|
|
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva
Svoboda, Ondřej ; Lipovský, Milan (oponent)
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva Abstrakt Rozšíření výlučné pravomoci Evropské unie (EU) na přímé zahraniční investice (FDI) v Lisa- bonské smlouvě mělo významné dopady. EU začala budovat vlastní investiční politiku, včetně vyjednávání se třetími zeměmi pro ni nezbytných investičních dohod nebo komplexních ob- chodních a investičních dohod. Při zohlednění velikosti unijní ekonomiky a faktu, že členské státy EU uzavřely téměř 1 400 dvoustranných investičních dohod (BITs) z přibližně 3 300 plat- ných dohod celkem, pak potenciál možného evropského vlivu na systém mezinárodního in- vestičního práva, založeného především na BITs, je obrovský. Cílem této disertační práce je vyhodnotit, jak a jakým způsobem nová unijní pravomoc tento systém změnila. Unijní investiční politika vytvořila vlastní specifický přístup k ochraně investic a řešení investičních sporů, který nereflektuje na počátku deklarované cíle. Podle úvodních doku- mentů jako Sdělení Evropské komise Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice měla Unie vycházet z osvědčených postupů členských států. Během prvních dvoustranných vyjed- návání s Kanadou a Singapurem komentátoři nicméně upozorňovali na "NAFTAlizaci" ev- ropského přístupu. Zásadním momentem ve vývoji investiční politiky EU se...
|
|
|
Arbitration Clauses in Bilateral Investment Treaties and their (in)compatibility with EU law
Galis, Daniel ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Rozhodčí doložky ve dvoustranných dohodách o podpoře a ochraně investic a jejich (ne)soulad s právem EU Abstrakt Cílem této diplomové práce je kriticky zanalyzovat rozsudek ve věci Achmea a jeho dopady na soulad rozhodčích doložek ve dvoustranných dohodách o investicích mezi členskými státy EU s právem EU. V první části se proto práce zaměřuje na samotný rozsudek a identifikuje hlavní právní důvody, o které se Soudní dvůr EU opíral, a které následně konfrontuje s relevantní judikaturou a doktrinálními stanovisky. Nejprve je představena zásada autonomie práva EU a je diskutována aplikovatelnost článku 344 SFEU na investiční arbitráž. Poté je rozebráno, zda rozhodčí soud zřízený na základě dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy EU může být soudem ve smyslu článku 267 SFEU a zda následný přezkum rozhodčího nálezu vnitrostátním soudem může být dostatečný k zajištění jeho souladu s právem EU. Práce se zaměřuje zejména na rozlišení mezi rozhodčími soudy v rámci obchodní a investiční arbitráže provedené Soudním dvorem EU. První část je zakončena analýzou principu vzájemné důvěry a jeho role v rozsudku Achmea. Druhá část práce se pak zabývá vývojem po vydání rozsudku. Po stručném úvodu do politického posunu proti zmíněným dvoustranným dohodám o investicích, ke kterému došlo v rámci členských států,...
|
|
|
Dohody o ochraně investice mezi EU a Čínou
Zamrazil, Jakub ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá dohodami o ochraně a vzájemné podpoře investic mezi státy EU a Čínou. Otázka, která prochází skrze celou práci je, zda existuje opravdu homogenní vztah v oblasti přímých zahraničních investic mezi EU jako celkem a Čínou, anebo zda se spíše v praxi jedná o vztah jednotlivých členských států s EU s určitými společnými a odlišnými prvky. Téma této práce jsem si zvolil proto, že mě zajímají investiční vztahy a Čína je velmi atraktivní destinací pro realizaci investice, která má však z evropského pohledu svá specifika. Tato práce se skládá z šesti kapitol. V první kapitole metodou historického přístupu zkoumám potřeby a motivace, které daly podnět a ovlivnili vznik BIT programu mezi EU a Čínou. Z historického přístupu k vývoji FDI v Číně je zřejmé, že politika FDI v Číně kopíruje národní zájmy Číny. Z počátku přistupovala Čína k FDI jako k nechtěnému nástroji, který nekorespondoval s národní politikou, avšak který zajistil Číně nezbytný kapitál. Postupem času Čína nastavila důsledný legislativní rámec zajišťující, aby zahraniční investice směřovaly právě do takových hospodářských sektorů, na které se Čína zaměřuje ve své aktuální ekonomické politice. Hlavním přínosem, který Čína od FDI očekává jsou moderní technologie. Druhá kapitola poskytuje analytický pohled na současný právní...
|
|
|
Host-State Counterclaims in Investment Arbitration: Holding Investors Accountable for Human Rights Violations
Klímová, Nikola ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Protinároky států v investiční arbitráži: Vynucení odpovědnosti investorů za porušování lidských práv Mezinárodní investiční arbitráž je dlouhodobě kritizována za svou strukturální předpojatost vůči hostitelským státům ve prospěch ochrany zájmů investorů. Jednostranná povaha tohoto způsobu řešení sporů byla v nedávné době nicméně zpochybněna řadou případů, v nichž se rozhodci zabývali protinároky hostitelských států na odškodnění za nezákonné chování investorů. Za účelem úspěšného uplatnění svých protinároků v rozhodčím řízení se však musí hostitelské státy vypořádat s četnými překážkami. Předložení sporu rozhodčímu tribunálu je v první řadě závislé na souhlasu jak ze strany investora, tak ze strany hostitelského státu. Rozsah tohoto souhlasu je přitom dán zněním rozhodčích doložek v dvoustranných dohodách o ochraně investic či mnohostranných smlouvách. Zatímco tyto instrumenty všeobecně umožňují investorům vznést širokou škálu nároků týkajících se jejich investic, protinároky hostitelských států spadají do pravomoci rozhodčích tribunálů pouze v případě, že příslušné dvoustranné dohody či mnohostranné smlouvy obsahují zároveň široce formulovanou rozhodčí doložku. Druhou podmínkou, která se již týká přípustnosti samotných protinároků hostitelských států, je jejich úzká souvislost s nároky...
|
|
|
Právní rámec ochrany přímých zahraničních investic v režimu bilaterálních investičních smluv a evropského práva
Moškvan, Dominik ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je analyzovat údajný střet bilaterálních investičních smluv uzavřených mezi členskými státy Evropské unie s právem Evropské unie, a taktéž jeho případný dopad na evropské investiční prostředí. Bilaterální investiční smlouvy jsou v rozporu s právem Evropské unie ze dvou důvodů. Za prvé je to ustanovení umožňující urovnávání sporů formou rozhodčího řízení, což vylučuje soudní přezkoumání ze strany EU a nerespektuje výlučnost a autonomii práva EU. Dále jsou nekompatibilní klauzule zajišťující preferenční zacházení s investory, které jsou v konfliktu se zásadou zákazu diskriminace, protože k nim mají přístup pouze investoři ze států s uzavřenou investiční smlouvou. Preferenční zacházení uvedené v bilaterálních smlouvách je třeba buď jednostranně rozšířit na investory ze všech členských státu Evropské unie, nebo je v plném rozsahu zrušit. Dokud bilaterální investiční smlouvy však nebudou anulovány, zůstávají v platnosti. Investiční prostředí v Evropské unii je vystaveno riziku přechodně snížené právní jistoty. Důvodem je dichotomie arbitrážního řízení a národních soudů, která doposud nedala vzniknout závazné interpretaci práva EU, protože rozhodčí soudy nejsou považovány za soudy členského státu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souběh těchto paralelních, nicméně...
|
|
|
Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo Evropské unie
Fecák, Tomáš
Vztah mezinárodních dohod o ochraně investic a práva EU si v posledních letech vysloužil zvýšenou pozornost. Tato práce si klade za cíl podat podrobný rozbor různých aspektů tohoto komplikovaného vztahu, a to v následujících krocích. Po krátkém úvodu do problematiky (kapitole I.) je v kapitole II. podán stručný přehled typické úpravy mezinárodních dohod o ochraně investic a o něco podrobnější rozbor úpravy investic v právu EU, a to pro účely následného srovnání těchto úprav. Kapitola III. je věnována investičním dohodám uzavíraným Unií, a to především otázkám pravomoci Unie v oblasti zahraničních investic, odpovědnosti za porušení unijních investičních dohod, jakož i obsahové stránce nové politiky EU v oblasti zahraničních investic. Kapitola IV. se zabývá právním statusem existujících dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi. Kapitola V. analyzuje různé otázky spojené s dohodami o ochraně investic uzavřenými mezi členskými státy EU navzájem (tzv. intra-unijními dohodami).
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva
Svoboda, Ondřej ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent) ; Chovancová, Katarína (oponent)
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva Abstrakt Rozšíření výlučné pravomoci Evropské unie (EU) na přímé zahraniční investice (FDI) v Lisa- bonské smlouvě mělo významné dopady. EU začala budovat vlastní investiční politiku, včetně vyjednávání se třetími zeměmi pro ni nezbytných investičních dohod nebo komplexních ob- chodních a investičních dohod. Při zohlednění velikosti unijní ekonomiky a faktu, že členské státy EU uzavřely téměř 1 400 dvoustranných investičních dohod (BITs) z přibližně 3 300 plat- ných dohod celkem, pak potenciál možného evropského vlivu na systém mezinárodního in- vestičního práva, založeného především na BITs, je obrovský. Cílem této disertační práce je vyhodnotit, jak a jakým způsobem nová unijní pravomoc tento systém změnila. Unijní investiční politika vytvořila vlastní specifický přístup k ochraně investic a řešení investičních sporů, který nereflektuje na počátku deklarované cíle. Podle úvodních doku- mentů jako Sdělení Evropské komise Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice měla Unie vycházet z osvědčených postupů členských států. Během prvních dvoustranných vyjed- návání s Kanadou a Singapurem komentátoři nicméně upozorňovali na "NAFTAlizaci" ev- ropského přístupu. Zásadním momentem ve vývoji investiční politiky EU se...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Host-State Counterclaims in Investment Arbitration: Holding Investors Accountable for Human Rights Violations
Klímová, Nikola ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Protinároky států v investiční arbitráži: Vynucení odpovědnosti investorů za porušování lidských práv Mezinárodní investiční arbitráž je dlouhodobě kritizována za svou strukturální předpojatost vůči hostitelským státům ve prospěch ochrany zájmů investorů. Jednostranná povaha tohoto způsobu řešení sporů byla v nedávné době nicméně zpochybněna řadou případů, v nichž se rozhodci zabývali protinároky hostitelských států na odškodnění za nezákonné chování investorů. Za účelem úspěšného uplatnění svých protinároků v rozhodčím řízení se však musí hostitelské státy vypořádat s četnými překážkami. Předložení sporu rozhodčímu tribunálu je v první řadě závislé na souhlasu jak ze strany investora, tak ze strany hostitelského státu. Rozsah tohoto souhlasu je přitom dán zněním rozhodčích doložek v dvoustranných dohodách o ochraně investic či mnohostranných smlouvách. Zatímco tyto instrumenty všeobecně umožňují investorům vznést širokou škálu nároků týkajících se jejich investic, protinároky hostitelských států spadají do pravomoci rozhodčích tribunálů pouze v případě, že příslušné dvoustranné dohody či mnohostranné smlouvy obsahují zároveň široce formulovanou rozhodčí doložku. Druhou podmínkou, která se již týká přípustnosti samotných protinároků hostitelských států, je jejich úzká souvislost s nároky...
|
host ::
RSS.