|
|
Hodnocení kalů a sedimentů pomocí testů ekotoxicity
Ondrová, Jana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty a čistírenské kaly jsou jednou ze součástí životního prostředí. Kaly vznikají v čistírnách odpadních vod jako pevný zbytek po vyčištění vody, jsou tudíž antropogenního původu. Ačkoli sedimenty vznikají přirozenými procesy, k jejich vzniku z velké části člověk také přispívá. Sedimenty a kaly mohou být vzhledem ke svým vlastnostem a původu rezervoárem mnoha kontaminantů. V současné době je podporováno využití sedimentů a kalů například k rekultivacím nebo jako přirozeného hnojiva. Po aplikaci na půdu může z těchto matric dojít k uvolnění kontaminantů do prostředí. Proto je důležité zabývat se jejich případnými ekotoxickými účinky. Sedimenty a kaly byly ekotoxikologicky zhodnoceny prostřednictvím biotestů s vodným výluhem a biotestů v kontaktním uspořádání. Pro provedení biotestů s vodným výluhem byly použity organismy Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Sinapis alba a Lemna minor. Biotesty v kontaktním uspořádání byly provedeny na organismech Heterocypris incongruens, Lactuca sativa a Eisenia fetida.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných pesticidů
Konečná, Veronika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením ekotoxikologických vlastností insekticidních přípravků Perfekthion a Bulldock 25 EC a jejich účinných látek dimethoátu resp. beta-cyfluthrinu. Dimethoát se řadí do skupiny organofosfátových insekticidů, zatímco beta-cyfluthrin je zástupcem pyrethroidů. Oba přípravky jsou používány proti savým a žravým škůdcům na obilninách, bramborách, zelenině, řepce olejce a okrasných rostlinách. Aplikují se na velké plochy a přepravují se ve velkých množstvích, z čehož plyne poměrně vysoké riziko úniku do životního prostředí. Látky byly testovány na vodních organismech, a to na rostlinách Lemna minor, řasách Desmodesmus quadricauda, a na korýších Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Z výsledků jednotlivých testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50, popřípadě IC50 pro testované látky a byla zhodnocena a porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Posouzení vlivů běžně používaných hasiv na vybrané složky životního prostředí
Jabandžievová, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vlivů nejčastěji používaných hasebních prostředků v Jihomoravském kraji na vybrané akvatické a terestrické organismy. Testovanými hasebními prostředky jsou pěnidla Sthamex a Moussol, tuhá smáčedla TS ECO a TS TURBO a hasicí prášek ABC FAVORIT. Jejich vliv byl testován na organismech akvatického prostředí - perloočka Daphnia magna a zelená řasa Scenedesmus subspicatus a organismech terestrického prostředí - chvostoskok Folsomia candida, vyšší rostlina salát setý Lactuca sativa a žížala hnojní Eisenia fetida. Pro ověření platnosti výsledků byly provedeny referenční testy s příslušnými standardy. Z výsledků testů byly vypočteny hodnoty IC50, LC50 a EC50, prostřednictvím kterých byl posouzen vliv jednotlivých hasebních prostředků na složky životního prostředí. Jako nejvíce toxický se ve většině testů ukázal hasební prostředek TS ECO a naopak nejméně ekotoxický se jevil hasební prášek ABC FAVORIT.
|
|
| |
|
|
Ekotoxikologické hodnocení biologicky aktivních látek
Čeganová, Renáta ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Bc. Renáta Čeganová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Ekotoxikologické hodnocení biologicky aktivních látek Pro sledování ekotoxikologických účinků byl vybrán griseofulvin používaný jako antimykotikum a lokální anestetikum dibucain hydrochlorid. Pro jejich hodnocení byl použit vícegenerační test s prvokem Tetrahymena thermophila, Rotoxkit F s vířníkem Brachionus calyciflorus a řasový test s Desmodesmus subspicatus. Byla pozorována mortalita nebo inhibiční vliv testovaných látek na růst organismů. Nejcitlivějším z testovaných organismů na dibucain hydrochlorid je vířník Brachionus calyciflorus a pro griseofulvin je to řasa Desmodesmus subspicatus. Klíčová slova: ekotoxicita, biologicky aktivní látky, endpoint, biotesty
|
|
|
Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II.
Bystrońová, Beáta ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Beáta Bystrońová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II. Nejčastější příčinou demence u starších pacientů je pravděpodobně Alzheimerova choroba (AD). Prevalence tohoto onemocnění značně stoupá. V současné době se k léčbě AD používají hlavně inhibitory acetylcholinesterázy, ty však mohou zmírnit příznaky AD, ale ne zastavit progresi nemoci. V důsledku toho jsou zapotřebí terapeutické prostředky proti AD, které působí na různých patologických úrovních. V poslední době jsou intenzivně studovány přírodní látky, které by mohly farmakologicky ovlivnit neurodegenerativní procesy AD. Pro každou látku je potřeba udělat toxikologický screening, což bylo naším úkolem. Vhodným organismem k hodnocení akutní toxicity se zdá být Artemia salina, kterou jsme použily i v pokusu pro účely této práce. Test probíhal v 96 jamkové destičce. Byly testovány čtyři látky, které patří mezi isochinolinové alkaloidy: stylopin, tetrahydropalmatin, kanadin a skulerin. Největší toxicitu vykazoval stylopin, o něco menší tetrahydropalmatin a kanadin. Nejmenší toxicitu z testovaných látek měl skulerin.
|
|
|
Hodnocení přírodních látek pomocí in vivo testů s Artemia salina
Ježková, Vendula ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor: Vendula Ježková Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení přírodních látek pomocí in vivo testů s Artemia salina Hodnocení biologické aktivity látek je důležité pro stanovení jejich toxického působení na chemické a fyziologické funkce organismů a jejich části. V této práci byl pro hodnocení akutní toxicity použit mořský korýš Artemia salina. Testovány byly vodné extrakty připravené z rostlinných drog Salviae folium, Apii semen, Coptidis rhizoma, Evodiae fructus, Zanthoxyli radix a Ziziphi fructus a dva izolované alkaloidy galanthamin a huperzin A. Pro každý extrakt a alkaloid byla vypočtena hodnota LC50. Výsledky práce ukázaly, že nejtoxičtěji působil extrakt z Coptis chinensis, LC50 = 0,134 ± 0,004 mg/ml. Dále toxicita extraktů klesala v pořadí Ziziphus jujuba, LC50 = 0,817 ± 0,165 mg/m > Zanthoxylum nitidum, LC50 = 1,154 ± 0,015 mg/ml > Salvia officinalis, LC50 = 2,074 ±0,462 mg/ml > Evodia rutaecarpa, LC50 = 2,166 ± 0,244 mg/ml > Apium graveolens, LC50 = 4,041 ± 0,108 mg/ml. Testované alkaloidy neprokázaly při hodnocených koncentracích žádnou toxickou aktivitu. Klíčová slova: Artemia salina, přírodní látky, alkaloidy, toxicita, biologická aktivita
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení biologicky aktivních látek
Čeganová, Renáta ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Bc. Renáta Čeganová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Ekotoxikologické hodnocení biologicky aktivních látek Pro sledování ekotoxikologických účinků byl vybrán griseofulvin používaný jako antimykotikum a lokální anestetikum dibucain hydrochlorid. Pro jejich hodnocení byl použit vícegenerační test s prvokem Tetrahymena thermophila, Rotoxkit F s vířníkem Brachionus calyciflorus a řasový test s Desmodesmus subspicatus. Byla pozorována mortalita nebo inhibiční vliv testovaných látek na růst organismů. Nejcitlivějším z testovaných organismů na dibucain hydrochlorid je vířník Brachionus calyciflorus a pro griseofulvin je to řasa Desmodesmus subspicatus. Klíčová slova: ekotoxicita, biologicky aktivní látky, endpoint, biotesty
|
|
|
Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina I.
Balíková, Barbora ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Barbora Balíková Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia Salina Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a řadí se mezi civilizační onemocnění. Protože je doposud dostupná pouze omezená symptomatická léčba a výskyt civilizačních onemocnění (a tedy i Alzheimerovy choroby) v posledních desetiletích stoupá, je potřeba hledat nové látky účinné při léčbě tohoto onemocnění. Součástí výzkumu každé látky je toxikologický screening, jenž byl naším úkolem. K hodnocení akutní toxicity se jako vhodný organismus jeví žábronožka Artemia salina, která byla použita i v experimentu pro účely této práce. Pokus byl prováděn v miniaturizovaném prostředí. Testovány byly tři látky patřící mezi isochinolinové alkaloidy: kalifornidin, papaverin a morfin. Jako nejtoxičtější byl vyhodnocen alkaloid kalifornidin, menší toxicitu měl alkaloid papaverin. Morfin se při použití stejné metodiky a podobných koncentrací jako v případě kalifornidinu a papaverinu jevil v podstatě jako netoxický.
|
|
|
Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II.
Bystrońová, Beáta ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Beáta Bystrońová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II. Nejčastější příčinou demence u starších pacientů je pravděpodobně Alzheimerova choroba (AD). Prevalence tohoto onemocnění značně stoupá. V současné době se k léčbě AD používají hlavně inhibitory acetylcholinesterázy, ty však mohou zmírnit příznaky AD, ale ne zastavit progresi nemoci. V důsledku toho jsou zapotřebí terapeutické prostředky proti AD, které působí na různých patologických úrovních. V poslední době jsou intenzivně studovány přírodní látky, které by mohly farmakologicky ovlivnit neurodegenerativní procesy AD. Pro každou látku je potřeba udělat toxikologický screening, což bylo naším úkolem. Vhodným organismem k hodnocení akutní toxicity se zdá být Artemia salina, kterou jsme použily i v pokusu pro účely této práce. Test probíhal v 96 jamkové destičce. Byly testovány čtyři látky, které patří mezi isochinolinové alkaloidy: stylopin, tetrahydropalmatin, kanadin a skulerin. Největší toxicitu vykazoval stylopin, o něco menší tetrahydropalmatin a kanadin. Nejmenší toxicitu z testovaných látek měl skulerin.
|
host ::
RSS.