Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Determination of low-molecular-mass heparin using affinity capillary electrophoresis
Molnárová, Katarína ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Štandardný heparín, klinický antikoagulant, je v praxi čoraz častejšie nahradený nízkomolekulárnymi heparínmi. Tie sa používajú kvôli lepším biologickým vlastnostiam, medzi ktoré patrí lepšie predvídateľný antikoagulačný účinok, menej krvácavých komplikácií a lepšia biologická dostupnosť. Hladina nízkomolekulárnych heparínov v krvi je zvyčajne stanovená anti-Xa testom. Toto stanovenie však naráža na isté nedostatky. Táto práca sa venuje stanoveniu nízkomolekulárneho heparínu, Fraxiparínu, pomocou afinitnej kapilárnej elektroforézy. Pretože heparíny sú polysacharidy, ktoré významne neabsorbujú v UV oblasti, ich priama detekcia je náročná. Z toho dôvodu v rámci tejto práce bola použitá nepriama detekcia Fraxiparínu, pričom bola využitá jeho schopnosť tvoriť komplex s protamínom - antidotum heparínu. Protamín je pozitívne nabitý peptid, ktorý má zložitú štruktúru, jeho hlavnou zložkou je však arginín. Z toho dôvodu bol, z účelu stanovenia Fraxiparínu, protamín nahradený tetraarginínom, ktorý má dobre definovanú štruktúru. Základným elektrolytom bola kyselina fosforečná s koncentráciou 9 mmol l-1 s prídavkom 0,1% (w/v) hydroxyetylcelulózy. Základné experimentálne usporiadanie používalo zónové dávkovanie, pričom jednotlivé zóny boli nadávkované tlakom 5 kPa. Ako prvá bola nadávkovaná zóna Fraxiparínu,...
Studie vlivu protaminu na nepřímé elektroforetické stanovení heparinu
Petrák, Ondřej ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo studium interakcí heparinu a protaminu v prostředí kapilární zónové elektroforézy pomocí jejich vlivu na velikost plochy píku tetraargininu. Byla použita křemenná kapilára o vnitřním průměru 50 µm a celkové délce 50 cm. Efektivní délka kapiláry byla 41,5 cm a vzorek byl dávkován na dlouhý konec kapiláry. Byl optimalizován způsob dávkování jednotlivých zón, vhodné složení základního elektrolytu bylo již známo z předešlých experimentů, na které tato práce navazovala. Základní elektrolyt byl složen z 0,1 M roztoku kyseliny trihydrogenfosforečné a 0,1% roztoku hydroxyethylcelulózy. Vzorek byl dávkován hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 120 s. Následně byla stejným tlakem po dobu 90 s dávkována zóna základního elektrolytu. Poslední dávkovanou zónou byla zóna tetraargininu o koncentraci 1 mg/ml, která byla dávkována hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 3 s. Posledním krokem bylo vložení separačního napětí 30 kV po dobu 30 s. Tetraarginin byl detegován při λ = 200 nm. Byly změřeny vlivy samotného heparinu/ protaminu a jejich směsí v různých vzájemných poměrech. Bylo ověřeno, že se zvyšující se koncentrací heparinu dochází k poklesu plochy píku tetraargininu. Nově bylo zjištěno, jaký vliv na velikost tohoto účinku má přítomnost protaminu. Zde došlo k překvapivému...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.