|
Portréty Viléma a Petra Voka z Rožmberka jako kompenzační pomůcky pro zrakově znevýhodněné
SMRŽ, Pavel
Tato bakalářská práce se skládá z teoretické části a praktické části. Teoretická část se dělí do čtyř kapitol. První z nich se věnuje základní charakteristice portrétování v dějinách umění. Popisuje vybrané umělecké směry a jejich charakteristické vlastnosti spjaté s portrétováním. Další kapitola se zaměřuje na život posledních pánů z Rožmberka - Viléma a Petra Voka. Třetí kapitola se věnuje zámku Kratochvíle, jeho vzhledu a historii od počátku stavby až do současnosti. Poslední kapitola se zabývá tématem spojeným se zrakově znevýhodněnými osobami Je zde nastíněna problematika využívání kompenzačních pomůcek - např. haptických modelů pro tyto jedince. Cílem praktické části práce bylo vytvoření haptických modelů pro nevidomé a slabozraké podle portrétů Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Oba modely budou součástí expozice na zámku Kratochvíle.
|
|
Život na dvorech a v rezidencích renesančních vládců a velmožů v dobových zpracováních
Kotásková, Jenifer ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je každodenní život v rezidencích tří renesančních velmožů, a to vladařů z poslední dvanácté generace významného rodu, Viléma z Rožmberka a Petra Voka z Rožmberka a Adama mladšího z Valdštejna. Zaměříme se především na latinské přísloví Memento mori! a v souvislosti s tím na očekávání smrti a přípravy na ni. Latinský symbol upomínající smrt si jako své motto zvolil Petr Vok z Rožmberka. Dalším předmětem zkoumání jsou nejrůznější aktivity a oslavy, kterých se tito panovníci účastnili a krátili si jimi tak své dlouhé chvíle. Stěžejními prameny bakalářské práce se staly dobové záznamy o životě posledních Rožmberků z pera jejich knihovníka Václava Březana a deníkové zápisky Adama mladšího z Valdštejna.
|
|
Korespondence města České Budějovice v roce 1560
BROŽOVÁ, Michala
Hlavním úkolem bakalářské práce s názvem ?Korespondence města Českých Budějovic v roce 1560? je přiblížení diplomatického styku města Českých Budějovic s panovnickým dvorem, nejvyššími zemskými úředníky a šlechtici z panského stavu. Jedná se o kritickou vědeckou edici pramene. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Úvod je zaměřen na přiblížení použitých pramenů a literatury, ale zabývá se také dosavadním zpracováním tématu korespondence. Druhá kapitola přibližuje všeobecný vývoj městské správy v Českém království i samotného města do začátku 17. století. Třetí kapitola se věnuje zařazení korespondence v rámci ?pragmatických písemností? a možnostem zpřístupňování městských knih. Čtvrtá kapitola je zaměřena na samotný rozbor použitých městských knih z hlediska diplomatického i obsahového a je zároveň jádrem celé studie. Závěr je zhodnocením zjištěných poznatků. Součástí práce je také seznam použitých pramenů a literatury a přílohy zobrazující ukázky jednotlivých listů. Nádleduje ediční poznámka a vlastní edice čili jednotlivé listy v plném znění a chronologickém pořadí, doplněné poznámkovým aparátem a nezbytnými rejstříky.
|
|
Epitaf Viléma z Rožmberka v českokrumlovském kostele sv. Víta
JANOUŠEK, Ivo
Epitaf Viléma z Rožmberka v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, který je někdy nazýván přímo rožmberským mauzoleem, patří mezi badatelsky nejzajímavější sepulkrální památky konce 16. století. Z celé epitafní kompozice se zachovalo pouze několik architektonických a uměleckořemeslných fragmentů velmi vysoké umělecké kvality. Možná právě z tohoto důvodu se stal epitaf Viléma z Rožmberka mýtem zahalenou stavbou v presbytáři českokrumlovského kostela. Většina badatelů velmi důkladně zpracovala a interpretovala nevelké množství písemných pramenů. Na těchto kvalitních historických podkladech však začaly vznikat nepodložené uměleckohistorické rekonstrukce, s jejichž podobou nelze v mnoha ohledech souhlasit. Cílem této práce je uměleckohistorická analýza dochovaných částí epitafu ve vztahu k podobným sepulkrálním památkám tohoto charakteru ve středoevropském prostředí. Výsledkem je částečná rekonstrukce podoby celé kompozice a zařazení díla do kontextu funerálních architektonicko-sochařských děl tohoto typu v českém prostředí konce 16. století.
|
| |