|
|
Demografické aspekty a diferenciace lidského kapitálu v České republice
Nováková, Zuzana
Diplomová práce se zabývá vybranými demografickými ukazateli souvisejícími s teorií lidského kapitálu na úrovni okresů České republiky v roce 2018. Pomocí shlukové analýzy a metody konvergence a divergence byly zjišťovány regionální disparity vybraných indikátorů (např. naděje dožití, obecná míra nezaměstnanosti, migrační saldo, podíl vysokoškolsky vzdělaných osob atd.). Výsledky dokazují, že kvalita lidského kapitálu definovaná demografickou situací obyvatelstva je regionálně diferencovaná. Nejméně příznivých výsledků dosahují periferní okresy – okres Jeseník, Bruntál a Karviná. Nejlepších výsledků naopak dosahují okresy v těsné blízkosti Hlavního města Prahy – Praha-východ a Praha-západ. Důvodem disparit je především rozdílná socioekonomická situace v okresech (např. podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, nezaměstnanost aj.), ale i úroveň migračního salda. Obecně lze říct, že úroveň ukazatelů spolu úzce souvisí a na nepříznivé hodnoty jednoho indikátoru reagují ukazatele ostatní.
|
|
|
Spotřební vydání: socioekonomické, demografické a prostorové diferenciace regionů soudržnosti České republiky
Růžičková, Radka
Diplomová práce je zaměřena na identifikaci souvislostí mezi demografickými a socioekonomickými indikátory a spotřebním vydáním domácností v České republice na úrovni regionů soudržnosti. Pro dosažení těchto cílů byla použita metoda shlukové analýzy, kvalitativní analýza pro interpretaci výsledků shlukové analýzy a komparativní metoda pro hodnocení prostorové diferenciace. Ke shlukové analýze byla využita data socioekonomických a demografických indikátorů a spotřebního vydání domácností z ČSÚ. Pozitivní disparitu v tomto ohledu představuje Praha a Střední Čechy, které dosahují nejlepších hodnot zjišťovaných indikátorů a spotřeby domácností. Negativní disparitou můžeme shledat Moravskoslezsko, a to jak po stránce demografických a socioekonomických indikátorů, tak i spotřebního vydání. V rámci spotřeby domácností, se negativně vyčleňuje i region soudržnosti Jihozápad. Zejména tyto problémové regiony soudržnosti je nutné stimulovat a zajistit tak snižovaní existujících disparit, jelikož vedou k snížené kvalitě lidského kapitálu, který je z hlediska udržitelného rozvoje nežádoucí.
|
|
|
Socioekonomický potenciál okresu Znojmo
Melichová, Tereza
Bakalářská práce se zabývá socioekonomickou analýzou okresu Znojma. Cílem práce je zhodnotit aktuální situaci v okrese Znojmo a navrhnout možná doporučení pro zlepšení situace a rozvoj do budoucna. Data byla získávána především z Českého statistického úřadu a zpracována formou grafů, tabulek a kartogramů. Na základě provedené analýzy bylo zjištěno, že mezi problémové oblasti okresu Znojmo patří dopravní dostupnost a situace na trhu práce. Špatnou dopravní obslužnost vykazují obce zejména v periferních oblastech okresu. Jedná se o okres s vyšší mírou nezaměstnanosti, kde hlavním důvodem je sezónnost trhu práce. Naopak dobrý potenciál pro rozvoj zde má cestovní ruch, a to díky historickým památkám, rozmanité přírodě, vinicím a vinařské tradici.
|
|
|
Regionální disparity příčin a důsledků stárnutí české populace
Krejčí, Sabina
Demografické stárnutí obyvatelstva České republiky se v současné době stává jednou z nejzávažnějších a velmi diskutovaných společenských otázek a spočívá v tom, že se zvyšuje podíl seniorů a snižuje se podíl dětí mladších 15 let. Cílem diplomové práce je zjistit, jaké příčiny a vliv má stárnutí obyvatel na regiony ČR. Dílčím cílem je: 1) zachytit regionální disparity, které vznikají na základě stále se zvyšujícího věku obyvatel, 2) definovat příčiny stárnutí (porodnost a plodnost, zvyšující se naděje dožití apod.) a 3) prezentovat vybrané důsledky stárnutí obyvatel. V analytické části práce jsou použity následující metody: analýza časových řad, regresní a korelační analýza. Ukázalo se, že se dlouhodobě snižuje míra porodnosti, úmrtnosti a přirozený přírůstek. Naopak dochází k navýšení naděje dožití a indexu stáří. Na základě toho byly okresy rozděleny do dvou větších skupin, a to na skupinu okresů, u kterých dochází ke zvyšování dynamiky stárnutí a na skupinu okresů, kde dochází ke snižování dynamiky stárnutí. U okresů s nízkou mírou porodností, vyšla vysoká hodnota indexu stáří a naděje dožití a nízká hodnota migračního přírůstku. U těchto okresů byla navržena pro zlepšení situace v reprodukci a pomoci mladým rodinám i seniorům. Trend dlouhodobého stárnutí obyvatel je velmi důležité téma i z hlediska udržitelného rozvoje, neboť jeho důsledky se projevují v sociální a ekonomické oblasti. Jelikož dochází k navýšení podílu ekonomicky neaktivních osob v populaci. Tyto důsledky je třeba sledovat a hledat řešení pro zmírnění. Zároveň je velmi důležité podchytit příčiny stárnutí populace, aby nedocházelo k tak rychle se navyšujícímu trendu stárnutí.
|
|
|
Kvalita života a její regionální disparity - ekonomický aspekt
CENKNEROVÁ, Andrea Maria
Tato bakalářská práce charakterizuje pojmy, jimiž jsou kvalita života a regionální disparity. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit ekonomické dopady jednotlivých regionů České republiky na základě literatury a matematických vzorců. Na kvalitu života lze pohlížet z mnoha hledisek - sociologické, ekologické, psychologické a ekonomické. Tato práce je zaměřena zejména na hledisko ekonomické. Zvolenou metodou analýzy je hodnocení regionálních disparit kvality života z pohledu regionálních konomických ukazatelů. Výsledkem je ekonomické srovnání kvality života v regionech a navržení možných řešeních pro snížení ekonomických rozdílů mezi regiony.
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Proměna regionálního obrazu Švédska a její souvislosti
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Téma regionálních rozdílů a prostorové nerovnoměrnosti je jedno z klasických témat, jimiž se zabývá geografie. Švédsko, které je jednou z nejvíce homogenních a nivelizovaných zemí na světě, se dlouhodobě vyznačuje velmi nízkými regionálními rozdíly. Právě proto představuje důležitý a zajímavý objekt studia. Cílem této práce je zmapovat proměnu regionálního obrazu Švédska od počátku 90. let a analyzovat vliv sektorových změn (konkrétně deindustrializace a terciarizace) a globalizace (skrze působnost nadnárodních korporací) na regionální rozdíly. Práce s využitím socioekonomických a demografických ukazatelů a kvantitativní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Hlavním poznatkem této práce je disproporcionální růst a vliv metropolitních regionů (zejména Stockholmu). Metropolitní regiony zvyšují svůj podíl na obyvatelstvu a socioekonomických aktivitách a vyznačují se dynamickým vývojem, jenž je umocněn vysokou specializací, přítomností odvětví s vysokou přidanou hodnotou, znalostní ekonomikou a lokalizací nadnárodních společností. Pozvolna dochází k růstu regionální variability, k čemuž přispívá disproporcionální vývoj největších měst, a k proměně regionálního obrazu tradičně velmi homogenního Švédska. Klíčová slova: Švédsko,...
|
|
|
Analýza regionální politiky EU se zaměřením na dosažené výsledky
Šimková, Veronika ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Evropská unie si klade za cíl snižovat regionální disparity prostřednictvím své regionální politiky. Tato diplomová práce se zabývá efektivností regionální politiky EU a trendy regionálních disparit dle vybraných ukazatelů. V případové studii je vliv regionální politiky EU pozorován na případech Irska, České republiky a Bulharska. Regionální disparity jsou zkoumány na úrovni NUTS 2. Pro zkoumání spojitosti mezi úrovní ekonomického rozvoje a mírou disparit je testována platnost Williamsonovy křivky. V rámci komparativní studie jsou ukazatele jednotlivých případů porovnány s průměrem EU. V závěru se práce zaměřuje na hodnocení vlivu regionální politiky EU a navrhuje sedm doporučení, která by mohla přispět k zlepšení regionální politiky EU, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020.
|
|
| |
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Španělska
RAUSCHER, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Španělska, která je sledována na základě ukazatelů rozdělených do tří skupin: ekonomické, sociální a politicko-kulturní. Hlavním cílem práce je provedení syntézy socioekonomické polarity vytvořením dvou pólů odlišné rozvojové úrovně, jádra a semi-periferie. Součástí syntézy jsou i popis hlavních determinantů vzniku disparit a specifika polarizace španělského prostoru. Práce je v analytické části doplněna mapovými výstupy jednotlivých indikátorů a v závěrečné syntéze pak vlastní územní polaritou, dělící Španělsko na vyspělejší a zaostávající část.
|
host ::
RSS.