|
|
Byla Polská operace NKVD ve 30. letech v Sovětském svazu genocidou?
Kubičina, Štěpán ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Polskou operací NKVD, která proběhla v Sovětském svazu na konci 30. let minulého století. Během této operace došlo k masovým popravám, deportacím a dalším perzekucím, jež byly zaměřeny především proti Polákům žijícím na území Sovětského svazu. Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku, tedy zda lze zmiňovanou událost považovat za genocidu. Aby mohla být tato otázka zodpovězena, věnuje se práce nejprve historii a definici slova genocida a představuje několik událostí, které jsou za genocidu obecně považovány. Poté se práce věnuje samotné Polské operaci, resp. jejímu průběhu a dopadům, a nakonec kombinací zmíněných definic a jejich aplikací na historické skutečnosti formuluje odpověď na výzkumnou otázku. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první části se práce mimo již výše popsané věnuje i otázce genocidy a emocím, které může vzbuzovat, historii a kodifikaci slova genocida v mezinárodním právu a vztahu modernity a genocidy. Ve druhé části práce přibližuje historický kontext Polské operace, zasazuje jej chronologicky i systematicky do období tzv. Velkého teroru a uvádí konkrétní počty obětí. V poslední části práce užívá hlavní zvolenou definici genocidy k zodpovězení výzkumné otázky.
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Reflexe moskevských procesů v československém tisku
Müller, Jiří ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí moskevských procesů druhé poloviny 30. let v československém tisku. Mapuje politické spektrum z hlediska nejvýznamnějších politických proudů v ČSR v 2. pol. 30. let. 20. stol. Vedle kvalitativní analýzy je v menší míře využita i analýza kvantitativní, která reflektuje zájem českého (československého) tisku o dané téma. Práce se opírá o reprezentativní výběr periodik stranického tisku tehdejší doby. Cílem práce je přinést ucelený souhrn postojů k moskevským procesům na stránkách českého (československého) tisku. Zájem práce je namířen především na otázky, jak byly procesy vnímány, co na nich bylo kritizováno, jak byl vnímán SSSR a Stalin na pozadí procesů, jaké rozpory díky nim mohly nastat ve vnímání SSSR českou společností, jak se mohly postoje redakcí měnit v průběhu všech čtyř zkoumaných procesů a především práci budou zajímat odlišná stanoviska různých sociálních skupin a politických proudů. KLÍČOVÁ SLOVA: moskevské procesy, velký teror, československý tisk, sovětsko- československé spojenectví
|
host ::
RSS.