|
|
Porovnání plodnosti v ČR a v dalších zemích EU
Medková, Barbora ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním vybraných průřezových i kohortních charakteristik plodnosti pro 15 vybraných evropských zemí, které jsou rozděleny do čtyř skupin: země postkomunistické, země severní Evropy, země jižní Evropy a země západní Evropy. Cílem práce je zjistit, zdali se vybrané skupiny zemí mezi sebou ve svém vývoji navzájem lišily a zdali existují rozdíly mezi zeměmi postkomunistickými a ostatními zeměmi. Také je cílem ukázat, jakých hodnot dosahuje v jednotlivých zemích úhrnná plodnost, průměrný věk matek při narození dítěte a podíl dětí narozených mimo manželství. Rovněž bude analyzován vývoj konečné plodnosti žen narozených po druhé světové válce s cílem zjistit, zda jsou poklesy průřezové úhrnné plodnosti později alespoň částečně kompenzovány či zda generační plodnost žen stále klesá. Pro získání základních dat byla použita databáze Eurostatu a databáze Human Fertility, plodnost žen po roce 2015 potřebná pro výpočet konečné plodnosti generací žen narozených po roce 1965 byla odhadnuta na základě scénáře projekce Eurostatu. Data byla následně dále zpracovávána a analyzována. Bylo zjištěno, že úhrnná plodnost ve všech zemích během druhé poloviny minulého století poklesla (v některých zemích poměrně hluboko) pod hodnotu potřebnou pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva. V tomto století jsou hodnoty úhrnné plodnosti již poměrně stabilní, v některých zemích lze dokonce pozorovat mírný růst a průměrný věk matek ve většině zemí, po počátečním poklesu, v posledním desetiletí roste a ve většině zemí se pohybuje kolem 30 let. Poměrně velký růst zaznamenal také podíl dětí narozených mimo manželství, jehož hodnoty se v současné době, až na výjimky, pohybují mezi 40 a 60 %. U většiny zkoumaných průřezových charakteristik byly nalezeny rozdíly mezi vybranými skupinami zemí. Také bylo zjištěno, že konečná plodnost se u zemí jižní a severní Evropy s časem snižuje, u zemí jižní Evropy velmi výrazně, u zemí severní Evropy pouze pro mladší generace (narozené po roce 1980). Pro země západní Evropy se předpokládá nárůst na poměrně vysoké hodnoty pro generace narozené kolem roku 1985 a poté pokles. U zemí postkomunistických se pro nejmladší sledované generace předpokládá, že hodnoty začnou růst.
|
|
|
Plodnost prvního pořadí a jedináčci v České republice
Zikmundová, Iveta ; Nývlt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bezchlebová, Daniela (oponent)
Cílem práce je analýza plodnosti prvního pořadí v České republice v období 1950 2014 včetně mezinárodního srovnání, výpočet generační plodnosti a také analýza struktury a počtu domácností podle počtu dětí. Pro dosažení vytyčeného cíle je práce rozdělena do čtyř částí, z nichž první se věnuje teoretickému výkladu a analýze plodnosti podle pořadí v České republice pomocí ukazatelů absolutního počtu narozených, úhrnné plodnosti, průměrného věku matek a podílu narozených dětí v manželství nebo mimo něj. Druhá část porovnává úroveň plodnosti prvního pořadí v rámci evropských zemí dle NIDI 1999. Třetí část se zabývá generační plodností, která je ilustrována pomocí konečné plodnosti a průměrného věku matek dané generace při narození dítěte. Čtvrtá část analyzuje strukturu a počet úplných a neúplných rodinných domácností podle počtu dětí. Jednotlivé části jsou komentovány v kontextu vývoje reprodukčního chování populace.
|
host ::
RSS.