|
|
Komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči
SCHMIDTOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči a je rozdělena do dvou hlavních částí: teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na přehled různých poruch sluchu, primární zdravotní péči a specifické aspekty komunikace s pacienty trpícími sluchovou poruchou. Dále se zabývá komunikačními bariérami a zásadami, které mohou ovlivnit kvalitu interakce mezi zdravotníky a pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá komunikace mezi pacientem se sluchovou poruchou a sestrou v primární péči. Kromě toho byla práce zaměřena na identifikaci nejčastějších bariér a na posouzení spokojenosti pacientů s úrovní dorozumění během poskytování ošetřovatelské péče. Pro dosažení těchto cílů byla použita kombinace kvalitativních i kvantitativních výzkumných metod. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s osobami se sluchovým postižením a kvantitativní část zahrnovala dotazníkové šetření mezi sestrami. Analýza dat z rozhovorové části probíhala pomocí nahrávání na diktafon s tím, že jsem získala od všech respondentů ústní souhlas. Po dokončení sběru dat byly nahrávky smazány. Všechna získaná data byla přepsána do spisovného jazyka a výsledky výzkumného šetření byly analyzovány pomocí metody barvení textu. V odpovědích respondentů byla hledána stejná slova a následně byla zařazena do jednotlivých podobně zaměřených skupin. Tyto skupiny byly poté kategorizovány. Byly vytvořeny čtyři kategorie a patnáct podkategorií. Analýza dat z dotazníkového šetření byla provedena pomocí statistického softwaru IBM SPSS. Platnost hypotézy byla hodnocena pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát a Fisherova přesného testu. První výzkumný soubor zahrnoval 15 osob se sluchovými poruchami. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 100 sester, které pracují v ordinacích praktických lékařů, zubařů nebo gynekologů. Z výsledků vyplynulo, že úspěšná komunikace mezi sestrami a pacienty se sluchovou poruchou vyžaduje přizpůsobení individuálním potřebám pacientů. Klíčovými prvky efektivní komunikace jsou pomalá a srozumitelná řeč, čelní kontakt, vyhýbání se složitým výrazům a umožnění odezírání z úst. Tyto faktory jsou zásadní pro zajištění toho, aby pacienti mohli správně porozumět informacím. Dále z rozhovorů vyplynulo, že i když většina sester dodržuje zásady efektivní komunikace, pacienti se sluchovou poruchou zdůraznili význam vytvoření klidného a vhodného prostředí bez rušivých faktorů. Kombinace mluveného a psaného slova spolu s vizuálními pomůckami byla hodnocena jako velmi účinná. Pacienti také vyjádřili potřebu větší empatie a trpělivosti ze strany zdravotníků, přičemž někteří respondenti zaznamenali sníženou kvalitu komunikace, pokud sestry vykonávaly jiné činnosti během rozhovoru. Ačkoliv byla spokojenost pacientů s komunikací se sestrami hodnocena pozitivně, bylo identifikováno několik oblastí, kde je potřeba zlepšení, zejména v oblasti postojů zdravotníků a přímého očního kontaktu. Dále bylo z dotazníků od sester zjištěno, že časová omezení a vysoké pracovní nasazení často brání sestrám v důkladné komunikaci. Kvantitativní výzkum ukázal, že úroveň znalostí zásad komunikace s pacienty se sluchovým postižením se výrazně liší podle dosaženého vzdělání. Zdravotníci s vyšším vzděláním vykazují lepší znalosti než ti s nižším vzděláním nebo specializačními kurzy, což naznačuje, že pokročilé vzdělání přispívá k lepším komunikačním schopnostem.
|
|
|
Interakce pacienta a sestry při odběrech biologického materiálu
KOPŘIVOVÁ, Natálie
Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje vzájemné komunikaci pacienta a sestry při odběrech biologického materiálu. Cíle práce: Zjistit komunikační bariéry ze strany sester při odběru biologického materiálu. Zjistit zkušenosti pacientů s používanými komunikačními technikami u sester při vybraných odběrech biologického materiálu. Zjistit, jaké komunikační techniky sestry používají při odběru biologického materiálu. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů bylo použito kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů, které bylo doplněno pozorováním. Data, která jsme pomocí rozhovorů zjistili, byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Výzkumný soubor tvořilo celkem 11 sester a 6 pacientů z nemocnic v Jihočeském kraji a na Vysočině. Výzkum byl realizován v únoru až březnu 2023. Kritériem pro výběr sester do našeho výzkumného šetření bylo provádění odběrů biologického materiálu v rámci jejich práce na daném pracovišti. Minimální délka praxe sester byla v rozhovorech pět let a v pozorování dva roky. Kritérium u pacientů bylo, že se podrobí vybranému odběru biologického materiálu. Analýzou dat vznikly tři kategorie a šest podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření formou pozorování ukázalo, že mnoho sester komunikuje s pacienty profesionálně a na úrovni, ale některé sestry určité komunikační prvky verbální a neverbální komunikace buď vynechávají, nebo je nevhodně používají. Patří sem nevhodné oslovení, nedodržování hygienických zásad, absence identifikace pacienta či neodvedení pozornosti v průběhu výkonu. Samozřejmě žádná komunikace s pacientem při odběru není jednoduchá a přináší mnoho bariér ať už jazykových, prostorových, z nepochopení, z důvodu nemoci pacienta či nedostatku personálu na pracovišti. Ze strany pacientů jsou zkušenosti pozitivního i negativního přístupu sester odlišné v každém zdravotnickém zařízení. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že pro pacienty je úsměv sestry, pohled z očí do očí, empatie, odvedení pozornosti či verbální komunikace v průběhu odběru klíčová. Doporučení pro praxi: Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál či návod pro sestry, které již ve zdravotnictví pracují, ale také pro studenty nelékařských zdravotnických oborů. Umožní tak sestrám rozvinout komunikační dovednosti zaměřené na pacienta, které jsou zásadní pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
|
|
|
Problematika komunikace sester s pacienty se sluchovým znevýhodněním v rámci ošetřovatelské péče v nemocnici na lůžkovém oddělení
DEKICKÁ, Petra
Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problematice komunikace sester s pacienty se sluchovým znevýhodněním v rámci ošetřovatelské péče. Cíle práce: Zjistit jaké jsou bariéry v komunikaci mezi sestrou a pacientem se sluchovým znevýhodněním. Zmapovat zkušenosti sluchově znevýhodněných pacientů v rámci ošetřovatelské péče. Zmapovat znalosti sester v komunikaci a specifické přístupy k pacientům se sluchovým znevýhodněním. Zjistit, jaká je dostupnost pomůcek pro usnadnění komunikace a tlumočníka na lůžkovém oddělení. Metodika a výzkumný soubor: Pro dosažení cílů byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. Jaké bariéry se vyskytují v komunikaci mezi sestrou a pacienty se sluchovým znevýhodněním? Jaké zkušenosti mají pacienti se sluchovým znevýhodněním v rámci ošetřovatelské péče? Jsou obavy ve vzájemné komunikaci mezi sestrou a pacientem se sluchovým znevýhodněním? Jaké zkušenosti a znalosti mají sestry v komunikaci s pacienty se sluchovým znevýhodněním při ošetřovatelské péči? Jakou formu komunikace zvolí sestry v komunikaci s pacienty se sluchovým znevýhodněním? Jaká je dostupnost pomůcek pro usnadnění rozhovoru, nebo tlumočníka na oddělení? Výzkumné šetření bude prováděno kvalitativní výzkumnou strategií, bude použita forma anonymního polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 9 sestrami ze tří oddělení dvou vybraných jihočeských nemocnic. Druhý soubor tvořilo 8 pacientů se sluchovým znevýhodněním. Získané rozhovory byly nahrávané na digitální záznamník. Data byla převedena do textové podoby, následně bylo provedeno kódování dat. Výsledky: Podle výzkumného šetření bylo zjištěno, že podle pacientů mají sestry teoretické znalosti a také osvědčené metody při komunikaci s pacientem se sluchovým znevýhodněním. Sestry znalosti své znalosti využívají tak, aby se s pacienty domluvily. Z výsledků vyplynulo, že podle sester, ale i pacientů je nejčastější komunikační barierou mezi sestrou a pacientem se sluchovým znevýhodněním nedostatek času a spěch na pacienta, zakrývání úst To je v nynější době, kdy jsou daná proti epidemiologická opatření a vyžaduje se používání roušek velký problém. Pacient pak nevidí na ústa a nemůže odezírat a vznikají tak vzájemné nedorozumění a nepochopení. Doporučení pro praxi: Zahrnout do vzdělání sester semináře, které mohou sestrám názorně ukázat jak komunikovat s pacientem se sluchovým znevýhodněním. Zahrnout do praxe také piktogramy, obrázky prstové abecedy, brožury, které mohou usnadnit komunikaci s pacienty se sluchovým znevýhodněním. V neposlední řadě semináře, které mohou ukázat jak využívat pomůcek pro usnadnění komunikace. Také zahrnout do praxe využívání a kontaktování tlumočnických služeb při ošetřování takového pacienta.
|
|
|
Bariéry v komunikaci s hospitalizovanými seniory
Poklopová, Martina ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Martina Poklopová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Bariéry v komunikaci s hospitalizovanými seniory Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 104 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: komunikace, stáří, senior, bariéry v komunikaci, demence, nedoslýchavý senior, zrakově postižený senior Bakalářská práce se zabývá nejčastějšími bariérami v komunikaci s hospitalizovanými seniory z pohledu ošetřujícího personálu. Teoretická část práce pojednává o komunikaci obecně, definuje pojmy stáří, senior, stárnutí, seznamuje se specifiky komunikace se seniory. Zvláštní pozornost je věnována komunikaci se seniory se smyslovými a kognitivními poruchami. Empirickou část práce tvoří kvantitativní výzkumné šetření zaměřené na zjištění a analýzu bariér v komunikaci s hospitalizovanými seniory. Výzkumné šetření probíhalo v zařízení dlouhodobé ošetřovatelské péče Rehamedica Žacléř, a. s. a v Oblastní nemocnici Trutnov, a. s. Zkoumaný soubor představuje ošetřující personál - všeobecné sestry, zdravotničtí asistenti, ošetřovatelé/ky a sanitáři/ky. Výsledky šetření jsou vyhodnoceny jak celkově, tak podle pracovního zařazení zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Problematika sexuálních dysfunkcí u pacientů s nádorovým onemocněním
HLAVEŠOVÁ, Blažena
Bakalářská práce se věnuje problematice sexuálních dysfunkcí u pacientů s nádorovým onemocněním. Cíle práce: Zjistit vliv onkologického onemocnění na sexualitu nemocných a kvalitu jejich života, popsat problematiku sexuálních dysfunkcí. Zjistit, zda sestry provádějí edukaci u pacientů v oblasti sexuality. Metodika a výzkumný soubor: Byly určeny 4 výzkumné otázky. Jak ovlivňují onkologická onemocnění a jejich léčba sexualitu nemocných a kvalitu jejich života? Jak jsou pacienti informováni o problematice sexuálních dysfunkcí v souvislosti s onkologickým onemocněním a jeho léčbou? Jaká je úroveň znalostí a zkušeností sester s edukací u pacientů s onkologickým onemocněním v oblasti sexuality? Jaké vznikají komunikační bariéry mezi sestrou a pacientem v souvislosti s edukací o problematice sexuálních dysfunkcí v důsledku onkologického onemocnění a jeho léčby? Byl použit kvalitativní výzkum. Dva výzkumné soubory byly zpracovány otevřeným kódováním metodou tužka-papír a data rozdělena do kategorií. První soubor tvořilo 10 pacientů určených metodou sněhové koule. Bylo stanoveno 5 kategorií a 13 podkategorií. Druhý soubor tvořilo 10 sester vybraných metodou záměrného výběru sester pracujících na onkologickém oddělení či ambulanci v Jihočeském kraji. Byly stanoveny 4 kategorie a 11 podkategorií. Výsledky: Bylo zjištěno, že sestry needukují pacienty v oblasti sexuality. Nemají dostatek zkušeností s edukací, ani znalosti, spíše pacienty poučuje lékař. Onkologická onemocnění ovlivňují sexualitu nemocných i kvalitu jejich života. Pacienti nejsou dostatečně informováni o problematice sexuálních dysfunkcí v souvislosti s onkologickým onemocněním, více informací by uvítali. Ve většině případů mají ostych se na svoje problémy zeptat, nejčastější sexuální dysfunkcí je chybějící apetence, tedy projevuje se nezájem o sex. V souvislosti s léčbou jsou již častěji informováni. Pacientům velice pomáhá podpora partnera či rodiny. Využití v praxi: Získané výsledky mohou být použity jako možný vzdělávací materiál pro sestry ke zlepšení komunikace s klienty s nádorovým onemocněním v ošetřovatelském procesu nebo jako námět pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Komunikace s hospitalizovanými seniory
Krausová, Jana ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Jana Krausová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Komunikace s hospitalizovanými seniory Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 93 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2019 Klíčová slova: Komunikace, senioři, bariéry v komunikaci, stáří, cévní mozková příhoda, neverbální komunikace, doporučení pro komunikaci. Bakalářská práce se zabývá komunikací mezi ošetřovatelským personálem a hospitalizovanými seniory s hlavní léčebnou diagnózou cévní mozková příhoda. Teoretická část je zaměřena na objasnění pojmu stáří a jeho projevů. Dále rozebírá komunikaci jako proces, po stránce verbální i po stránce neverbální se zaměřením na doporučení pro komunikaci u specifických skupin pacientů. Poslední část práce poskytuje náhled na pacienty s cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla vyhodnocena za pomocí kvalitativní výzkumné metody. Výzkum byl prováděn v Oblastní nemocnici Jičín, a.s. na Neurologickém oddělení. Bylo vybráno celkem šest respondentů. Zkoumaný vzorek tvoří pouze pacienti seniorského věku s hlavní léčebnou diagnózou cévní mozková příhoda. Z odpovědí respondentů jsou jako výsledek vyhodnoceny předem stanovené výzkumné otázky
|
|
|
Problematika komunikace sestry a pacientů s demencí
CARDOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje problematice komunikace sestry a pacientů s demencí. Cíle práce: Zjistit, jaké jsou bariéry v komunikaci sester a pacientů s demencí - náročnost psychická, fyzická, časová. Zmapovat zkušenosti sester v komunikaci s pacienty s demencí. Zjistit, jak sestry komunikují s pacienty s demencí. Metodika a výzkumný soubor: Pro dosažení cílů byly zvoleny tři výzkumné otázky. Jaké bariéry se vyskytují v komunikaci sester a pacientů s demencí? Jaké jsou zkušenosti sester v komunikaci s pacienty s demencí? Jak sestry komunikují při poskytování ošetřovatelské péče s pacienty s demencí? Pro uskutečnění výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Ten byl doplněn o dlouhodobé, přímé, zúčastněné pozorování, které probíhalo na oddělení následné péče. Výzkumný soubor byl tvořen 11 sestrami ze tří oddělení vybrané jihočeské nemocnice. Byl použit záměrný výběr sester, kritériem do zařazení výzkumného souboru byla minimální délka praxe 3 roky na daném oddělení. Získaná data byla zpracována metodou tužka a papír, bylo využito otevřeného kódování a data následně kategorizována. Stanovili jsme 6 kategorií a 14 podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření ukázalo, že sestry mají zkušenosti s komunikací s pacienty s demencí, mají teoretické znalosti a také osvědčené metody pro komunikaci. Některé sestry tyto komunikační metody v praxi používají. Jiné sestry (teoreticky) vědí, jak by měly komunikovat, ale v praxi komunikační techniky nepoužívají. Doporučení pro praxi: Doporučujeme zahrnout do vzdělávání sester sebezkušenostní kurzy na téma komunikace s pacienty s demencí, kde by získaly nejen teoretické znalosti, ale měly možnost zároveň i praktického nácviku komunikace s touto specifickou skupinou pacientů v simulovaných modelových situacích se zpětnou vazbou.
|
|
|
Bariéry v komunikaci s hospitalizovanými seniory
Poklopová, Martina ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Martina Poklopová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Bariéry v komunikaci s hospitalizovanými seniory Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 104 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: komunikace, stáří, senior, bariéry v komunikaci, demence, nedoslýchavý senior, zrakově postižený senior Bakalářská práce se zabývá nejčastějšími bariérami v komunikaci s hospitalizovanými seniory z pohledu ošetřujícího personálu. Teoretická část práce pojednává o komunikaci obecně, definuje pojmy stáří, senior, stárnutí, seznamuje se specifiky komunikace se seniory. Zvláštní pozornost je věnována komunikaci se seniory se smyslovými a kognitivními poruchami. Empirickou část práce tvoří kvantitativní výzkumné šetření zaměřené na zjištění a analýzu bariér v komunikaci s hospitalizovanými seniory. Výzkumné šetření probíhalo v zařízení dlouhodobé ošetřovatelské péče Rehamedica Žacléř, a. s. a v Oblastní nemocnici Trutnov, a. s. Zkoumaný soubor představuje ošetřující personál - všeobecné sestry, zdravotničtí asistenti, ošetřovatelé/ky a sanitáři/ky. Výsledky šetření jsou vyhodnoceny jak celkově, tak podle pracovního zařazení zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Bariéry v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění
IMRAMOVSKÁ, Simona
V dnešní době se v České republice péče o dětské pacienty v terminálním stadiu stále rozšiřuje a rozvijí. Je proto zapotřebí, aby sestry volily vhodnou komunikaci. Teoretická část obsahuje informace týkající se terminálního stadia onemocnění u dětského pacienta a následné poskytované péče, dále se zaměřuje na komunikaci s dětským pacientem a jeho rodiči v tomto stadiu. Teoretickým východiskem je koncepční Systémově adaptační model Callista Roy, který je následně aplikován na dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění v souvislosti s komunikací. Hlavním cílem této práce bylo zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem s ohledem na jeho lékařskou diagnózu. Soustředili jsme se na zmapování lékařských diagnóz dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry. Dále předmětem zjišťování bylo, jaké bariéry mají sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Dalším záměrem bylo ze získaných znalostí z výzkumného šetření vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, který by přispěl ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. V této práci byl také stanoven personální cíl, kdy vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry. K dosažení cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek zaměřujících se na zjišťování komunikačních bariér s ohledem na lékařskou diagnózu dětského pacienta v terminálním stádiu onemocnění, na bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, hodnocení úrovně sester v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, na využívání komunikačních prostředků v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v tomto stadiu onemocnění a dále nás zajímalo, k jakým změnám došlo v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku jejich kariéry sestry. Praktická část práce je rozdělena na dvě výzkumná kvalitativní šetření. V první fázi tvořilo výzkumný soubor jedenáct sester pracujících na dětských onkologických odděleních a osm sester pracujících v zařízeních hospicové péče zaměřené na dětského pacienta. Technikou výzkumného šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Na základě praktického cíle byla realizována druhá fáze výzkumného šetření, při níž jsme ověřovali přínos vzdělávacího materiálu, který byl vytvořen na základě výsledků z první fáze. Z první fáze výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry představují komunikační bariéru především tyto lékařské diagnózy: nádory kostí, nádory mozku a roztroušená skleróza. Dále byly u sester zjištěny tyto bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění: děti starší dvanácti let, neznalost vhodné komunikace a dětského pacienta, nezpracovaná vlastní smrt, strach a rozpaky z chyb a také osobnost dětského pacienta. Sestry používají mnoho komunikačních prostředků. Sestry reflektovaly také změny v komunikaci, k nimž došlo během jejich kariéry sestry: uváděly jistotu, více znalostí, odhad na děti a vhodnou příležitost. Dále se cítí lépe v čase truchlení, ve vnímání role rodičů, cítí větší pokoru a respekt k životu. Sestry hodnotí svojí úroveň komunikace s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění velmi kladně a nadále se chtějí v oblasti komunikace vzdělávat. U sester byla zjištěna přítomnost psychické zátěže. Dále bylo zjištěno, že v některých zařízeních nefunguje psycholog, nebo dokonce úplně chybí. Z druhé fáze výzkumného šetření bylo zjištěno, že vzdělávací materiál sestry velmi přivítaly, viděly přínos pro svou praxi, hodnotily ho jako užitečný pro začínající sestry. Na podkladě toho vzdělávacího materiálu byla na oddělení pořízena knížka pro děti. Doporučením pro praxi je používání koncepčního Systémově adaptačního modelu Callista Roy. Díky zpracovávání tohoto tématu jsem získala mnoho teoretických znalostí a zkušeností všech zúčastněných sester.
|
|
|
Komunikace v manažerské praxi počátku 21. století
Byrdina, Alexandra ; Hartman, Ladislav (vedoucí práce) ; Vrbová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické časti. V teoretické časti jsem rozebrala problém základních pojmů manažerské komunikace a sociální komunikace obecně. Rozebrala jsem jednotlivé typy komunikace a hlavní zásady komunikace. V praktické části jsem uvedla profilové příklady týkající se manažerské praxe, zaměřené na správné a nesprávné metody.
|
host ::
RSS.