|
|
Motivace a psychosociální potřeby pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Marková, Lucie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálními pracovníky, kteří pracují na oddělení sociálně- právní ochrany dětí. Cílem práce bylo charakterizovat faktory motivace a psychosociální potřeby k výkonu práce sociálních pracovníků OSPOD ve Strakonicích. Má diplomová práce byla rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části mé diplomové práci jsem popsala základní pojmy, které se týkají pojmu sociálně-právní ochrana dětí včetně historického vývoje, legislativního rámce a popsala jsem systém fungování sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Dále jsem v této části popsala pojmy, jako jsou Etický kodex sociálních pracovníků, motivace, psychosociální potřeby, psychohygiena a syndrom vyhoření. V praktické části byla použita výzkumná strategie kvalitativního výzkumu a byla zvolena metoda dotazování a technika sběru dat v podobě strukturovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byly zaměstnanci Městského úřadu ve Strakonicích, kteří pracují na pozicích sociálního pracovníka na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Pro výzkum v praktické části byl stanoven cíl diplomové práce, hlavní výzkumná otázka a tři dílčí výzkumné otázky, které vedou k naplnění cíle diplomové práce. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že osobnost sociálního pracovníka je utvářena po celou dobu a...
|
|
|
Ohrožené dítě a jeho rodina
LAKSAROVÁ, Eliška
Bakalářská práce je koncipovaná jako teoretická. Skládá se z několika částí popisujících sociální práci s rodinou a ohroženým dítětem. Zaměřuje se na tuto problematiku zejména z pohledu sociálně-právní ochrany dětí, pro kterou je klíčovým tématem. Zabývá se pojetím rodiny, její definicí, strukturou, funkcemi a v neposlední řadě jejími typy. Předkládaná práce definuje ohrožené dítě včetně všech možností ohrožení. Pojednává o jejich možných příčinách a představuje zákonná ustanovení. Dále charakterizuje sociálně-právní ochranu dětí, různé instituce a osoby, které ji vykonávají, vymezuje jejich práva a povinnosti a poskytuje pohled na několik modelů, jak může vypadat hodnocení ohroženého dítěte. Obsahuje také zmínku o multidisciplinární spolupráci a jejím využití. Poslední část je věnována možnostem řešení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny. Některé z nich jsou doplněné o příklady získané z mé dosavadní praxe na orgánu sociálně-právní ochrany dětí a v sociálně-aktivizačních službách pro rodiny s dětmi.
|
|
|
Násilí klientů páchané na sociálních pracovnících na OSPOD
MARŠÍČKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce s názvem "Násilí klientů páchané na sociálních pracovnících na OSPOD" je rozdělena na část teoretickou a empirickou, zabývá se problematikou agresivního jednání ze strany klienta k sociálním pracovníkům. Teoretická část bakalářské práce se skládá z šesti kapitol. První kapitola definuje pojem sociálně-právní ochrana dětí, popisuje, kdo je sociální pracovník a vzdělání sociálního pracovníka. Druhá kapitola vymezuje pojmy jako je násilí, agrese, agresivita a hostilita. Třetí a čtvrtá kapitola je věnována násilí a agresi, jaké jsou jejich druhy a formy. Pátá kapitola je zaměřena na příčiny vzniku agresivity. Tato kapitola se dále věnuje předpokladům pro agresivní chování jako například biologické, dědičnost a vliv prostředí. Poslední kapitola se věnuje násilím na pracovišti a sociální práci s agresivním klientem. Také pak rozebírá průběh a důsledky napadení, dále prevenci a pomoc po zážitku napadení agresivním klientem. V empirické části je stanoven hlavní cíl zjistit výskyt agresivního chování klientů docházející na OSPOD. Dílčím cílem je zjistit nejčastější projevy agresivního chování a jaké mají možnosti preventivního opatření před agresivním klientem. Také byly stanoveny tři výzkumné otázky, které vycházejí z výzkumného cíle. První výzkumnou otázkou je snaha odhalit jakými způsoby pracují sociální pracovníci s agresivními klienty, druhá výzkumná otázka zní, jaké jsou nejčastější projevy agresivního chování klientů docházející na OSPOD a třetí výzkumná otázka se ptá, kdo se nejčastěji dopustí násilí na sociálních pracovnících. K dosažení výzkumného cíle bakalářské práce byla stanovena kvalitativní výzkumná strategie. Základní použitou metodou je metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny s osmi sociálními pracovníky pracující na OSPODu v Kaplici. Pro výběr komunikačních partnerů bylo použito účelového výběru. Rozhovory probíhaly v prostorách OSPODu, a to v kanceláři daného sociálního pracovníka, vždy s jejich souhlasem. Z výsledků rozhovorů, je patrné, že téměř všichni dotazovaní sociální pracovníci se za svou praxi setkali alespoň jednou s agresivním klientem. Většina pracovníků uvedla, že násilného jednání se dopouští především muži. Dále bylo zjištěno, že každý pracovník má určitý přístup, jak jednat s agresivním klientem. V mnoha případech se odpovědi shodovaly. Výsledky ukazují, že nejčastějšími projevy agresivního jednání ze strany klienta je verbální napadení, kde jsou především použity nadávky, výhružky a podobně. Bakalářská práce by mohla sloužit jako podkladový materiál pro sociální pracovníky a studenty sociální práce.
|
|
| |
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
host ::
RSS.