|
|
Obsah vybraných prvků v plodnicích hub ekologicky vázaných na břízu bělokorou
KREJSA, Jiří
V této práci bylo stanovováno 21 rizikových a esenciálních prvků v plodnicích čtyř druhů hub ekologicky vázaných na břízu bělokorou. Kozák březový (Leccinum scabrum) a křemenáč březový (Leccinum versipelle) jsou běžné jedlé mykorhizní houby, zatímco březovník obecný (Piptoporus betulinus) a rezavec šikmý (Inonotus obliquus) jsou parazitické dřevokazné houby s léčivými účinky. Vzorky byly odebírány ze dvou lokalit na Šumavě - v okolí města Vimperk a okolí obce Křišťánovice. Souběžně s plodnicemi mykorhizních hub byly odebírány vzorky půd, což umožnilo následné určení biokoncentračních faktorů.
|
|
|
Obnova jedle a přípravných dřevin na kalamitní holině
Sekanina, Jan
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit růst jedle bělokoré (Abies alba Mill.) a přípravných dřevin v iniciačních stádiích obnovy lesa na kalamitních holinách. Za tímto účelem byly založeny výzkumné objekty TVP Rakovec (ŠLP Křtiny) a TVP Tornádo (LČR LS Město Albrechtice). Uvedené objekty byly dále rozčleněny na dílčí plochy, na kterých proběhla na podzim r. 2014 a na jaře r. 2015 souběžná obnova jedle a břízy bělokoré (Betula pendula Roth.), olše lepkavé (Alnus glutinosa L.) a topolu osiky (Populus tremula L.). Růst jedle a přípravných dřevin byl následně hodnocen s ohledem na jejich výšku, tloušťku kořenového krčku a mortalitu. Na TVP Tornádo se jako nejlepší jevila varianta souběžné obnovy s břízou, pod kterou jedle již ve druhém roce po výsadbě dosahovala průměrné výšky 47 cm a mortality pouze 1,4 %. Bříza samotná v rámci této varianty dosahovala výšky 251 cm a tloušťky kořenového krčku 37 mm. Na TVP Rakovec jedle nejlépe rostla pod topolem osikou, pod kterou dosahovala průměrné výšky 40 cm. V rámci varianty s osikou ale jedle vykazovala také značné ztráty, přesněji 26,2 %. Z přípravných dřevin se na TVP Rakovec nejlépe vedlo olši, u které byly zjištěny nízké ztráty a dosahovala nejlepších růstových výsledků. Součástí diplomové práce byl i teoretický rozbor produkčních možností přípravných porostů, u kterého bylo zjištěno, že největší produkční potenciál z vybraných přípravných dřevin má ve všech bonitách topol osika, nejmenší naopak olše. Na obou výzkumných objektech bylo mimo jiné sledováno, zdali má přípravný porost již ve svém iniciačním stádiu vliv na klima kalamitních holin. Tento vliv se v raném stádiu vývoje přípravných porostů neprojevil.
|
|
|
Hodnocení stavu obnovy na kalamitní holině v oblasti východních Čech
Pišlová, Tereza
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením stavu přirozené obnovy na kalamitní holině v oblasti východních Čech. Holina o velikosti přibližně 5 ha vznikla po větrné kalamitě v roce 2005.Původním porostem byla dospělá kmenovina s dominantním zastoupením smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). V současné druhové skladbě dominují měkké listnáče pionýrského charakteru s převahou břízy bělokoré (Betula pendula Roth). Hlavní šetření probíhalo v letech 2015 - 2016. Za tímto účelem byla založená trvalá zkusná plocha o velikosti 125 m2, která byla rozdělena na dvacet samostatných dílců. Dále šetření probíhalo na třech kruhových plochách o velikosti 100 m2. Součástí této práce bylo i zhodnocení stavu umělé obnovy smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). Přirozená obnova byla zjištěna v počtu 8080 ks/ha. Nejvyšší zastoupení na ploše měla bříza 70 %, která vykazovala vysoký potenciál obnovy a přirůstání a tvořila hlavní podíl horního stromového patra. Smrk, jako cílová dřevina, byl zastoupen ve 24 % z celkového počtu jedinců na ploše. Vyskytoval se pouze v podúrovni a jeho rozmístění v porostu bylo velmi nepravidelné. Umělá obnova smrku vykazovala oproti přirozené obnově vyšší průměrné tloušťky kmene a vyšší hodnotu výčetní kruhové základny.
|
|
|
Vliv intenzity výchovného zásahu na formování březového porostu a růst podsadby jedle bělokoré
Pišlová, Tereza
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit formování přípravného březového porostu a odrůstání podsadby jedle bělokoré. Šetření probíhalo v letech 2015 – 2018 na TVP Skrchov. Plocha byla rozčleněna do 4 variant; bez zásahu – kontrolní, s intenzitou zásahu 30 %, 50 % a jedlový kotlík. V březovém porotu byla hodnocena výčetní tloušťka a její přírůst, velikost výčetní kruhové základny a na základě Shädelinovi klasifikace stromů byli vybráni cíloví jedinci. U podsadeb jedle byla sledována mortalita, tloušťka kořenového krčku, výška, tloušťkové a výškové přírůsty, zdravotní stav a velikost korunové projekce. Nejlepších hodnot dosahoval březový porost s intenzitou zásahu 50 %, kde došlo k reakci na uvolnění po výchovném zásahu. Naopak nejnižší hodnotovou produkci vykazovala plocha břízy bez provedeného výchovného zásahu. Přesto u všech variant byl zaznamenán vysoký štíhlostní kvocient 110 – 120 a nízký podíl živé koruny 33 – 35 %, což poukazuje na sníženou vitalitu a stabilitu březového porostu a vypovídá o pozdě provedeném výchovném zásahu. Nejlépe jedle odrůstala v kotlíku, kde dosáhla nejvyššího tloušťkového i výškového přírůstu a byl zde zjištěn nejlepší zdravotní stav a nejnižší mortalita. Z podsadeb nejlépe odrůstala jedle rostoucí pod březovým porostem bez zásahu a nejhůře odrůstala jedle na variantě s intenzitou výchovného zásahu 50 %.
|
|
|
Konvenční hustota dřeva kmenové části břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) v závislosti na struktuře porostu
Hauserová, Eliška
Cílem práce byla analýza konvenční hustoty dřeva kmene břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) v závislosti na struktuře porostu. Výzkum probíhal v oblasti Nízkého Jeseníku a v oblasti Slavkov u Brna. V každé oblasti výzkumu byly Presslerovým nebozezem odebrány vzorky ze třech porostů rozdílného věku. Průměrná konvenční hustota dřeva břízy bělokoré v oblasti Velká Polom je 491,1 kg∙m-3 a v oblasti Slavkov 504,2 kg∙m-3. Byl nalezen vztah mezi konvenční hustotou a věkem stromu, avšak závislost konvenční hustoty s tloušťkou a výškou stromu je velmi nízká. Dílčím cílem bylo také studium proměnlivosti konvenční hustoty po výšce kmene, kde byly potvrzeny zvyšující se hodnoty směrem od báze kmene ke koruně stromu. Analýza možného vztahu mezi konvenční hustotou dřeva a průměrnou šířkou letokruhů ukázala, že závislost je velmi nízká.
|
|
|
Produkční potenciál a přirozená obnova břízy bělokoré na divizi VLS Plumlov (pracoviště Slavkov u Brna)
Pospíšil, Matěj
V mé práci se zabývám získáním prvotních informací o bříze bělokoré. Téma této práce je produkční potenciál a přirozená obnova břízy bělokoré. V první části se zabývám získáním informací z dospělých porostů, kde je proveden základní výzkum a získání informací o porostu, výškové diferenciaci porostu, zásobě hroubí v porostu, zastoupení početnosti druhů a další. Druhá část, o přirozené obnově, se zabývá získáním informací o nárostu nových semenáčků v mladých lesních kulturách, kde je cílovou dřevinou jiná dřevina než bříza bělokorá (Betula pendula), především to jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies). Zabývá se měřením hustoty březových semenáčků na hektar lesní plochy, výšková diferenciace těchto nárostů, závislost vzdálenosti březového mateřského porostu a místa zmlazení. Výsledkem práce je zjištění skutečné zásoby porostů, poměr mezi břízou bělokorou a dalšími druhy, které se v těchto hospodářských lesích nacházejí. Dále bylo zjištěno, jakou silou je bříza bělokorá schopná obsadit volné plochy a za jakou dobu dokáže na stanovišti pevně zaujmout pozici v závislosti na vzdálenosti od mateřského porostu.
|
|
|
Vliv pěstebních opatření na strukturu mladého březového porostu
Konečný, Jan
V této práci byl sledován vliv pěstebních opatření na strukturu březových porostů. Byl vybrán porost ve věku 10 let na lokalitě Stará Ves nad Ondřejnicí a porost ve věku 15 let na lokalitě Hlubočec. Porosty vznikly samovolně z přirozené obnovy na holině. Na obou lokalitách byly zkoumány dva porosty v letech 2015, 2016 a 2017. V rámci porostů byly v roce 2015 založeny varianty kontrolní a s porostní výchovou. V případě variant s porostní výchovou byl proveden opakovaný zásah v roce 2016 a současně vyvětvení části jedinců na jaře v roce 2017. Na všech variantách byly evidovány všechny dřeviny s výškou nad 2 m, u nichž byla v průběhu let 2015–2017 změřena výčetní tloušťka (DBH) v cm. Na zásahových variantách u označených stromů (vzorníků) se kromě výčetní tloušťky měřila celková výška stromů (cm), nasazení suché koruny (cm) a nasazení živé koruny (cm). U všech jedinců na ploše byla také změřena korunová projekce (cm) na začátku a na konci roku 2017. Bezzásahové porosty vykazovaly v obou případech vysoký počet jedinců s nízkou výčetní tloušťkou, což představovalo výrazné přeštíhlení těchto porostů, vedoucí ke snížení stability především vůči sněhu. I přes výrazné snížení počtu jedinců v zásahových porostech, byl podíl stromů oproti uváděné literatuře stále vyšší. V reakci na tento zásah byl zaznamenán zvýšený přírůst resp. základna. Zde vzniklé rozdíly se během prvního roku po zásahu neprojevily jako statisticky významné. Na základě výsledků, které ukázaly především výrazné rozdíly v hustotě obhospodařovaného porostu s bezzásahovým porostem, lze doporučit především velmi silný zásah směřující ke snížení zakmenění, uvolnění porostu a zvýšení stability.
|
|
|
Stanovení mechanických charakteristik kořenů
Bujok, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá popisováním a stanovením základních mechanických vlastností kořenů. Experimentální stanovování mechanických vlastnosti bylo prováděno destruktivní metodou namáhání kořenu v tahu na zkušebním stroji. Testovány byly celkem tři dřeviny: z jehličnanu to byl smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten) a z listnatých dřevin to byl topol černý (Populus nigra L.) a bříza bělokorá (Betula pendula L.). V první řadě byla navžena vhodná metodika pro testování kořenů. Práce dále popisuje průběh získávání a přípravy vzorků, postupy během jejich samotného testování, následné statistické vyhodnocení, porovnání s literárními údaji a diskutování vlivu faktorů na dosažené výsledky. Výsledky poukazují na statisticky významný rozdíl mezi daty modulem pružnosti břízy a daty smrku a topolu, daty meze pevnosti břízy a daty smrku a topolu, silou na mezi pevnosti u topolu a smrku, daty poměrné deformace na mezi pevnosti u všech dat navzájem, daty houževnatosti topolu a daty smrku a břízy. Statisticky neprůkazný byl vliv průměru kořene u topolu a smrku na modul pružnosti a to samé platí i o mezi pevnosti, dále se nepodařilo prokázat vliv průměru kořena na deformaci u kořenů smrku a břízy.
|
|
|
Morfologická variabilita rodu bříza (Betula L.) ve vybraných oblastech ČR se zaměřením na tetraploidní zástupce
Linda, Rostislav ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozlišením diploidních (dvě sady chromozomů, 2n) a tetraploidních (čtyři sady chromozomů, 4n) jedinců z rodu bříza (Betula L.) na základě makroskopických znaků měřených na jejich listech (klasická morfometrika). Tato metoda je dobře proveditelná i v terénních podmínkách za použití běžných kancelářských potřeb (pravítko, úhloměr). Dalším cílem práce je zhodnocení genetické variability v rámci tetraploidních taxonů, jejichž systematika je stále předmětem diskuzí.
Pro statistickou analýzu bylo vzorkováno celkem 97 jedinců z 11 lokalit z oblasti Šumavy, přičemž na každém z jedinců byly vybrány 4 listy. Za účelem rozlišení ploidie bylo na každém listu měřeno celkem 20 znaků (16 kvantitativních a 4 kvalitativní). Vzorky jedinců byly taktéž analyzovány metodou průtokové cytometrie pro určení skutečné velikosti genomu každého jedince.
Rozdílnosti v hodnotách měřených znaků mezi jedinci s odlišnou ploidií (velikostí genomu) byly statisticky testovány, přičemž významné rozdíly byly pozorovány u 12 ze 16 testovaných kvantitativních znaků a 2 kvalitativních znaků. Pro předpověď ploidie jedince na základě listových parametrů byla navržena klasifikační funkce se třemi vstupními parametry, která měla na původních datech (z oblasti Šumavy) úspěšnost 96 %.
Spolehlivost navržené funkce byla ověřena na dalších třech lokalitách v rámci ČR a porovnána s funkcemi navrženými v minulosti jinými autory. Průměrná úspěšnost navržené klasifikační funkce byla 89 %, což je nejvíce ze všech porovnávaných.
Genetická variabilita, zejména tetraploidních taxonů, je v textu zmíněna v souvislosti s dřívější prací autora. Rozlišení B. pubescens a B. carpatica se na základě použitých genetických markerů nepodařilo. Genetickou nerozlišitelnost těchto taxonů zmiňují i některé práce zahraničních autorů, zatímco v české literatuře jsou tyto taxony zpravidla rozlišovány jako samostatné druhy.
|
|
|
Založení přípravného porostu na kalamitní holině plocha Rakovec II (ŠLP Křtiny)
Sekanina, Jan
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit úspěšnost založení přípravného porostu a navrhnout následná doporučení pro obnovu lesa na ploše Rakovec II (ŠLP Křtiny). Za tímto účelem byl na ploše analyzován stav a vývoj obnovy břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) síjí a přirozené obnovy všech dřevin na holině, která vznikla po větrné kalamitě, v převážně nepůvodním smrkovém porostu. Na větší části plochy (0,25 ha) byla provedena celoplošná síje břízy a zbylá část plochy (0,125 ha) byla ponechána bez zásahu, jako kontrola. Inventarizační šetření probíhalo na 100 ploškách pro variantu síje a na 50 ploškách pro variantu kontrola. Dále zde proběhla šetření analyzující vliv substrátu a přípravy půdy na iniciaci a přežívaní obnovy. Monitoring na ploše probíhal od jara r. 2013 do podzimu r. 2014. Zatímco na ploše hlavní, kde proběhla síje, byla početnost semenáčku břízy na konci pokusu 261 ks, na ploše kontrolní to bylo pouze 6 ks. Z celkového počtu 267 ks semenáčků břízy se jich naprostá většina vyskytovala na minerální půdě -- 72 %. K hodnocení vlivu následné přípravy půdy na obnovu břízy bude potřeba ještě dalšího sledování. Limitem úspěšnosti založení přípravného porostu síjí břízou jsou vhodné půdní podmínky a doporučit lze i přípravu půdy, jako předpoklad pro úspěšnou obnovu břízy na stanovišti.
|
host ::
RSS.