného příběhu reálně zpřítomňuje událost spásy v životě jednotlivého člověka. Na to reaguje Bultmannova demytologizace, která s pomocí existenciální filosofie hledá skutečný smysl a jádro evangelií. Oscar Cullmann popisuje spásu lidstva v procesu dějin spásy, v nichž jsou také obsaženy naše životy, které participují na Kristově událostí v eklesiálně-sakramentálních principech. Právě možnosti formulování příběhů reality a možnosti jejího subjektivního hodnocení zkoumá literárně vědný model. Tento model uzavírá diskusi strukturováním biblického úryvku a rozvržením rolí, se kterými se může čtenář typologicky ztotožňovat.
|
host ::
RSS.