|
|
Repatriace lososa obecného (Salmo salar) v ČR
ŠRÁMEK, Jiří
Práce by měla shrnout obecné znalosti o lososovi, současné poznatky o problematice a dosažené výsledky repatriace lososa a možnosti rozvoje toho programu. Dále se zabývá umělým chovem lososa na líhních a jeho produkcí pro vysazování do volných vod, posouzením faktorů, které ovlivňují tuto činnost a možnými návrhy nových lokalit a postupů pro pokračovaní projektu.
|
|
|
VLIV PASTEVNÍHO ODCHOVU JALOVIC NA MLÉČNOU UŽITKOVOST A PLODNOST
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
V Zemědělské družstvu Opařany bylo vybráno 160 ks plemenic a rozděleny do dvou skupin. Pastevní odchov a stájový odchov. U nichž byla sledována plodnost a mléčná užitkovost. Po celkovém vyhodnocení má pastevní odchov jalovic horší reprodukční výsledky ve sledovaném období 2007. Naopak v dalším sledovaném období v roce 2008 dosahuje pastevní odchov jalovic výsledků lepších oproti odchovu stájovému. Po celkovém vyhodnocení mléčné užitkovosti má pastevní odchov jalovic horší výsledky ve sledovaném období 2007. To především u množství mléka v kg a v kg bílkovin. Naopak v dalším sledovaném období v roce 2008 dosahuje pastevní odchov jalovic výsledků lepších oproti odchovu stájovému. A to jak v množství nadojeného mléka v kg, tak v obsahu mléčných složek - % tuku, který je u pastevního odchovu vyšší ve všech KU. Příčinu zhoršených výsledků mléčné užitkovosti můžeme hledat stejně jako u reprodukčních vlastností především v nedostatečné výživě a ve špatně sestavené krmné dávce, či na špatné kvalitě zkrmovaných komponentů. U pastevního odchovu opět chybí příkrm a tím dochází k nedostatečnému nárůstu jednotlivých zvířat. A pro obě skupiny bychom měli hledat příčiny ve špatném managementu a při převodu mladých zvířat do reprodukce a následné produkce by měla být zohledněna aktuální kondice, nikoli věk.
|
|
|
Chovatelství na základní škole
PŘIBYLOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá chovatelstvím na základní škole. V rámcovém vzdělávacím programu je toto učivo zahrnuto do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Žáci se seznamují s chovem zvířat v domácnosti a s podmínkami a hygienou chovu. Tato práce zjišťuje rozsah vědomostí, které žáci mají z této oblasti a jaký vztah mají obecně ke zvířatům. Na základě aplikace didaktických testů a dotazníků, které vyplnili žáci osmých tříd třech základních škol, byl proveden výzkum. Výsledky jsou shrnuty v této diplomové práci.
|
|
| |
|
|
Porovnání chovu dvou plemen ovcí chovaných ve stejné oblasti
RAABOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukčních a produkčních ukazateů u dvou plemen ovcí chovaných v oblasti Novohradských hor. Sledování proběhlo v období 2006 ? 2009. Vyhodnocení proběhlo na základě evidence vedené ve vybraných chovech ovcí a na základě vlastního pozorování. Za sledované období byly hodnoceny následující reprodukční ukazatele : oplodnění, plodnost, intenzita, odchov jehňat, jalovost, mortalita. Z produkčních ukazatelů bylo vyhodnocena hmotnost vyprodukované vlny a přírůstky jehňat ve 100 dnech. Ve sledovaných chovech byly zjištěny tyto výsledky, které jsou uvedeny jako průměr za sledované období. V chovu Valašek procento oplodnění činí 94,3 %, plodnost 168,4 %, intenzita 158,5 a odchov 150,2 %. Procento jalových ovci je 5,9 % a procento mortality 5,1 %. Vyhodnocením produkčních ukazatelů byla zjištěna hmotnost vlny 2,21 kg a přírůstek 175,8 g. V chovu Merinolandschaf procento oplodnění činí 87 %, plodnost 134,4 %, intenzita 116,1 a odchov 101,5 %. Procento jalových ovci je 13,2 % a procento mortality 8,8 %. Vyhodnocením produkčních ukazatelů byla zjištěna hmotnost vlny 4,2 kg a přírůstek 236,9 g. Z provedeného srovnávání reprodukčních ukazatelů vyplynulo, že chov plemene Valaška vykázal lepší výsledky. Ze srovnávání produkčních ukazatelů můžeme konstatovat, že lepší výsledky vykazuje chov B. Na základě vyhodnocení T ? testu byly vyhodnoceny statisticky významné rozdíly mezi chovem Valašek a průměrem České republiky u těchto ukazatelů : plodnosti, intenzity a odchovu. Po provedení T ? testu mezi chovem Merinolandschaf a průměrem České republiky byly prokázány středně významné rozdíly u přírůstků. Na základě vyhodnocení T ? testu mezi oběma sledovanými chovy byly prokázány středně významné rozdíly u ukazatelů plodnosti, intenzity a odchovu.
|
|
|
Porovnání růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného
PRCHAL, Martin
Tato bakalářská práce byla zaměřena na porovnání užitkových vlastností růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného při užití čistokrevné plemenitby. Nejobjektivněji je možné užitkové vlastnosti jednotlivých plemen posoudit v tzv. testech užitkovosti. Pro tuto práci byla vybrána plemena: Vodňanské (V), Hlubocké (H), Königswartha (Německé - N), Mariánsko-Lázeňské (ML), Rumunské (R) a jako kontrola sloužilo plemeno zlatého lína pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Testování započalo selekcí a předvýtěrovou přípravou generačních ryb příslušných plemen vybraných k založení testu. Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do věkové kategorie L2 v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření. Každé testované plemeno bylo chováno v prvním vegetačním období a v zimním období jen s kontrolní skupinou. Po skupinovém označení (druhé vegetační období) kryogenní metodou se všechny plemena chovala společně ve trojím opakování. Za první testované období se hodnotily reprodukční ukazatele generačních ryb a dále hmotnost a přežití testovaných skupin, v dalších obdobích se hodnotil jen růst a přežití. Reprodukční ukazatele se u samců statisticky nelišily v žádném z parametrů u žádné z použitých statistických metod, u samic byly průkazné rozdíly zaznamenány, ale byly zjištěny vždy jen mezi plemenem Hlubockým a kontrolním plemenem. Po druhém roce testování dosáhlo nejvyšší hmotnosti Mariánsko-Lázeňské plemeno (112,9 ? 44,9 g), tato hmotnost byla statisticky srovnatelná pouze s Německým plemenem. (105,4 ? 32,4 g). Přežití po tomto období se pohybovalo od 70,4 % (Rumunské plemeno) do 84,1 % (Mariánsko-Lázeňské plemeno), u všech plemen byly hodnoty statisticky srovnatelné. Nejlepších užitkových vlastností po druhém roce testování dosáhlo Mariánsko-Lázeňské plemeno.
|
|
|
Využití techniky AFLP fingerprintingu ve šlechtění řepky
CUŘÍNOVÁ, Petra
Metoda AFLP se obecně používá při šlechtění některých jiných druhů plodin, u řepky tak obvyklá není. AFLP markery jsou využívány zejména pro molekulární charakteristiku a hodnocení genetické diverzity. Cílem této diplomové práce bylo využití této techniky ve šlechtění řepky a porovnání původu českých, slovenských a německých odrůd mezi sebou. Metoda je založená na principu selektivní amplifikace genomové DNA. Postup se skládá ze tří základních kroků: 1. rozštěpení genomické DNA na fragmenty, na něž se naligují adaptory, 2. selektivní amplifikace fragmentů pomocí speciálních primerů a 3. elektroforéza produktů a počítačová analýza (Vos et al., 1995). Bylo studováno 16 českých a československých odrůd a 16 německých odrůd řepky, které byly vzájemně porovnány. Dále byly pro AFLP analýzu vybrány dva specifické primery EcoRI AGC a fluorescenčně značený primer MseI ACC. Pomocí AFLP fingerprintingu lze skupinu českých, československých a německých odrůd majících původ v genových zdrojích z oblasti Německa a České Republiky odlišit, i přesto že dochází k častému křížení odrůd mezi sebou. Metodou AFLP se tedy dají zachytit i velmi malé rozdíly v genetické základně. Rozdíly mezi studovanými odrůdami sice existují ale nejsou výrazné a ukazuje to na jistou příbuznost a zúžení genetické základny genových zdrojů, které jsou používány ve střední Evropě.
|
|
|
Ověření možnosti chovu vybraných druhů akvarijních ryb ve venkovních nádržích
DENKOVÁ, Adéla
Účelem této práce bylo ověření možností venkovního chovu vybraných druhů ryb: Phalloceros caudimaculatus, Gambusia affinis, Danio rerio, Macropodus opercularis a Tanichthys albonubes. Ryby byly ponechány v nádržích po pět měsíců (květen ? říjen). Jednou za týden probíhaly kontroly nádrží a jednou za měsíc měření parametrů vody (pH, teplota, vodivost, obsah kyslíku). Odlovení ryb proběhlo po poklesu teplot vzduchu k bodu mrazu. Ryby byly sečteny, výsledky byly zaneseny do grafů a tabulek.
|
|
|
Možnosti zvyšování produkce kvalitních násad lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) pro zarybňování volných vod
NEBESKÝ, Václav
Lipan podhorní (Thymallus thymallus L.) je důležitý a původní druh v České republice. V dnešní době je však lipan v našich vodách na ústupu. Je to způsobeno mnoha důvody. Především zvýšením rybářského tlaku, nevhodnými úpravami toků, znečištěním vod, zvýšeným výskytem predátorů atd. Proto je nutné věnovat tomuto problému pozornost. Hlavními cíly mé práce byla optimalizace technologie snížení povýtěrové mortality generačních lipanů. Optimalizace technologie chovu plůdku lipana podhorního (Thymallus thymallus L.). Využití uměle odchovaných násad lipana podhorního v podmínkách volných vod. Experimenty probíhaly na řece Blanici a na líhni patřící MO ČRS Husinec. Část prací byla provedena v roce 2005, většina však proběhla během roku 2006. Výsledky této práce naznačují, že je možné snížit povýtěrovou mortalitu generačních lipanů aplikací antibiotik. Problém je však s vysokými ztrátami po vysazení.
|
|
|
HODNOCENÍ UŽITKOVÝCH PARAMETRŮ U PLEMEN KAPRA OBECNÉHO A JEJICH KŘÍŽENCŮ
KŘÍŽ, Michal
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení užitkových parametrů u plemen kapra obecného a jejich kříženců při použití vrcholového křížení. Na mateřské pozici byla použita maďarská syntetická lysá linie kapra (HSM). Na tuto linii byli kříženi mlíčáci HSM, Telčského lysce (TeL), Severského lysce (M72) a Amurského lysce (AL). Jako kontrolní skupina byl použit kříženec Ropšínského kapra (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do tržní velikosti v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření na třech lokalitách (2 organizace). V prvním roce byla každá testovaná skupina chována individuálně s interní kontrolní skupinou odlišného fenotypu ošupení pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Ve druhém a třetím roce byly všechny skupiny i jejich kontroly skupinově označeny a chovány společně ve trojím opakování na každé z lokalit. V průběhu odchovu se hodnotila v jednotlivých etapách testování hmotnost, přežití a v tržní velikosti i biometrické ukazatele a jateční výtěžnost. Při celkovém hodnocení výsledků ze všech lokalit metodou ANCOVA dosáhl nejvyšší hmotnost ve stáří K3 hybrid HSM x AL (1413 {$\pm$} 31,5 g; průměr MNČ {$\pm$} S.E.). Tato hmotnost byla statisticky srovnatelná s ostatními hybridy (HSM x M72 a HSM x TeL), ale jako jediná průkazně vyšší ve srovnání s linií HSM (1257 {$\pm$} 31,5 g) s obyčejným heterózní efektem růstu na úrovni 12,4 %. Přežití se ve třetím roce testování pohybovalo v rozmezí od 69,0 u HSM x Tel do 73,4 % u HSM x AL a hodnoty byly statisticky srovnatelné. Parametry výtěžnosti (podíl opracovaného trupu, podíl filetů s kůží a bez kůže) byly u všech skupin podobné. V předchozích obdobích testování odrážely výsledky situaci v tržní velikosti. Z výsledků vyplývá, že lysý hybrid HSM x AL by mohl být nejlépe využitelný v komerčních chovech.
|
host ::
RSS.