Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Student s depresí: perspektiva blízké osoby
Švecová, Helena ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studenty s depresí a jejich blízkými osobami. Cílem této diplomové práce je zmapovat různé aspekty soužití se studentem trpícím depresí. Využitá je přitom perspektiva blízkých osob, jejichž podpora bývá pro studenty s depresí klíčová. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu deprese za využití historické perspektivy a a perspektivy diagnostických manuálů. Dále se věnuje různým aspektům depresivních onemocnění, včetně jejich dopadů na život jedince. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje copingu a copingovým strategiím. Empirická část práce snaží zmapovat různé strategie podpory studenta s depresí, které volí blízké osoby. U deprese, jakožto velmi závažného onemocnění, se také dá předpokládat ovlivnění psychického stavu těchto pečujících blízkých osob. V návaznosti na tento předpoklad se práce rovněž snaží zmapovat copingové strategie, které blízké osoby využívají pro podporu vlastního duševního zdraví. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metodologie. K získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru a následná analýza textu byla provedena za využití otevřeného kódování. Analýza rozhovorů poukázala na subjektivně nejobtížnější aspekty soužití se studentem trpícím depresí, kterými byly vlastní prožívání pocitů bezmoci, a na...
Psychosociální problematika osob po cévní mozkové příhodě a jejich blízkých
Deusová, Vendula ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
DEUSOVÁ, Vendula. Psychosociální problematika osob po cévní mozkové příhodě a jejich blízkých. Praha 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra psychosociálních věd a etiky. Vedoucí práce MUDr. Jiřina Ondrušová, Ph.D. Tématem této diplomové práce je psychosociální problematika lidí po cévní mozkové příhodě a blízkých osob, které o ně po nemoci pečují. Teoretická část se zabývá charakteristikou cévní mozkové příhody, rizikovými faktory, prevencí, příznaky a léčbou iktu. Dále pak pojednává o následcích a rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Zamýšlí se nad tím, jak iktus ovlivní a změní dosavadní fungování člověka, kterého postihl, ale i jak se dotkne jeho blízkých. Popisuje též možnosti formální podpory, sociální služby, příspěvky a organizace, které lidem po CMP pomáhají. Teoretické kapitoly jsou doplněny výzkumnou částí zaměřenou kvalitativně, a to formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi osobami po CMP a třemi blízkými, kteří o pacienty po iktu pečovali či pečují. Cílem této diplomové práce je popsat cévní mozkovou příhodu jakožto onemocnění se závažnými důsledky a shrnout možnosti formální podpory a pomoci pro osoby po iktu a jejich blízké, a prostřednictvím výzkumného šetření zmapovat změny, které mohou nastat v životě lidí, kteří...
Vztah typů vazeb využívaných při hledání a získání zaměstnání v Kroměříži
Zavadilová, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá vztahem typů silných a slabých vazeb využívaných při hledání a zaměstnání v Kroměříži. V teoretické části práce je, pomocí dostupné literatury, vymezen sociální kapitál, formy sociálního kapitálu, či silné a slabé vazby podle nejvýznamnějších autorů. V praktické části je proveden socioekonomický rozbor okresu Kroměříž a proveden kvantitativní průzkum pomocí metody dotazování. Na základě získaných výsledků z dotazníkového šetření jsou vyhodnoceny výsledky a zodpovězeno 7 specifických otázek. Dále jsou testovány stanovené hypotézy a pomocí Cramérova vzorce spočítána závislost mezi proměnnými. Závěrem práce jsou uvedeny návrhy na využití výsledků v praxi.
Deprese z pohledu blízké osoby
PILNÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá depresivním onemocněním a tím, jak nemoc vnímají a prožívají blízké osoby depresivního jedince. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o depresi samotné. Popisovat bude rovněž soužití s člověkem zasaženým depresí v roli partnera a rodinného příslušníka. Část se zaměřuje i na přístup k jedinci s diagnostikovanou depresí. Praktická část bude obsahovat kvalitativní výzkum, jenž bude proveden formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Hloubkové rozhovory budou poskytovat osoby, které se nacházejí v blízkém vztahu s depresivním člověkem. Výzkum bude zaměřen na to, zda a do jaké míry byl jejich život ovlivněn soužitím s takovým člověkem a nemocí samotnou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.