|
|
Vyhodnocení kulminace kvalitativních znaků paroží srnce obecného (Capreolus capreolus) v honitbách Chovatelského celku Nové Zámky - juh v závislosti na vybraných kraniometrických veličinách
Sánta, Norbert
Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocením kulminace trofejových znaků srnce obecného v závislosti na vybraných kraniometrických veličinách. Lokalitou předmětného výzkumu byl Chovatelský celok Nové Zámky-juh. V rámci teoretické části byly prozkoumány literární zdroje popisující danou problematiku. V rámci praktické části na chovatelských prohlídkách mysliveckých trofejí bylo shromážděno až 6858 údajů, kterých se týkají 341 ks dvouletých a starších srnců. U těchto jedinců byly získány kraniometrické míry a byla aplikována metoda CIC pro hodnocení srnčích trofejí. Byl stanoven věk kulminace na základě sledování vývoje průměrné délky lodyh, hmotnosti trofeje, objemu parůžků a celkové bodové hodnoty CIC. Zjistilo se, že kulminace trofejových znaků u průměrných délek kmene nastává v 6. roce života, u ostatních parametrů až v 7. roce. Na základě získaných výsledků byla navržena nová kritéria chovnosti v rámci CHC.
|
|
| |
|
|
Management populace srnce obecného (Capreolus capreolus) v honitbách okresu Komárno
Sánta, Norbert
Tato bakalářská práce analyzuje management srnčí populace žijící v honitbách na území okresu Komárno. V rámci literárního přehledu je popsaný vývoj legislativy týkající se mysliveckého hospodaření od roku 1945 až po současnost. Výsledky sběru dat o mysliveckému hospodaření v okrese byli popisně charakterizovány, následně byly aplikovány analýzy popsané Nečasem (1975) a Majzingerem (2009). Zjištěné výsledky byly konfrontovány s literaturou a současnou právní úpravou myslivosti. Na konci této bakalářské práce byly shrnuty jednotlivé návrhy týkající se mysliveckého hospodaření v honitbách okresu Komárno.
|
|
|
Vliv zvěře na stav a vývoj dřevinné vegetace v regionu Týna nad Vltavou
Odehnal, Lukáš
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl monitoring okusu lesních dřevin v honitbě Bečice. Monitoring okusu byl proveden na jaře a na podzim roku 2015 na dvanácti obdélníkových plochách podle metodiky pro šetření okusu (Čermák, Mrkva, 2003). Při tomto šetření bylo zkontrolováno 3 622 jedinců osmi různých druhů dřevin. Mezi tři nejčastěji se vyskytující dřeviny patřil dub zimní (Quercus petreaea), dále buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies). Nejvyšší průměrné poškození okusem (82 %) bylo zaznamenáno u jedle bělokoré (Abies alba), naopak nejnižší průměrné poškození (15,24 %) u borovice lesní (Pinus sylvestris). Poškození okusem je v zájmovém území způsobeno převážně srnčí zvěří, početnost její populace byla dána do vztahu s poškozením a v závěru práce jsou popsány návrhy na zmírnění vlivu zvěře na dřevinnou vegetaci pro lesní a myslivecké hospodáře.
|
|
| |
|
|
Využití mikrosatelitních markerů pro studium populační struktury srnčí zvěře na Drahanské vrchovině a okolí
Podlipná, Eliška
Diplomová práce se zabývá určením genetické struktury a statistických parametrů srnčí zvěře na Drahanské vrchovině a okolí. V letech 2017 - 2020 bylo na území ŠLP Křtiny, VLS (divize Plumlov) a Lesů ČR (LS Černá hora) odebráno 116 vzorků svaloviny srnčí zvěře. Ze svaloviny byla izolována DNA, která byla dále využívána pro mikrosatelitní analýzu s využitím 11 mikrosatelitních markerů. Pro doplnění mikrosatelitního panelu z mé bakalářské práce byla optimalizována druhá multiplex PCR se čtyřmi doplňujícími mikrosatelitní markery. Pomocí programu STRUCTURE 2.3.4 bylo stanoveno, že na sledovaném území se nachází jedna populace srnčí zvěře, která není rozdělena žádnou migrační bariérou (včetně dálnice D1) omezující tok genetické informace. Statistické analýzy (prováděné pro 90 vybraných vzorků) dále stanovily, že sledovaná populace nevykazuje odchylky od Hardy Weinbergovy rovnováhy a že pozorovaná heterozygotnost na daných lokusech je vyšší než očekávaná, což poukazuje na vysoký genetický potenciál populace.
|
|
|
Vliv turistického zatížení lesního prostředí na prostorové chování zvěře
Nováková, Veronika
Vliv turistického zatížení bezesporu hraje velkou roli na prostorovém chování zvěře. Pro potvrzení této hypotézy byl realizován výzkum na dvou dvojicích ploch v okolí Brna, přičemž vždy jednou z dvojice ploch procházel singletrail. Výzkum proběhl ve dvou etapách v závislosti na turistické sezoně. Cílem terénního šetření byl sběr pobytových znaků srnce obecného (Capreolus capreolus L.) – loží a hrabů a dále buchtování prasete divokého (Sus scrofa L.), za účelem zjištění jejich denzity na zájmových územích. Literární přehled této práce se zabývá definováním singletrailu, popisem pobytových znaků zvěře, a to pernaté i srstnaté, dále také etologií zvěře srstnaté i pernaté. Blíže je rozebrána etologie zvěře srnčí a černé. Výsledky výzkumu byly zpracovány pomocí mapek, grafů a tabulek a dále byly vzájemně porovnávány. Z výsledků výzkumu vyplývá, že turistické zatížení lesního prostředí není jediným faktorem, který ovlivňuje prostorové chování zvěře. Navzdory vyššímu turistickému zatížení na lokalitě Ochoz zde byla větší denzita pobytových znaků, zatímco na méně zatížené lokalitě Mariánské údolí byla denzita pobytových znaků nižší.
|
|
|
Parazitofauna srnce obecného (Capreolus capreolus, L.) v regionu Náchod
Řezníček, Pavel
Tato bakalářská práce monitoruje parazitofaunu srnce obecného v regionu Náchod, přesněji v honitbě Mysliveckého sdružení Velká Jesenice. Zaměření práce je především na nematodózy trávicí a dýchací soustavy. V práci je popsán srnec obecný a dále vnější a vnitřní parazité spárkaté zvěře. Největší důraz je kladen na popis živočichů parazitujících právě na srnčí zvěři. V praktické části je podrobně popsána lokalita a metody použité při vyšetřování vzorků. Výsledky vyšetření jsou podrobně rozebrány a navržena opatření a doporučení pro chov srnčí zvěře v lokalitě.
|
|
| |
|
|
Mikrosatelitní panel pro srnčí zvěř a jeho využití
Podlipná, Eliška
Bakalářská práce, jak už napovídá název Mikrosatelitní panel pro srnčí zvěř a jeho využití, se zabývá analýzou mikrosatelitních markerů srnčí zvěře. Cílem práce bylo sestavit mikrosatelitní panel pro srnčí zvěř a otestovat ho. Dále zjistit genetickou variabilitu srnčí zvěře na území ŠLP Křtiny a zjistit, zda překážky jako železniční trať, řeka nebo silnice představují pro srnčí zvěř migrační bariéru. V letech 2017-2018 bylo na území ŠLP Křtiny nasbíráno 40 vzorků srnčí zvěře. Vzorky byly analyzovány pomocí sedmi mikrosatelitních markerů, pro které byla optimalizována multiplex PCR. Pomocí statistických analýz bylo zjištěno, že na území ŠLP Křtiny se nachází pouze jedna populace srnce obecného a vnitrodruhové rozdíly jsou na úrovni jedince, nikoli na úrovni potenciálních skupin. Železniční trať, řeka ani silnice nepředstavují bariéru pro migraci srnčí zvěře ani pro tok genetické informace. Pro další studie navrhuji, aby byl rozšířen mikrosatelitní panel i území odběru vzorků (např. z různých částí ČR).
|
host ::
RSS.