| |
|
Molekulárně-cytogenetická analýza adaptivní radiace gekonů rodu Paroedura (Squamata:Gekkota)
Koubová, Martina ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Rod Paroedura tvoří 17 dosud popsaných druhů endemických na Madagaskaru a Komorských ostrovech, kde prodělali výraznou adaptivní radiaci. Rod je monofyletický a existuje pro něj dobře podpořená hypotéza o fylogenetických vztazích. Jednotlivé druhy se podstatně liší velikostí i tvarem těla a typem habitatu, některé druhy se vyskytují sympatricky. Rod Paroedura patří do cytogeneticky málo prozkoumané čeledi Gekkonidae, která vykazuje vysokou variabilitu ve způsobech určování pohlaví a na rozdíl od bazálních linií gekonů značnou variabilitu v počtu a morfologii chromozomů. Dosud byly publikovány karyotypy pouze dvou druhů rodu (P. picta, P. sp.). Cílem mé diplomové práce bylo popsat karyotypy obou pohlaví všech dostupných zástupců rodu pomocí klasických i molekulárně cytogenetických metod, provést fylogenetickou analýzu karyotypové evoluce a chromozomálních přestaveb v rámci rodu za účelem posouzení významu těchto přestaveb během adaptivní radiace, a snaha detekovat pohlavní chromozomy. Podařilo se mi získat karyotypy obou pohlaví u devíti druhů, zastupujících většinu hlavních fylogenetických linií rodu. Na základě výsledků můžeme rozdělit druhy do tří skupin podle diploidního počtu chromozomů a vzájemné podobnosti v morfologii makrochromozomů. U šesti druhů (P. masobe, P. karstophila, P. oviceps, P....
|
|
Význam hybridizace v evoluci živočichů
Šárová, Markéta ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Černá Bolfíková, Barbora (oponent)
V současnosti se objevuje stále více studií, které ukazují, že mezidruhová hybridizace a s ní spojená genová introgrese mají zcela zásadní vliv na evoluci živočichů. Tyto studie zdůrazňují, že hybridizace a s ní spojená genová introgrese jsou důležitým zdrojem genetické variability. V rámci procesu adaptivní genové introgrese se mezi druhy mohou šířit i adaptivní vlastnosti, které mohou druhům pomoci rozšířit se do nových prostředí. Mezidruhová hybridizace může přispívat ke vzniku zcela nových fenotypů a unikátních evolučních novinek a vést tak k adaptivním radiacím. Hybridizace také může být příčinou paralelní evoluce u mnohých organismů. Další způsob, jak hybridizace ovlivňuje evoluci, se týká speciace. Hybridní speciace může být jednou z příčin vzniku nových druhů, čímž může přispět ke zvýšení biodiverzity. V mnoha případech má však hybridizace zcela opačné dopady a představuje nebezpečí zániku druhů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí a vysvětlení výše popsaných procesů a mechanismů jejich fungování, uvést vybrané příklady živočichů, kterých se tyto procesy týkají, a celkově zhodnotit roli mezidruhové hybridizace v evoluci živočichů. Klíčová slova: mezidruhová hybridizace, adaptivní genová introgrese, adaptivní radiace, paralelní evoluce, hybridní speciace
|
|
Molekulárně-cytogenetická analýza adaptivní radiace gekonů rodu Paroedura (Squamata:Gekkota)
Koubová, Martina ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Rod Paroedura tvoří 17 dosud popsaných druhů endemických na Madagaskaru a Komorských ostrovech, kde prodělali výraznou adaptivní radiaci. Rod je monofyletický a existuje pro něj dobře podpořená hypotéza o fylogenetických vztazích. Jednotlivé druhy se podstatně liší velikostí i tvarem těla a typem habitatu, některé druhy se vyskytují sympatricky. Rod Paroedura patří do cytogeneticky málo prozkoumané čeledi Gekkonidae, která vykazuje vysokou variabilitu ve způsobech určování pohlaví a na rozdíl od bazálních linií gekonů značnou variabilitu v počtu a morfologii chromozomů. Dosud byly publikovány karyotypy pouze dvou druhů rodu (P. picta, P. sp.). Cílem mé diplomové práce bylo popsat karyotypy obou pohlaví všech dostupných zástupců rodu pomocí klasických i molekulárně cytogenetických metod, provést fylogenetickou analýzu karyotypové evoluce a chromozomálních přestaveb v rámci rodu za účelem posouzení významu těchto přestaveb během adaptivní radiace, a snaha detekovat pohlavní chromozomy. Podařilo se mi získat karyotypy obou pohlaví u devíti druhů, zastupujících většinu hlavních fylogenetických linií rodu. Na základě výsledků můžeme rozdělit druhy do tří skupin podle diploidního počtu chromozomů a vzájemné podobnosti v morfologii makrochromozomů. U šesti druhů (P. masobe, P. karstophila, P. oviceps, P....
|