|
|
Dánsko mezi NATO a EU: Proměny dánského atlantismu
Zahrádková, Martina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje změně přístupu Dánska k EU a NATO v kontextu jeho bezpečnostní a obranné politiky po konci studené války. Dánsko bylo jedním ze zakládajících členů NATO v roce 1949. I přes to, že se nejedná o neutrální stát, rozhodlo se po nezdařeném referendu v roce 1992, ve kterém dánští občané odmítli Maastrichtskou smlouvu, pro výjimku ze Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Dánsko pak usilovalo o bližší vztah s USA a podporovalo americké zahraniční operace v rámci NATO, které byly ostatními evropskými členy často považovány za kontroverzní. Tento přístup postavil Dánsko do pozice atlantisty a opatrného člena EU, který se stavěl proti další integraci. V roce 2022 se Dánsko nicméně rozhodlo zrušit bezpečnostní opt-out a účastnit se SBOP. Tato práce sleduje bezpečnostní a obrannou strategii Dánska po konci studené války. Práce za použití teorie rolí jako teoretického rámce zkoumá vnější a vnitřní faktory, které vedly k rozhodnutí výjimku zrušit. Práce rovněž analyzuje, zda Dánsko během sledovaného časového období změnilo svou roli v EU a NATO a jaký byl rozsah této změny.
|
|
|
Geopolitická příslušnost Ruska v současném ruském diskurzu
Kalinová, Olga ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Otázka geopolitické příslušnosti Ruska se ve své podstatě dotýká odvěkého ruského sporu o tom, zda Rusko patří do Evropy nebo do Asie. Z geografického hlediska se Rusko převážně nachází na asijském kontinentě. Z kulturně-civilizačního hlediska však ruský národ tíhne k Evropě, i když v sobě obsahuje prvky obou sousedních civilizací. Na základě zkoumání nejvýznačnějších ruských myšlenkových směrů, převážně geopolitického rázu (slavjanofilství, západnictví, atlantismus, eurasijství atd.) se práce snaží o systematizaci odpovědí na tuto otázku. Zároveň, jejím cílem je zjistit pomocí analýzy současné ruské zahraniční politiky, který z těchto ideových směrů má dominantní roli v zahraničněpolitickém diskurzu v Rusku od roku 2000. Pomocí identifikace tohoto prioritního směru a pomocí stanovení primární orientace ruské zahraniční politiky na konkrétní region se práce snaží získat odpověď na otázku, co je Rusko: Evropa, Asie, nebo samostatný kontinent Eurasie?
|
|
|
Transatlantické vztahy v obchodní oblasti: východiska, dimenze, směřování
Jiruška, Martin ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Transatlantické partnerství je chápáno jako vztah dvou či více zemí, popřípadě integračních seskupení, na obou březích Atlantického oceánu. Pro účely této práce jsem svůj pohled na vzájemné vztahy zúžil na vztah Evropské unie a Spojených států amerických. První kapitola se zaměřuje na východiska vzájemné spolupráce. Klade důraz na vymezení prostoru, ve kterém se vzájemný obchod uskutečňuje, na dohody a smlouvy, které vzájemnou spolupráci umožňují a usnadňují a na historické vztahy udávající vzájemné spolupráci ráz a dynamiku, jež můžeme pozorovat v dnešních dnech. Dimenze vzájemných vztahů je kapitolou druhou, která je celá analytického rázu a snaží se ukázat strukturu vzájemného obchodu a dynamiku vzájemné obchodní výměny v obchodě zbožím i službami. Třetí kapitola je stěžejní částí této práce, která se snaží najít důvody pro a proti rozšiřování vzájemné spolupráce a s tím související uskutečnění ambiciózního plánu na vytvoření zóny volného obchodu mezi oběma partnery.
|
host ::
RSS.