|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Vliv sekretomu mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu na terapii poranění míchy u potkanů
Jančová, Pavlína ; Chudíčková, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
V experimentálních modelech míšních poranění bylo ukázáno, že transplantace mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu vede ke zlepšení motorických a senzorických funkcí léčených zvířat, stejně jako k podpoře neuroregenerace, angiogeneze a imunomodulace. Tyto buňky ale jen omezeně migrují do místa poranění, přežívají krátkou dobu a působí především svým sekretomem. Proto je studován alternativní přístup bezbuněčné terapie spočívající v aplikaci kondiciovaného média připraveného kultivací kmenových buněk. V této diplomové práci byl porovnán léčebný účinek lidských mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu a jejich kondiciovaného média při opakované intratekální aplikaci potkanům s modelovým míšním poraněním: balónkovou ischemickou kompresní lézí. Po navození léze byly potkanům podány tři dávky kmenových buněk nebo kondiciovaného média s týdenními rozestupy. Následujících devět týdnů byly prováděny behaviorální testy, ve kterých došlo k signifikantnímu zlepšení obou léčených skupin oproti neléčené kontrole. Aplikace kondiciovaného média a kmenových buněk dále vedla ke zvýšení plochy nepoškozené míšní tkáně a ke zvýšení relativní exprese genů spojených s neuroregenerací, ačkoli nedošlo ke snížení plochy samotné gliové jizvy. Oproti aplikaci kmenových buněk...
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
host ::
RSS.