|
|
Limity demokracie
Zaripov, Sergey ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Resumé V první části diplomové práce Limity demokracie je vymezen pojem demokracie, návrat k pramenům demokracie, a to zejména k archaickému Řecku, kde demokracie začínala a poté se rozvíjela za pomoci myslitelů jako je Sokrates, Platón či Aristoteles. Tehdy měla demokracie velkou konkurenci a vznikaly různé ideologie a formy vlád. Demokracie se v té době neprosadila a byla staletí ve stínu historie. V následující části diplomové práce se autor zabývá návratem demokratického myšlení v rámci Velké francouzské revoluce, jejími mysliteli, jako byli Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu a Jean-Jeacques Rousseau, kteří se stali inspirací pro revoluční tažení. Ve Francii po revoluci začaly vznikat nepokoje, války se sousedy a následně teror. V této části autor diplomové práce vymezuje pojem totalitní demokracie a poukazuje na "demokratické" procesy v roce 2011 během Arabského jara. Poté se autor zaměří na dnešní moderní demokracii a analyzuje Spojené státy americké jako stát, jako nositele demokracie, který šíří tuto ideologii a stává se nekompromisně autoritou, která posuzuje, co je demokratické a co není. V této části práce se připomíná vznik USA a s tím spojená otázka, zda ti, kteří vytvářeli ústavu Spojených států amerických, uvažovali o demokracii. V další části jsou nastíněny...
|
|
|
Limity demokracie
Zaripov, Sergey ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Resumé V první části diplomové práce Limity demokracie je vymezen pojem demokracie, návrat k pramenům demokracie, a to zejména k archaickému Řecku, kde demokracie začínala a poté se rozvíjela za pomoci myslitelů jako je Sokrates, Platón či Aristoteles. Tehdy měla demokracie velkou konkurenci a vznikaly různé ideologie a formy vlád. Demokracie se v té době neprosadila a byla staletí ve stínu historie. V následující části diplomové práce se autor zabývá návratem demokratického myšlení v rámci Velké francouzské revoluce, jejími mysliteli, jako byli Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu a Jean-Jeacques Rousseau, kteří se stali inspirací pro revoluční tažení. Ve Francii po revoluci začaly vznikat nepokoje, války se sousedy a následně teror. V této části autor diplomové práce vymezuje pojem totalitní demokracie a poukazuje na "demokratické" procesy v roce 2011 během Arabského jara. Poté se autor zaměří na dnešní moderní demokracii a analyzuje Spojené státy americké jako stát, jako nositele demokracie, který šíří tuto ideologii a stává se nekompromisně autoritou, která posuzuje, co je demokratické a co není. V této části práce se připomíná vznik USA a s tím spojená otázka, zda ti, kteří vytvářeli ústavu Spojených států amerických, uvažovali o demokracii. V další části jsou nastíněny...
|
host ::
RSS.