|
|
Psychická deprivace a subdeprivace dítěte jako vychovatelská výzva
NOVÁK, David
Cílem této práce je za pomoci narativního zkoumání porozumět zkušenosti těch vychovatelů, kteří měli možnost interakce s deprivovanými a subdeprivovanými dětmi. Konkrétně je práce zaměřena na lidi poskytující pěstounskou péči. Teoretická část práce představuje základní psychologické konstrukty, které pomáhají osvětlit problematiku deprivačního syndromu. Práce ke zkoumání zmiňovaného jevu využívá v praktické části kvalitativní nástroje.
|
|
|
Příčiny umisťování dětí do dětského domova z pohledu rodičů
Reitzová, Hana ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit názory rodičů dětí umístěných v náhradní péči na příčiny odnětí dětí z jejich péče a umístění dětí do ústavní péče. V úvodu teoretické části je zmíněna historie péče o děti osiřelé nebo odložené a historie vývoje teorie citové vazby. V další části je věnována pozornost vývojové psychologii s ohledem na city a faktory formující fyzický, ale zejména psychický vývoj dítěte. S touto problematikou úzce souvisí teorie citového pouta a pojem psychické deprivace, které jsou popsány v dalších částech práce. S ohledem na zvolenou problematiku následující díl pojednává o zásadních zákonných úpravách, zejména zákon č. 359/1999 Sb. o činnosti Orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a další související zákony. V úvodu praktické části jsou pojednány důležité aspekty kvalitativního výzkumu. Praktická část je orientována na samotné rozhovory s rodiči a každý rozhovor je průběžně zpracován formou narativní rekonstrukce. Středem zájmu při zpracování této práce byli právě tito rodiče, jejich dětství, dospívání a názory na rodinnou výchovu, ale zejména důvody odnětí jejich dětí z rodičovské péče. KLÍČOVÁ SLOVA Historie náhradní péče, citové pouto,...
|
|
|
Citová vazba v současném partnerském vztahu u klientek azylových domů pro matky s dětmi
Ledvinová, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
V práci je předkládána teorie citové vazby (attachment theory) shrnutá z hlediska pojmů, vzorců vazebného chování dětí a mentálních reprezentací citové vazby dospělých. Popisuje stěžejní vlivy při formování citové vazby i aplikaci teorie citové vazby do psychoterapie. Předkládá statistické souvislosti zjištěné na reprezentativním vzorku americké populace. Výzkum se soustředí na kvalitativní analýzu stylů citové vazby v aktuálním partnerském vztahu u specifické skupiny respondentek - klientek azylových domů pro matky s dětmi v České republice. Výzkumnou metodou je The Current Relationship Interview (CRI) (Crowell & Owens, 1998). Výsledkem je 80 % vazebně nejistých (60 % odmítavých, 20 % zapletených) a 20 % vazebně jistých žen. I ty se však pohybují na hranici vazebné nejistoty. Jde o výrazný rozdíl vůči populaci, kde bylo identifikováno 59 % vazebně jistých osob. Kvalitativní analýzou devatenácti vyhodnocovacích škál CRI jsem identifikovala některé charakteristické rysy vztahování těchto žen, například výrazný nedostatek lásky a vysoká míra konfliktu ve vztahu jejich rodičů, nedostatek lásky s partnerem, obtížné či nepřiměřené poskytování péče partnerovi a neschopnost péči u partnera vyhledat a přijmout. Vazebně jisté respondentky se od nejistých výrazně odlišují ve vyšší míře láskyplnosti i schopnosti...
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - postup seznamování a předávání dítěte do péče budoucích osvojitelů
ČURDOVÁ, Hana
V předkládané diplomové práci se zabývám pěstounskou péčí na přechodnou dobu, kdy cílem práce je analyzovat proces seznamování a předávání dítěte do péče budoucích osvojitelů a zmapovat tak zkušenosti a názory jak budoucích osvojitelů, tak i pěstounů na přechodnou dobu. Dílčím cílem je identifikování příležitostí a rizik tohoto procesu, přičemž důraz je kladen na subjektivní prožívání účastníků výzkumu. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika neřízeného rozhovoru. Výzkum byl rozdělen do dvou částí. V první části výzkumu byly provedeny rozhovory s budoucími osvojiteli a v druhé části s pěstouny na přechodnou dobu, kteří již měli ve své pěstounské péči na přechodnou dobu alespoň 2 děti. Vyhodnocení výsledků bylo provedeno formou vytváření trsů. Výsledky výzkumu ukazují, že budoucí osvojitelé mají k procesu seznamování s dítětem značné výhrady; zkušenosti týkající se samotného předání dítěte do jejich péče jsou různé, přičemž zvláště dopad tohoto procesu na dítě hodnotí spíše záporně. Z výzkumu dále vyplývá, že většina pěstounů na přechodnou dobu nemá se seznamováním a předáváním dítěte do péče budoucích osvojitelů negativní zkušenosti. Celý výzkum však odhalil mnohá úskalí tohoto procesu. Předpokládaný přínos této práce spočívá v tom, že výsledky mohou být využity jako informační zdroj pro sociální pracovníky, budoucí osvojitele, pěstouny na přechodnou dobu a také pracovníky doprovázejících organizací či širokou laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.