Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Portréty Viléma a Petra Voka z Rožmberka jako kompenzační pomůcky pro zrakově znevýhodněné
SMRŽ, Pavel
Tato bakalářská práce se skládá z teoretické části a praktické části. Teoretická část se dělí do čtyř kapitol. První z nich se věnuje základní charakteristice portrétování v dějinách umění. Popisuje vybrané umělecké směry a jejich charakteristické vlastnosti spjaté s portrétováním. Další kapitola se zaměřuje na život posledních pánů z Rožmberka - Viléma a Petra Voka. Třetí kapitola se věnuje zámku Kratochvíle, jeho vzhledu a historii od počátku stavby až do současnosti. Poslední kapitola se zabývá tématem spojeným se zrakově znevýhodněnými osobami Je zde nastíněna problematika využívání kompenzačních pomůcek - např. haptických modelů pro tyto jedince. Cílem praktické části práce bylo vytvoření haptických modelů pro nevidomé a slabozraké podle portrétů Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Oba modely budou součástí expozice na zámku Kratochvíle.
Život na dvorech a v rezidencích renesančních vládců a velmožů v dobových zpracováních
Kotásková, Jenifer ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je každodenní život v rezidencích tří renesančních velmožů, a to vladařů z poslední dvanácté generace významného rodu, Viléma z Rožmberka a Petra Voka z Rožmberka a Adama mladšího z Valdštejna. Zaměříme se především na latinské přísloví Memento mori! a v souvislosti s tím na očekávání smrti a přípravy na ni. Latinský symbol upomínající smrt si jako své motto zvolil Petr Vok z Rožmberka. Dalším předmětem zkoumání jsou nejrůznější aktivity a oslavy, kterých se tito panovníci účastnili a krátili si jimi tak své dlouhé chvíle. Stěžejními prameny bakalářské práce se staly dobové záznamy o životě posledních Rožmberků z pera jejich knihovníka Václava Březana a deníkové zápisky Adama mladšího z Valdštejna.
Korespondence města České Budějovice v roce 1560
BROŽOVÁ, Michala
Hlavním úkolem bakalářské práce s názvem ?Korespondence města Českých Budějovic v roce 1560? je přiblížení diplomatického styku města Českých Budějovic s panovnickým dvorem, nejvyššími zemskými úředníky a šlechtici z panského stavu. Jedná se o kritickou vědeckou edici pramene. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Úvod je zaměřen na přiblížení použitých pramenů a literatury, ale zabývá se také dosavadním zpracováním tématu korespondence. Druhá kapitola přibližuje všeobecný vývoj městské správy v Českém království i samotného města do začátku 17. století. Třetí kapitola se věnuje zařazení korespondence v rámci ?pragmatických písemností? a možnostem zpřístupňování městských knih. Čtvrtá kapitola je zaměřena na samotný rozbor použitých městských knih z hlediska diplomatického i obsahového a je zároveň jádrem celé studie. Závěr je zhodnocením zjištěných poznatků. Součástí práce je také seznam použitých pramenů a literatury a přílohy zobrazující ukázky jednotlivých listů. Nádleduje ediční poznámka a vlastní edice čili jednotlivé listy v plném znění a chronologickém pořadí, doplněné poznámkovým aparátem a nezbytnými rejstříky.
Epitaf Viléma z Rožmberka v českokrumlovském kostele sv. Víta
JANOUŠEK, Ivo
Epitaf Viléma z Rožmberka v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, který je někdy nazýván přímo rožmberským mauzoleem, patří mezi badatelsky nejzajímavější sepulkrální památky konce 16. století. Z celé epitafní kompozice se zachovalo pouze několik architektonických a uměleckořemeslných fragmentů velmi vysoké umělecké kvality. Možná právě z tohoto důvodu se stal epitaf Viléma z Rožmberka mýtem zahalenou stavbou v presbytáři českokrumlovského kostela. Většina badatelů velmi důkladně zpracovala a interpretovala nevelké množství písemných pramenů. Na těchto kvalitních historických podkladech však začaly vznikat nepodložené uměleckohistorické rekonstrukce, s jejichž podobou nelze v mnoha ohledech souhlasit. Cílem této práce je uměleckohistorická analýza dochovaných částí epitafu ve vztahu k podobným sepulkrálním památkám tohoto charakteru ve středoevropském prostředí. Výsledkem je částečná rekonstrukce podoby celé kompozice a zařazení díla do kontextu funerálních architektonicko-sochařských děl tohoto typu v českém prostředí konce 16. století.
Římské motivy v sebeprezentaci renesančního velmože. Symbolická výzdoba ve Zlatém sále letohrádku Kratochvíle
KINDLMANN, Petr
Cílem bakalářské práce je poznání rozdílných motivů symbolické výzdoby zámku Kratochvíle. Analýza figurálních štukových scén ve Zlatém sále povede ke srovnání s vnitřním světem renesančního šlechtice. Interpretace symbolických motivů z římských dějin podle Tita Livia pomůže s porozuměním sebeprezentace Viléma z Rožmberka.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.