|
|
Redukce korozních vrstev mosazi pomocí nízkotlakého nízkoteplotního plazmatu
Řádková, Lucie ; Slavíček,, Pavel (oponent) ; Zahoran,, Miroslav (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o odstranění vrstev korozních produktů, které se mohou vyskytovat na archeologických nálezech. K redukci korozních vrstev bylo použité nízkotlaké nízkoteplotní plazma. Experimenty byly provedeny na mosazných vzorcích. Modelové korozní vrstvy byly připravené dvěma různými způsoby. Některé sady vzorků byly připravené v laboratorních podmínkách ve dvou různých korozních prostředích, a to v prostředí amoniaku a parách kyseliny chlorovodíkové. Tyto vzorky korodovaly v exsikátoru. Několik vzorků bylo připraveno s inkrustací přidáním malého množství písku na povrch vzorku. Vzorky obvykle korodovaly 4 týdny. Druhý způsob, který byl použitý k přípravě vrstev korozních produktů, bylo zakopání vzorků do půdy nebo do kompostu. V tomto případě korodovaly vzorky přibližně dva roky. Vzorky byly ošetřené v nízkotlakém plazmatu (150 Pa) ve válcovém reaktoru z křemenného skla (90 cm dlouhý a 9,5 cm v průměru). Na vnější straně reaktoru byly připevněné dvě měděné elektrody připojené přes přizpůsobovací člen k radiofrekvenčnímu generátoru (13,56 MHz). Průtoky pracovních plynů byly regulovány na sobě nezávislými regulátory hmotnostního průtoku. Mezi rotační olejovou vývěvu, kterou byl systém kontinuálně čerpán, a reaktor byla umístěná vymrazovačka s kapalným dusíkem a hliníkovými pilinami, kde byly zachytávány nečistoty. Vzorek byl během ošetření umístěn na střed skleněného držáku v reaktoru. Plazma bylo generováno buď v čistém vodíku, nebo ve směsi vodík-argon. Celkový průtok pracovního plynu byl 50 sccm. Byly testovány různé poměry směsi vodík-argon, optimální byl poměr průtoků 30 sccm vodíku a 20 sccm argonu. Radiofrekvenční výboj byl použitý v kontinuálním a pulzním režimu s proměnlivou střídou při frekvenci 1000 Hz. Teplota ošetřovaného předmětu byla měřená dvěma způsoby. V prvním případě byla teplota měřená termočlánkem typu K, který byl umístěn uvnitř vzorku. Ve druhém případě byla teplota průběžně monitorovaná teploměrem s optickým přenosem dat připevněným ke vzorku malým kouskem nerezového plíšku. Teplota 100–120 °C byla stanovená jako bezpečná teplota pro měď a měděné slitiny. Pokud byla teplota měřená teploměrem s optickým přenosem dat, byl během redukce automaticky upravován výkon (kontinuální režim) nebo střída (pulzní režim) tak, aby nedošlo k překročení této teploty. Plazmochemická redukce je založená na generaci reaktivního atomárního vodíku. Reakce mezi kyslíkem a chlorem obsaženými v korozní vrstvě a vodíkovými ionty a neutrálními částicemi generovanými v plazmatu patří mezi hlavní reakce během redukce. Při těchto reakcích dochází k vytvoření nestabilního OH radikálu, který je vidět ve spektru v oblasti 306–312 nm. Toto záření bylo detekované pomocí optické emisní spektroskopie (Ocean Optics HR4000 s mřížkou 2400 vrypů/mm). Data získaná z optické emisní spektroskopie byla použitá pro výpočet rotační teploty a sledovaného časového průběhu intenzity OH radikálů. Vrstvy obsahující korozní produkty nebyly během plazmochemické redukce odstraněné úplně, ale díky reakcím, které probíhaly v plazmatu, zkřehly a mohly být po ošetření snadněji odstraněny. Některé vzorky byly před a po ošetření analyzovány SEM-EDS, další vzorky byly analyzovány pomocí XRD. EDS analýza ukázala, že po ošetření vzorků docházelo ke snížení množství kyslíku a chloru, a to zejména při 400 W pulzním režimu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk
|
|
|
Středověké zvonařství. Zvonařství a archeologie ve středověku a raném novověku v Čechách.
RYCHLÍK, Martin
Práce se zabývá problematikou zvonařství na území Čech v období středověku a raného novověku, a to především z archeologického pohledu. Stěžejní část práce, věnující se archeologii, vychází především z poznatků o movitých a nemovitých dokladech zvonařské produkce získaných za pomoci archeologických výzkumů z různých oblastí Čech. Cílem práce je podat možný úhel pohledu na problematiku zvonařství, a to jak ze stránky archeologické, kde se soustředí na vybrané archeologické nálezy zvonů, zvonků či jejich fragmentů a archeologických dokladů zvonařských dílen, tak i ze stránky kampanologické a historické. Práce zároveň poukazuje na současný stav bádání o této problematice. Metody aplikované v rámci této práce byly deskripce, transkripce, indukce, dedukce, analýza, syntéza a synchronní přístup. Přílohy: kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů, kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických situací, tabulkové přehledy a grafy.
|
|
|
Mutační rychlost a šíření lidských populací
Kulichová, Iva ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Tato práce se zaobírá odhadem mutační rychlosti DNA a jejím využitím na datování prvního osídlení Sahulu (Austrálie a Nové Guineje). V první části popisuje přímý postup pro odhad mutační rychlosti, který je založen na analýze rodokmenů a nepřímý postup založený na fylogenetické analýze. Zde jsou uvedeny i možné slabiny těchto dvou postupů, které skreslují výsledné hodnoty mutační rychlosti a proto je nutné je neopomíjet. Dále jsou popsány různé alternativy kalibrace přímého a nepřímého postupu pro odhad mutační rychlosti založené například na archeologických vzorcích. Následující část pojednává o charakteristických mutačních rychlostech mitochondriální a jaderné DNA odhadnutých přímým a nepřímým postupem. Rozdíl mezi rodokmenovou a fylogenetickou rychlostí je zejména u mitochondriální DNA, kde je připisován hlavně působení selekce. V druhé části práce je nastíněna evoluční cesta vedoucí k vzniku anatomicky moderního člověka na území Afriky a jeho rozšíření do Eurasie založené na fosilních nálezech datovaných před 45 000 lety. Zvláštní pozornost je věnována osídlování Sahulu a to z hlediska archeologického i molekulárního. Na základě kombinace těchto zdrojů informací se práce přiklání k názoru, že osídlení Sahulu proběhlo z Afriky podél jižního pobřeží Asie před 50 000 - 60 000 lety.
|
|
|
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk
|
|
|
Kaptorga v raném středověku
Feit, Jan ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Novák, David (oponent)
Předložená bakalářská práce na téma "Kaptorga v raném středověku" se zabývá kovovými schránkami na amulety z období raného středověku, které ženy nosily zavěšené na krku a které jsou dnes konvenčně nazývané kaptorgy. Shrnuje dostupné archeologické materiály a základní literaturu o nálezech kaptorg v českých a moravských archeologických lokalitách. Úvodní kapitoly této práce rozebírají otázky jejich původu, funkce a společenského postavení žen, které je nosili. Hlavní část práce obsahuje typologii kaptorg a jejich kompletní soupis, řazený dle archeologických lokalit. Podrobný popis jednotlivých kaptorg a jejich stylová analýza jsou doplněny bohatou obrazovou přílohou, která tvoří další důležitou část této práce. Důležité údaje jsou pak shrnuté v přehledné tabulce.
|
|
|
Redukce korozních vrstev mosazi pomocí nízkotlakého nízkoteplotního plazmatu
Řádková, Lucie ; Slavíček,, Pavel (oponent) ; Zahoran,, Miroslav (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o odstranění vrstev korozních produktů, které se mohou vyskytovat na archeologických nálezech. K redukci korozních vrstev bylo použité nízkotlaké nízkoteplotní plazma. Experimenty byly provedeny na mosazných vzorcích. Modelové korozní vrstvy byly připravené dvěma různými způsoby. Některé sady vzorků byly připravené v laboratorních podmínkách ve dvou různých korozních prostředích, a to v prostředí amoniaku a parách kyseliny chlorovodíkové. Tyto vzorky korodovaly v exsikátoru. Několik vzorků bylo připraveno s inkrustací přidáním malého množství písku na povrch vzorku. Vzorky obvykle korodovaly 4 týdny. Druhý způsob, který byl použitý k přípravě vrstev korozních produktů, bylo zakopání vzorků do půdy nebo do kompostu. V tomto případě korodovaly vzorky přibližně dva roky. Vzorky byly ošetřené v nízkotlakém plazmatu (150 Pa) ve válcovém reaktoru z křemenného skla (90 cm dlouhý a 9,5 cm v průměru). Na vnější straně reaktoru byly připevněné dvě měděné elektrody připojené přes přizpůsobovací člen k radiofrekvenčnímu generátoru (13,56 MHz). Průtoky pracovních plynů byly regulovány na sobě nezávislými regulátory hmotnostního průtoku. Mezi rotační olejovou vývěvu, kterou byl systém kontinuálně čerpán, a reaktor byla umístěná vymrazovačka s kapalným dusíkem a hliníkovými pilinami, kde byly zachytávány nečistoty. Vzorek byl během ošetření umístěn na střed skleněného držáku v reaktoru. Plazma bylo generováno buď v čistém vodíku, nebo ve směsi vodík-argon. Celkový průtok pracovního plynu byl 50 sccm. Byly testovány různé poměry směsi vodík-argon, optimální byl poměr průtoků 30 sccm vodíku a 20 sccm argonu. Radiofrekvenční výboj byl použitý v kontinuálním a pulzním režimu s proměnlivou střídou při frekvenci 1000 Hz. Teplota ošetřovaného předmětu byla měřená dvěma způsoby. V prvním případě byla teplota měřená termočlánkem typu K, který byl umístěn uvnitř vzorku. Ve druhém případě byla teplota průběžně monitorovaná teploměrem s optickým přenosem dat připevněným ke vzorku malým kouskem nerezového plíšku. Teplota 100–120 °C byla stanovená jako bezpečná teplota pro měď a měděné slitiny. Pokud byla teplota měřená teploměrem s optickým přenosem dat, byl během redukce automaticky upravován výkon (kontinuální režim) nebo střída (pulzní režim) tak, aby nedošlo k překročení této teploty. Plazmochemická redukce je založená na generaci reaktivního atomárního vodíku. Reakce mezi kyslíkem a chlorem obsaženými v korozní vrstvě a vodíkovými ionty a neutrálními částicemi generovanými v plazmatu patří mezi hlavní reakce během redukce. Při těchto reakcích dochází k vytvoření nestabilního OH radikálu, který je vidět ve spektru v oblasti 306–312 nm. Toto záření bylo detekované pomocí optické emisní spektroskopie (Ocean Optics HR4000 s mřížkou 2400 vrypů/mm). Data získaná z optické emisní spektroskopie byla použitá pro výpočet rotační teploty a sledovaného časového průběhu intenzity OH radikálů. Vrstvy obsahující korozní produkty nebyly během plazmochemické redukce odstraněné úplně, ale díky reakcím, které probíhaly v plazmatu, zkřehly a mohly být po ošetření snadněji odstraněny. Některé vzorky byly před a po ošetření analyzovány SEM-EDS, další vzorky byly analyzovány pomocí XRD. EDS analýza ukázala, že po ošetření vzorků docházelo ke snížení množství kyslíku a chloru, a to zejména při 400 W pulzním režimu.
|
|
|
Návrh na řešení veřejného prostranství s archeologickými nálezy základů kostela s. Marka a školy Jednoty bratrské v lokalitě Na Marku v Přerově
Kolaříková, Aneta
Bakalářská práce se vzhledem ke zvolenému tématu v literární rešerši obecně zabývá pojmem torzální architektura, který představuje specifickou kategorii architektonického dědictví. Nastiňuje způsoby odkrývání, právní ochrany a prezentace torzální architektury in situ, jakožto historické stopy, která zůstává ve své fragmentární podobě na mnohých místech čitelná i v současnosti. Na konkrétních českých i zahraničních příkladech jsou pak tyto různé způsoby prezentace ilustrovány. Analytická část obsahuje obecnou charakteristiku města Přerova, historicko-urbanistický vývoj a je doplněn o několik prostorově funkčních analýz vztahujících se k zástavbě a zeleni města. V návrhové části jsou pak syntetizovány všechny dílčí analýzy řešené plochy a vyúsťují v zahradně architektonický návrh, který má za cíl přiblížit potenciálním návštěvníkům města řešenou plochu jako důležitou vrstvu v historii města a obyvatelům nabídnout příjemné místo pro volitelné aktivity.
|
host ::
RSS.