|
|
Volný čas romských dětí v Táboře
Velková, Věra ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Volný čas romských dětí v Táboře" pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí v Táboře. Práce je zaměřena historii Romů, vztahu romského dítěte ke škole, resp. vzdělávání, vztahu romské menšiny k výchově romských dětí. Z větší části se věnuje nestátním neziskovým organizacím, které se zabývají volnočasovými aktivitami nejenom pro romské děti v Táboře. Podrobněji se zaměřuje na organizaci 1. Kiwajunior klub Tábor a hlavně na její projekt Fílie, který se zabývá především způsoby trávení volného času dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, z Dětského domova Radenín, z Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Táboře, a tím předcházení patologických jevů ve společnosti. S chlapcem, který je zapojen do projektu Fília, byla vypracována kazuistika. Praktická část je zaměřena konkrétního způsoby trávení volného času romských dětí v Táboře, s kým a kde volný čas tráví, zda ho tráví s rodinou nebo kamarády, jak si představují svůj volný čas, kdyby si ho mohly organizovat pouze samy, zda se jsou chvíle, kdy se nudí.
|
|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben 2019
Tuček, Milan
V rámci dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
|
|
|
Výživa romské populace
HOMOLKOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku výživy romské populace. Práce je dělená na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá diferenciací romské populace a jejích jednotlivých skupin, dále pak stravovacími návyky této minority včetně historicky daných návyků a tradičních pokrmů. V posledním úseku teoretické části je popsán zdravotní stav romské populace, a to zejména problematika nadváhy a obezity, která je s touto etnickou skupinou často spojena. Cílem praktické části práce bylo zmapovat stravovací návyky vzorku romské populace a zhodnotit jejich vliv na zdravotní stav respondentů. Pro získání informací ke stanovené problematice jsem použila metodu kvalitativního výzkumu strukturovaný rozhovor a záznamové šetření. Rozhovor jsem vedla s deseti respondenty získaných metodou sněhové koule, kterým jsem následně ze zjištěných informací stanovila hodnotu doporučeného denního příjmu energie a také jsem jim vysvětlila metodu zaznamenávání jídelníčku. Zaznamenané jídelníčky jsem poté vyhodnotila v nutričním software "Nutriservis Profesional" a reálný energetický příjem jsem porovnala s doporučeným příjem energie za den. Dále jsem hodnotila celkové rozložení makroživin a také jsem porovnávala způsob stravování s obecnými doporučeními pro racionální stravu. Tato doporučení jsou uvedena v literatuře Referenční hodnoty pro příjem živin, 2011 a dále v publikaci "Zdravá třináctka" vydané Společností pro výživu, 2006. Na problematiku výživy romské populace je třeba pohlížet komplexně a brát v potaz všechny možné faktory, které způsob stravování ovlivňují, a to především faktory socioekonomické. Základem je včasná edukace a intervence nutričního specialisty, která je v rámci řešení této problematiky klíčová.
|
|
|
Volný čas romských dětí v Táboře
Velková, Věra ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Volný čas romských dětí v Táboře" pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí v Táboře. Práce je zaměřena historii Romů, vztahu romského dítěte ke škole, resp. vzdělávání, vztahu romské menšiny k výchově romských dětí. Z větší části se věnuje nestátním neziskovým organizacím, které se zabývají volnočasovými aktivitami nejenom pro romské děti v Táboře. Podrobněji se zaměřuje na organizaci 1. Kiwajunior klub Tábor a hlavně na její projekt Fílie, který se zabývá především způsoby trávení volného času dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, z Dětského domova Radenín, z Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Táboře, a tím předcházení patologických jevů ve společnosti. S chlapcem, který je zapojen do projektu Fília, byla vypracována kazuistika. Praktická část je zaměřena konkrétního způsoby trávení volného času romských dětí v Táboře, s kým a kde volný čas tráví, zda ho tráví s rodinou nebo kamarády, jak si představují svůj volný čas, kdyby si ho mohly organizovat pouze samy, zda se jsou chvíle, kdy se nudí.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole
VOBEJDOVÁ, Helena
Téma bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám problematikou sociálně znevýhodněných dětí a možnostmi jejich vzdělávání integrací a inkluzí. V teoretické části je dále popisována historie, kultura, jazyk a specifika romské kultury. V neposlední řadě je teoretická část zaměřena na předškolní věk dítěte a na stupeň vzdělávání v tomto období mateřskou školu a přípravné třídy. Praktická část je zaměřena na mé zkušenosti získané při vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole. Praktická část je koncipována formou projektu.
|
|
|
Romská menšina ve Vimperku pohledem majority
MISTROVÁ, Jaroslava
Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v České republice. Romská menšina bývá velmi často spojována se sociálním vyloučením. Exkludovaní Romové mají nižší úroveň vzdělaní, vysokou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu, horší zdravotní stav, kratší průměrnou délku života, nízkou úroveň stravování a bydlení. Majorita se vůči nim sociálně distancuje.Bakalářská práce s názvem Romská menšina ve Vimperku pohledem majority je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje sociálnímu vyloučení, popisuje Romy, subetnické skupiny Romů a jejich původ. Dále popisuje stávající situaci Romů v České republice a ve městě Vimperk podle získaných údajů z Českého statistického úřadu. Další kapitoly se zabývají vybranými sociálními problémy Romů a související diskriminací. Zaměřují se konkrétně na oblast bydlení, nezaměstnanost a vzdělávání. Diskriminaci můžeme obvykle chápat jako odlišování nebo odlišný přístup ke skupinám lidí určitého věku, pohlaví, rasového nebo etnického původu, nebo hlásícím se k určité kultuře a náboženství, nebo ke skupinám, které mají určitou nevýhodu, případně okrajové sociální postavení, a tímto znakem se liší od jiných lidí. Poslední kapitola se zabývá vybranými sociálně patologickými jevy, které se vyskytují u romské menšiny, jako je kriminalita, gambling, drogy a prostituce. Cílem práce je zmapovat pohled majoritních obyvatel na romskou menšinu ve městě Vimperk konceptem sociální distance. Dále pak zjistit, co je příčinou negativního pohledu, prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou standardizovaného dotazníku. Za účelem splnění práce, byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO 1: Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku? VO 2: Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku? K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy: H1a: Sociální distance k romské minoritě se s věkem zvyšuje. H1b: Sociální distance k romské minoritě je vyšší u mužů než u žen. H1c: Sociální distance k romské minoritě se s rostoucím vzděláním snižuje. H1d: Osoby, které zažily přímý konflikt s Romy, vykazují vyšší míru sociální distance oproti osobám, které přímý konflikt nezažily. Cílový soubor představuje 133 majoritních obyvatel žijících ve městě Vimperk ve věku od 18 nad 65 let. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou v programu Excel a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny v programu SPSS. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální distance majoritních obyvatel vůči romské minoritě ve městě Vimperk není významně ovlivněna pohlavím, věkem ani vzděláním. Majoritní společnost se od romské minority nejvíce sociálně distancuje ve vztahu blízkého příbuzenství skrze manželství a blízkého přítele podle Bogardusovi škály sociální distance. Bogardusova škála sociální distance nejčastěji slouží k měření rasismu a jiných etnických předsudků. Jedná se o stupnici skládající se z výroků, které mají ukázat, jakou sociální vzdálenost pociťují respondenti mezi sebou a jinými skupinami. Romové se potýkají ve městě Vimperk nejvíce s problémy, jako je rušení klidu, kriminalita, prostituce, drogy a gambling. Mezi další problémy vyskytující se u romské menšiny patří nezaměstnanost, pohlavní choroby, nepřizpůsobivé chování ve společnosti a znečišťování města. Vznikající nepříznivou situaci většina majoritních obyvatel žádným způsobem neřeší. Majoritní obyvatelé řešili nepříznivou situace za pomoci Městské policie Vimperk, Úřadu práce, Města Vimperk a stávkou proti romské minoritě. Na základě komunitního plánování Městského úřadu ve Vimperku ve spolupráci s Městkou policií byly zřízeny tři pracovní místa pro Asistenty prevence kriminality a Romského terénního pracovníka.Poznatky, které tato bakalářská práce přináší, poukazují na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě ve městě Vimperk. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací odborné či laické veřejnosti.
|
|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben 2013
Červenka, Jan
V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
|
|
|
Obraz etnických a národnostních menšin v českých masmédiích
MINAŘÍK, Michal
Práce se zabývá obrazem etnických a národnostních menšin v českých masmédiích. Teoretická část vymezuje základní teoretické pojmy a stručně charakterizuje vybrané menšiny na našem území. Dále se věnuje problematice společného soužití, problematice stereotypů, postojů a předsudků. Závěr této části je věnován problematice masmédií, mediálního produktu a mediální reprezentaci menšin v kontextu zvoleného tématu. Praktická část vychází z předpokladu, že současná česká média informují o menšinách převážně v souvislosti s negativním obsahem jako například kriminalita, nezaměstnanost apod. Výzkumná část je zaměřena na obsahovou analýzu článků denního tisku, které se týkají vybraných menšin.
|
|
|
Podpora romských žáků středních škol
BŘEČKOVÁ, Gabriela
Teoretická část této práce je věnována odlišnostem výchovy v romské rodině oproti majoritní rodině, vzdělávání romské menšiny, vzdělanostním šancím romských žáků a nerovnostem při přechodu na střední školu ve srovnání s majoritní populací. Dále jsou zde popsány důvody předčasného odchodu romských žáků ze středních škol a je vymezen termín Podpory s jejími změnami, které probíhaly v průběhu let do června roku 2011. Cílem bakalářské práce je identifikace efektivnosti Podpory sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol. Pro získání potřebných dat byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, technika polostrukturovaného rozhovoru doplněná o sekundární analýzu dat. Výzkumný soubor tvořilo osm zástupců středních škol v Jihočeském kraji, kteří v minulosti žádali o Podporu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že všichni romští žáci žádají o Podporu ihned na začátku studia, většina z nich opakovaně, a to zvlášť na každé období. Pokud romský žák splní dané podmínky pro přiznání Podpory, musí ještě splnit podmínky pro vyplacení Podpory. Poskytnutá dotace se proplácí zpětně, a to za období září až prosinec v prosinci a za období leden až červen v červnu. Nevyužité finanční prostředky se vrací zpět na MŠMT. Současně z výzkumu vyplývá, že vyplnění žádosti o Podporu není jednoduché. Počet romských žáků, kteří žádali o Podporu od ledna 2005 do června 2011, vykazuje sestupnou tendenci. Důvody nevyužití Podpory tvořily u více jak poloviny romských žáků špatný odhad nákladů na studium a současně nedoložení příslušných dokladů ke zpětnému proplacení, v 21 % bylo důvodem nevyužití Podpory ukončení studia žáka a zbytek tvořila neomluvená absence. Předpokládá se, že by tato práce mohla posloužit jako zdroj informací pro širokou veřejnost, neboť Podpora, též nazývaná pozitivní diskriminace, je výrazným motivačním prvkem pro sociálně znevýhodněné romské žáky, pro které není snadné pokračovat v sekundárním vzdělávání. Současně by se tato práce mohla stát zdrojem výzkumu v dalších regionech.
|
|
|
Sociální patologie z pohledu sociálně vyloučených Romů
JUREČKOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce je zaměřená na vybrané sociálně patologické jevy z pohledu sociálně vyloučených adolescentních Romů. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části nejprve objasňuji pojmy jako je sociální norma, deviace a její základní teorie, kultura chudoby, zabývám se též delikventním a kriminálním chováním v kontextu etnicity, dále popisuji sociální patologii romské menšiny, sociálním vyloučením romského etnika včetně problematiky sociálně vyloučených lokalit a na závěr teoretické části objasněním pojmu Rom či romské etnikum. Cílem diplomové práce je identifikovat, jak adolescentní Romové a Romky žijící v sociálně vyloučených lokalitách, vnímají sociální patologii. Vzhledem k cíli a specifičnosti výzkumného souboru i výzkumného šetření, jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodu dotazování a techniku polostandardizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor představuje 14 respondentů/tek ve věku od 13 do 20 let. Respondenty/tky jsem oslovila v následujících dvou sociálně vyloučených lokalitách: ? ubytovna pro neplatiče ? ubytovna sídlištního typu Výsledkem práce je zjištění, jaké jevy vnímají romští sociálně vyloučení adolescenti za patologické a jaké za normu a zda přestavují konkrétně pro ně standard či do jaké míry s nimi mají osobní zkušenosti.
|
host ::
RSS.