Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 104 záznamů.  začátekpředchozí95 - 104  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Názory české veřejnosti na pandemii nemoci COVID-19 – Naše společnost – speciál – červen 2020
Spurný, Martin
Více než sedm desetin (71 %) českých občanů starších 18 let v červnu souhlasilo s názorem, že „Koronavirus se rozšířil, protože Čína o něm tajila informace“. Přibližně stejný podíl (70 %) české veřejnosti také souhlasil s tím, že „Lidé, kteří vyrazili do Itálie na dovolenou na přelomu únoru a března, jednali bezohledně“.
Obavy veřejnosti o zdraví spojené se šířením koronaviru a finanční situace domácností - Naše společnost - speciál - červen 2020
Tuček, Milan
Více než dvě třetiny dotázaných (68 %) se obávají o zdraví svých blízkých (32 % rozhodně), téměř dvě pětiny (39 %) o vlastní zdraví. Během měsíce se obavy o vlastní zdraví snížily celkem o 8 procentních bodů, a to ve většině věkových kohort (včetně seniorů 65+). Obavy se nesnížily mezi lidmi se špatným zdravotním stavem.
Hodnocení reakce státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - speciál - červen 2020
Červenka, Jan
Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin (71 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina (50 %) za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky. Připravenost ČR na šíření koronaviru z většiny hledisek hodnotí česká veřejnost převážně příznivě s výjimkou zásobování zdravotními pomůckami.
Veřejnost k zavedení opatření k ochraně zdraví při další případné pandemii - Naše společnost - speciál - červen 2020
Hanzlová, Radka
Nejvíce dotázaných (86 %) by v případě vzniku další pandemie podobné té koronavirové souhlasilo s tím, aby na veřejných místech, jako jsou nemocnice či úřady, docházelo k měření teploty. Více než čtyři pětiny dotazáných by také souhlasily s omezením způsobu pohybu na veřejnosti (82 %) a s povinným nošením roušek na veřejnosti (81 %). Naopak nejméně dotázaných (18 %) by souhlasilo se zvěřejňováním jmen nakažených (79 % by nesouhlasilo).
Nový typ koronaviru – zájem, zkušenosti a změny chování české veřejnosti - Naše společnost - speciál - červen 2020
Spurný, Martin
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Více než tři čtvrtiny (76 %) českých občanů starších 18 let se v červnu rozhodně či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Jde o mírný pokles zájmu o devět procentních bodů oproti stejně položené otázce v květnovém výzkumu.
Hodnocení reakce státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - speciál - květen 2020
Červenka, Jan
Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky. Práce většiny institucí a skupin v souvislosti s šířením koronaviru je hodnocena příznivě, kritika převažuje ve vztahu k EU a WHO.
Obavy veřejnosti spojené se šířením koronaviru - Naše společnost - speciál - květen 2020
Tuček, Milan
Více než tři čtvrtiny dotázaných se obávají o zdraví svých blízkých (37 % rozhodně) a zhoršení ekonomické situace v České republice (31 % rozhodně). Čtvrtina dotázaných má obavy ze zhroucení zásobování, necelá třetina z nedostatečných kapacit nemocnic.
Veřejnost o ekonomickém dopadu epidemie COVID-19 - Naše společnost - speciál - květen 2020
Červenka, Jan
V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek, které se týkaly bezprostředních ekonomických dopadů epidemie a s ní spojených protiepidemických opatření. Konkrétně šetření zjišťovalo, jak se od počátku epidemie změnily příjmy domácností, v nichž respondenti žijí, jak se krize dotkla jejich dosavadní ekonomické aktivity a jak dlouho by při pokračování dosavadního stavu dokázala jejich domácnost vycházet s příjmem. Od počátku pandemie do května třetina respondentů zaznamenala pokles příjmů své domácnosti, 5 % naopak uvádí, že příjmy jejich domácnosti vzrostly.
Nový typ koronaviru – zájem, zkušenosti a změny chování české veřejnosti - Naše společnost - speciál - květen 2020
Čadová, Naděžda
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median.
Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS
TOUSECKÝ, Peter
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma {\clqq}Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS``. V současné době bezesporu patří pojem Syndrom Akutního Respiračního Selhání (SARS) mezi fenomén možného ohrožení obyvatelstva, kdy počínaje 12. březnem 2003 byl Světovou zdravotnic{$\neg$}kou organizací (WHO) definován. Riziko SARS a jeho šíření po celém světě, kdy přímo v České republice (ČR) se nejednalo o zjištění výskytu tohoto onemocnění, v současné době zapadlo již v zapomnění. Je tedy více než nutností obyvatelům ČR připomenout základní aspekty vzniku této nemoci a její další možný dopad v případě opětovného výskytu SARS ve světě a možného zavlečení do ČR, nebo blízké sousední země, kdy součástí mé práce je mimo jiné i provádění osvěty formou anonymního dotazníku oslovením 80 respondentů a výsledek dále zapracován. K uvedenému tématu mě motivovala v letech pandemie SARS ve světě práce v bezpečnostním sboru, který mimo jiné měl za úkol monitorovat a odvracet příliv běženců z oblasti 3. zemí do Evropy, kdy jednoznačně z hlediska vzniku a výskytu SARS bezpochyby tato oblast k těmto patřila, když fakta tuto skutečnost jednoznačně prokazují. Zejména v roce 2003 byl na státních hranicích, již nově vytvořených se Slovenskou republikou, v katastru obce Strání Květná, okresu Uherské Hradiště monitorován příliv více jak 1000 běženců. Odhady ale v tomto úseku vycházely z počtu kolem 5000 běženců, kteří za pomocí převaděčů nelegálně tuto oblast státní hranice ČR používali pro transfer do státu vyspělé Evropy, zejména Německa. Příslušníci ozbrojených sborů v této době museli čelit náporu běženců, kdy v prvopočátcích nebyli nijak připraveni a vůbec chráněni na předmětnou nákazu SARS. V této době jsem se o uvedený problém zejména ve vztahu k přenosu nákazy zajímal a z nastudovaných informací jednoznačně usoudil, že obava při styku s běženci na tomto postu byla zbytečná z důvodu inkubační doby SARS maximálně do 10 dnů, kdy tranzit běženců v těchto případech ze země původu zejména Číny do ČR byl prokazatelně ověřen na dobu 1 - 3 měsíců. Z uvedených osobních poznatků tedy jednoznačně vyplývá, že informovanost obyvatelstva o možném opětovném zavlečení nemoci SARS do Evropy a poté do ČR je nutná.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 104 záznamů.   začátekpředchozí95 - 104  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.