Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Political Development of Terst after the Second World War
Pilát, Petra ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá politickým vývojom talianskeho mesta Terst po druhej svetovej vojne a skúma ako udalosti v rokoch 1945-1954 ovplyvnili spoločenskú situáciu v dnešnom Terste a formovali jeho identitu. Hlavná pozornosť je zameraná na teritoriálne delenie územia v rámci diplomatických snách vyriešiť hraničný spor a na hlavné politické prúdy. Cieľom bakalárskej práce je preskúmať povojnový vývoj v Terste a zanalyzovať jeho vplyv na súčasnú spoločenskú a politickú situáciu v meste. Hlavnými témami práce sú juhoslávska okupácia Terstu, Morganova línia, spojenecká správa Zóny A, ustanovenie Slobodného teritória Terstu a finálne riešenie konfliktu Londýnskym memorandom v roku 1954. Práca tiež skúma tieto udalosti v kontexte prebiehajúcej Studenej vojny a analyzuje ako bola situácia v Terste a okolitom regióne ovplyvňovaná udalosťami dvoch blokov. Práca tiež sleduje reakcie obyvateľov Terstu na neustále sa vyvíjajúcu situáciu a skúma ako sa tieto nálady stále prejavujú aj v dnešnej spoločnosti. Práca dochádza k záveru, že povojnový vývoj Terstu do veľkej miery ovplyvnil spoločenskú situáciu a vyformoval identitu Terstu, čo sa odzrkadľuje v aktuálnej politickej situácii, v odkazoch politikov do minulosti či v autonomistických hnutiach.
Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce
Susová, Petra ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce a jejich důsledky" se věnuje poválečnému uspořádání v terstské oblasti. Zaměřuje se na postoje italských vládních a dalších představitelů k této otázce. Cílem této práce je analyzovat jejich představy a porovnat je s reálným vývojem. Zabývá se především tématy vytýčení hranic, možného ustavení Svobodného teritoria Terst, jeho administrativě včetně složitosti neúspěšného jmenování guvernéra a také cestou k Londýnskému memorandu v roce 1954. Práce si rovněž všímá mezinárodního politického vývoje, který ovlivnil vývoj terstské problematiky, stejně jako vnitrostátní italské politické situace. K tomu patřily i volby do parlamentu v Itálii v roce 1948, jež zasáhly do dění ohledně Terstu poté, co západní spojenci přislíbili italskému státu začlenění dotčeného území pod jeho suverenitu, aby zvrátili výsledky ve prospěch demokratických stran. Dále tato bakalářská práce analyzuje změny, které nastaly po jugoslávsko-sovětské roztržce a rozebírá, jaké měly vliv na události spjaté s dořešením terstské otázky. Také sleduje složitá vyjednávání, která vedla k ukončení problému mezi Itálií a Jugoslávií týkající se Terstu a jeho okolí.
Kritický přehled neurolingvistického výzkumu v oblasti tlumočení v Itálii v kontextu dalšího vývoje
Kadová, Alžběta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Shrnutí Neurolingvistický přístup je významným odvětvím výzkumu tlumočení a zrodil se záhy poté, co v tlumočnickém výzkumu došlo k interdisciplinárnímu obratu. Vzájemně přínosná spolupráce neurolingvistů a tlumočníků se soustředila především na problematiku reprezentace jazyků v mozku tlumočníků jakožto bilingvních jedinců, konkrétně na zapojení jednotlivých mozkových hemisfér v závislosti na prováděném úkonu (automatická řečová produkce, shadowing, překlad izolovaných slov nebo vět, simultánní tlumočení), zvolené tlumočnické strategii (doslovné tlumočení vs. tlumočení smyslu) nebo směru převodu (z B do A vs. z A do B). Tato rigorózní práce se zaměřila na výzkum hemisférické lateralizace prováděný na SSLMIT při Univerzitě v Terstu v Itálii, kde byly zhruba v polovině 80. let 20. století provedeny první neurolingvistické experimenty a fakulta zůstala centrem neurolingvistického přístupu až do poloviny 90. let. V počátečních kapitolách této teoretické studie uvádíme základní informace z oblasti neuroanatomie, neurofyziologie a neurolingvistiky, které jsou pro pochopení mentálních procesů umožňujících výkon simultánního tlumočení nezbytné. Představujeme také relevantní zobrazovací metody, jež v tlumočnických experimentech byly nebo by mohly být použity. Dále pak popisujeme jednotlivé tlumočnické experimenty...
Počátky neurolingvistického výzkumu v oblasti tlumočení v Itálii (SSLMIT Terst) a další vývojové tendence (teoretická studie)
Kadová, Alžběta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Shrnutí Neurolingvistický přístup je významným odvětvím výzkumu tlumočení a zrodil se záhy poté, co v tlumočnickém výzkumu došlo k interdisciplinárnímu obratu. Vzájemně přínosná spolupráce neurolingvistů a tlumočníků se soustředila především na problematiku reprezentace jazyků v mozku tlumočníků jakožto bilingvních jedinců, konkrétně na zapojení jednotlivých mozkových hemisfér v závislosti na prováděném úkonu (automatická řečová produkce, shadowing, překlad izolovaných slov nebo vět, simultánní tlumočení), zvolené tlumočnické strategii (doslovné tlumočení vs. tlumočení smyslu) nebo směru převodu (z B do A vs. z A do B). Tato diplomová práce se zaměřila na výzkum hemisférické lateralizace prováděný na SSLMIT při Univerzitě v Terstu v Itálii, kde byly zhruba v polovině 80. let 20. století provedeny první neurolingvistické experimenty a fakulta zůstala centrem neurolingvistického přístupu až do poloviny 90. let. V počátečních kapitolách této teoretické studie uvádíme základní informace z oblasti neuroanatomie, neurofyziologie a neurolingvistiky, které jsou pro pochopení mentálních procesů umožňujících výkon simultánního tlumočení nezbytné. Představujeme také relevantní zobrazovací metody, jež v tlumočnických experimentech byly nebo by mohly být použity. Dále pak popisujeme jednotlivé tlumočnické experimenty...
Romány Itala Sveva
ČECHOVÁ, Hana
Hlavním předmětem této práce je rozbor románů Itala Sveva. První kapitola stručně představuje autora a význam města Terstu na formování jeho poetiky. Další kapitoly jsou již věnovány samotnému rozboru románů Una vita, Senilita a La coscienza di Zeno. Důraz je kladen na Svevova typického hrdinu inetto a jeho proměnu v rámci všech románů. Pojednáno je také o vedlejších, zejména ženských postavách, o antagonistovi jako kontrastu inetta a o některých dalších motivech typických pro Svevovu tvorbu. Samostatná kapitola je věnována Svevově literární odmlce mezi prvními dvěma a posledním románem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.