|
|
Vliv doktríny politické otázky na rozhodování soudců Ústavního soudu ČR
Procházková, Andrea ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Vliv doktríny politické otázky na rozhodování soudců Ústavního soudu ČR Abstrakt Diplomová práce se zabývá vlivem americké doktríny politické otázky na rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR. Vysvětluje, co je v americkém kontextu považováno za politickou otázku, mapuje, co lze považovat za potenciální české politické otázky, a také nastiňuje důvody zdrženlivosti soudců v případech pohybujících se na pomezí práva a politiky. První část práce stručně popisuje vztah ústavního práva a té části politiky, která souvisí s ústavním soudnictvím. Jejich vztah vysvětluje na pozadí fenoménu judicializace politiky, kdy ústavní soudy stále častěji vstupují na pole politických sporů a stojí před žádostí o jejich vyřešení. Pro lepší pochopení projevů doktríny politické otázky v českém ústavním soudnictví se druhá část práce věnuje vzniku a etablování doktríny na Nejvyšším soudě USA - a naznačuje, jaká může být její budoucnost. Třetí a čtvrtá část diplomové práce se zaměřuje na pokus o definici politické otázky v českém soudnictví, jejím limitům a její aplikaci Ústavním soudem ČR. Činí tak především na základě analýzy judikatury Ústavního soudu ČR v letech 1993-2021 a na základě rozhovorů s bývalými a současným ústavními soudci. Diplomová práce dochází k závěru, že o vlivu americké doktríny politické otázky na českém...
|
|
|
The Political Character of Constitutional Review
Juhás, Juraj ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kosař, David (oponent) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
in the Czech language (abstrakt v českém jazyce): Politický charakter soudní kontroly ústavnosti. V této disertační práci autor hledá odpověď na otázku, zda soudní kontrola ústavnosti v České republice má alespoň částečně politický charakter. Činí tak na základě empirického zkoumání vlivů mimoprávních faktorů (zejména ideologických vlivů) na rozhodování soudců Ústavního soudu České republiky. Empirickým se výzkum nazývá proto, že své závěry vyvozuje z analýzy konkrétní rozhodovací praxe Ústavního soudu, v tomto případě ze dvou typů řízení: z řízení o ústavních stížnostech dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a z řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů dle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy. Na základě několika různých analytických metod pak autor vyvozuje, ve kterých právních oblastech a do jaké míry lze pozorovat ideologické, případně jiné mimoprávní vlivy na rozhodování Ústavního soudu. Základní metodou je metoda zástupných proměnných, kde je ideologie soudce zastoupena především politickou příslušností prezidenta, který daného soudce jmenoval. Krátká odpověď na výše uvedenou otázku zní: ano, soudní kontrola ústavnosti v České republice má alespoň částečně politický charakter. Rozhodování soudců Ústavního soudu ve výše zmíněných typech řízení z určité části koreluje s ideologií...
|
|
|
Socializace v mezinárodních režimech ochrany lidských práv: Příklad transformace ústavy v Keni
Šklebená, Karolína ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Od zisku samostatnosti v roce 1963 byla Keňa považována za demokratickou a bezproblémovou zemi, přestože až do roku 2002 se v jejím čele vystřídali pouze dva prezidenti. Proces transformace k demokracii a s ním zlepšování stavu lidských práv v zemi započal v roce 1991 a téměř dvacet let trvalo, než se země dokázala zbavit koloniálních pozůstatků ve své legislativě. Porušování lidských práv, jež vrcholilo za vlády druhého prezidenta, upoutalo během devadesátých let pozornost zahraničních sítí aktivistů i mezinárodní donorů a situace se začala díky vnějším i vnitřním tlakům zlepšovat. Za největší úspěch obhájců lidských práv pak lze považovat referendem schválenou Ústavu ze srpna 2010.
|
host ::
RSS.