| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Veřejnost o ekonomickém dopadu epidemie COVID-19 - Naše společnost - speciál - květen 2020
Červenka, Jan
V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek, které se týkaly bezprostředních ekonomických dopadů epidemie a s ní spojených protiepidemických opatření. Konkrétně šetření zjišťovalo, jak se od počátku epidemie změnily příjmy domácností, v nichž respondenti žijí, jak se krize dotkla jejich dosavadní ekonomické aktivity a jak dlouho by při pokračování dosavadního stavu dokázala jejich domácnost vycházet s příjmem. Od počátku pandemie do května třetina respondentů zaznamenala pokles příjmů své domácnosti, 5 % naopak uvádí, že příjmy jejich domácnosti vzrostly.
|
| |
|
Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS
TOUSECKÝ, Peter
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma {\clqq}Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS``. V současné době bezesporu patří pojem Syndrom Akutního Respiračního Selhání (SARS) mezi fenomén možného ohrožení obyvatelstva, kdy počínaje 12. březnem 2003 byl Světovou zdravotnic{$\neg$}kou organizací (WHO) definován. Riziko SARS a jeho šíření po celém světě, kdy přímo v České republice (ČR) se nejednalo o zjištění výskytu tohoto onemocnění, v současné době zapadlo již v zapomnění. Je tedy více než nutností obyvatelům ČR připomenout základní aspekty vzniku této nemoci a její další možný dopad v případě opětovného výskytu SARS ve světě a možného zavlečení do ČR, nebo blízké sousední země, kdy součástí mé práce je mimo jiné i provádění osvěty formou anonymního dotazníku oslovením 80 respondentů a výsledek dále zapracován. K uvedenému tématu mě motivovala v letech pandemie SARS ve světě práce v bezpečnostním sboru, který mimo jiné měl za úkol monitorovat a odvracet příliv běženců z oblasti 3. zemí do Evropy, kdy jednoznačně z hlediska vzniku a výskytu SARS bezpochyby tato oblast k těmto patřila, když fakta tuto skutečnost jednoznačně prokazují. Zejména v roce 2003 byl na státních hranicích, již nově vytvořených se Slovenskou republikou, v katastru obce Strání Květná, okresu Uherské Hradiště monitorován příliv více jak 1000 běženců. Odhady ale v tomto úseku vycházely z počtu kolem 5000 běženců, kteří za pomocí převaděčů nelegálně tuto oblast státní hranice ČR používali pro transfer do státu vyspělé Evropy, zejména Německa. Příslušníci ozbrojených sborů v této době museli čelit náporu běženců, kdy v prvopočátcích nebyli nijak připraveni a vůbec chráněni na předmětnou nákazu SARS. V této době jsem se o uvedený problém zejména ve vztahu k přenosu nákazy zajímal a z nastudovaných informací jednoznačně usoudil, že obava při styku s běženci na tomto postu byla zbytečná z důvodu inkubační doby SARS maximálně do 10 dnů, kdy tranzit běženců v těchto případech ze země původu zejména Číny do ČR byl prokazatelně ověřen na dobu 1 - 3 měsíců. Z uvedených osobních poznatků tedy jednoznačně vyplývá, že informovanost obyvatelstva o možném opětovném zavlečení nemoci SARS do Evropy a poté do ČR je nutná.
|