|
|
Optimalizace přístupové sítě UMTS
Havlíček, Karel ; Kovář, Petr (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o optimalizaci přístupové sítě UMTS, což představuje rozbor rádiového rozhraní, popis služeb a procedur, výpočty a nastavení potřebných parametrů a další záležitosti nutné pro správné fungování přístupové sítě. Cílem je efektivně fungující síť, minimální náklady a maximální výkonnost a flexibilita sítě. Optimalizace za provozu systému je velmi důležitá kvůli povaze systému. Systém UMTS používá techniku WCDMA, kde jednotliví účastníci sdílejí stejné frekvenční pásmo a rozlišeni jsou prostřednictvím kódových sekvencí. Kapacita takového systému je pak určena úrovní rušení - každý účastník celkovou úroveň rušení zvýší o hodnotu odpovídající jeho vysílacímu výkonu. Maximální kapacita buňky je dána maximální úrovní rušení, při které stanice mohou provozovat požadované služby a souvisí tedy nejen s počtem účastníků, ale i s jejich datovou přenosovou rychlostí. Optimalizace umožňuje různým službám s různými požadavky tento systém efektivně využívat. Hlavním nástrojem pro optimalizaci je řízení využívání rádiových zdrojů, zahrnující množství algoritmů, jako například řízení přístupu, které rozhoduje o přijetí nebo odmítnutí uživatele požadujícího využívání určité služby, řízení výkonu, které zajišťuje, aby uživatelé vysílali s minimálním výkonem dostačujícím pro fungování jimi provozované služby, řízení handoveru a další. Hlavním parametrem, který tyto algoritmy využívají je zátěž buňky, představující zvýšení úrovně rušení. Pro stanovení této zátěže existuje více metod, některé z nich jsou v této práci popsány. Zmíněny jsou i některé další postupy pro optimalizaci sítě. Tato práce zahrnuje také návrh laboratorní úlohy pro částečné seznámení s problematikou využívání rádiových zdrojů s použitím simulačního prostředí OPNET Modeler.
|
|
|
QoS v systému UMTS
Kavan, Radovan ; Hanus, Stanislav (oponent) ; Kejík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o kvalitě služeb QoS (Quality of Service) v systému UMTS. Termín kvalita služeb je v poslední době velice používaným, a to nejen v počítačových sítích ale stále více také v sítích mobilních. Nynější systém 2. generace (2G) GSM umožňuje pouze omezeně využívat funkce QoS. Systém UMTS je již systémem 3. generace (3G) a kvalita služeb je v něm zastoupena ve větší míře a je zajišťována několika algoritmy a funkcemi. Jednotlivé funkce QoS umožňují efektivní využití rádiového rozhranní, zajišťují udržení plánovaného pokrytí oblasti a nabízejí vysokou spektrální účinnost. Funkce zajišťující kvalitu služeb jsou nazývány funkcemi RRM (Radio Resource Management). V systému UMTS existuje pět základních funkcí, kterými jsou Admission control (AC), Power control (PC), Load control (LC), Handover control (HC) a Packet scheduler (PS). Jedná se o funkce řízení přístupu do sítě, řízení výkonu, regulace zatížení sítě, řízení handoveru a plánování toku paketů (bitové rychlosti). Poslední tři funkce se obvykle označují souhrnným názvem Congestion control, tedy kontrola přetížení sítě. Diskutován je vrstvový model UMTS, rozdělení jednotlivých služeb systému, jednotlivé provozní třídy a také koncept 3GPP. V práci je pozornost zaměřena na algoritmus Admission control, tedy řízení přístupu do sítě, a to ve směru uplinku a na odlišné způsoby přístupu k modelování zátěže v buňce. Jednotlivé přístupy jsou simulovány v programu MATLAB. Na závěr je diskutováno možné využití mechanismu v reálném systému.
|
|
|
Predikce aktivních míst v proteinech
Kašpárek, Jan ; Tkacz, Ewaryst (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Znalost aktivních míst proteinů a schopnost určit jejich polohu pouze z informace o primární struktuře daného proteinu je dlouhodobým cílem snažení mnoha vědců po celém světě. Tato práce osvětluje význam aktivních míst jako takových a shrnuje pokroky dosažené na poli jejich predikce. Kromě toho je zde představen predikční algoritmus pracující pouze s informacemi z primární struktury proteinů. Jeho základem jsou techniky zpracování signálů. Pro převod na numerický signál je využito veličiny EIIP a další zpracování probíhá pomocí S-transformace. Algoritmus dosahuje senzitivity větší než 60 %, jeho pozitivní prediktivní hodnota přesahuje 50 % a oproti jiným současným metodám vyniká zejména svou rychlostí a jednoduchostí.
|
|
|
Optimalizace rádiových přístupových sítí UMTS v prostředí Opnet Modeler
Toman, Petr ; Herman, Ivo (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Rozdíly mezi sítěmi jednotlivých mobilních operátorů mohou být v jejich architektuře a v optimalizaci sítě. Architektura je standardizována, což znamená, že výkyvy budou pouze v ochotě investic operátorů do novějších prvků sítě. Zásadnější je však optimalizace sítě. Ta totiž není striktně dána a závisí na operátorovi jak si s ní poradí. Nejdůležitější vlastností v optimalizaci je vyváženost. Operátoři se snaží dosáhnout vyvážení mezi třemi důležitými parametry. Těmi jsou kapacita, pokrytí a dodržení QoS. Optimalizace závisí na RRM algoritmech. Algoritmy zahrnují různé funkce jako je řízení přístupu do sítě, ochrana před zahlcením, řízení handoverů, řízení výkonu, atd. Nejen že tyto prvky ovlivňují optimalizaci, ale také ovlivňují sebe navzájem, protože navzájem spolupracují. Například při špatném nastavení řízení přístupu do sítě dochází buď k častým přetížením sítě z důvodu velkého množství účastníků v síti (účastníci jsou nespokojeni se službami jež operátor nabízí) nebo k nevyužívání kapacity sítě z důvodu příliš malého počtu účastníků v síti (operátor je nespokojen, protože zbytečně dochází o možné zisky). Ani jedna z možností není pro mobilního operátora dobrá, proto je důležité, aby řízení přístupu do sítě bylo vyvážené.
|
|
|
Predikce aktivních míst v proteinech
Kašpárek, Jan ; Tkacz, Ewaryst (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Znalost aktivních míst proteinů a schopnost určit jejich polohu pouze z informace o primární struktuře daného proteinu je dlouhodobým cílem snažení mnoha vědců po celém světě. Tato práce osvětluje význam aktivních míst jako takových a shrnuje pokroky dosažené na poli jejich predikce. Kromě toho je zde představen predikční algoritmus pracující pouze s informacemi z primární struktury proteinů. Jeho základem jsou techniky zpracování signálů. Pro převod na numerický signál je využito veličiny EIIP a další zpracování probíhá pomocí S-transformace. Algoritmus dosahuje senzitivity větší než 60 %, jeho pozitivní prediktivní hodnota přesahuje 50 % a oproti jiným současným metodám vyniká zejména svou rychlostí a jednoduchostí.
|
|
|
QoS v systému UMTS
Kavan, Radovan ; Hanus, Stanislav (oponent) ; Kejík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o kvalitě služeb QoS (Quality of Service) v systému UMTS. Termín kvalita služeb je v poslední době velice používaným, a to nejen v počítačových sítích ale stále více také v sítích mobilních. Nynější systém 2. generace (2G) GSM umožňuje pouze omezeně využívat funkce QoS. Systém UMTS je již systémem 3. generace (3G) a kvalita služeb je v něm zastoupena ve větší míře a je zajišťována několika algoritmy a funkcemi. Jednotlivé funkce QoS umožňují efektivní využití rádiového rozhranní, zajišťují udržení plánovaného pokrytí oblasti a nabízejí vysokou spektrální účinnost. Funkce zajišťující kvalitu služeb jsou nazývány funkcemi RRM (Radio Resource Management). V systému UMTS existuje pět základních funkcí, kterými jsou Admission control (AC), Power control (PC), Load control (LC), Handover control (HC) a Packet scheduler (PS). Jedná se o funkce řízení přístupu do sítě, řízení výkonu, regulace zatížení sítě, řízení handoveru a plánování toku paketů (bitové rychlosti). Poslední tři funkce se obvykle označují souhrnným názvem Congestion control, tedy kontrola přetížení sítě. Diskutován je vrstvový model UMTS, rozdělení jednotlivých služeb systému, jednotlivé provozní třídy a také koncept 3GPP. V práci je pozornost zaměřena na algoritmus Admission control, tedy řízení přístupu do sítě, a to ve směru uplinku a na odlišné způsoby přístupu k modelování zátěže v buňce. Jednotlivé přístupy jsou simulovány v programu MATLAB. Na závěr je diskutováno možné využití mechanismu v reálném systému.
|
|
|
Optimalizace rádiových přístupových sítí UMTS v prostředí Opnet Modeler
Toman, Petr ; Herman, Ivo (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Rozdíly mezi sítěmi jednotlivých mobilních operátorů mohou být v jejich architektuře a v optimalizaci sítě. Architektura je standardizována, což znamená, že výkyvy budou pouze v ochotě investic operátorů do novějších prvků sítě. Zásadnější je však optimalizace sítě. Ta totiž není striktně dána a závisí na operátorovi jak si s ní poradí. Nejdůležitější vlastností v optimalizaci je vyváženost. Operátoři se snaží dosáhnout vyvážení mezi třemi důležitými parametry. Těmi jsou kapacita, pokrytí a dodržení QoS. Optimalizace závisí na RRM algoritmech. Algoritmy zahrnují různé funkce jako je řízení přístupu do sítě, ochrana před zahlcením, řízení handoverů, řízení výkonu, atd. Nejen že tyto prvky ovlivňují optimalizaci, ale také ovlivňují sebe navzájem, protože navzájem spolupracují. Například při špatném nastavení řízení přístupu do sítě dochází buď k častým přetížením sítě z důvodu velkého množství účastníků v síti (účastníci jsou nespokojeni se službami jež operátor nabízí) nebo k nevyužívání kapacity sítě z důvodu příliš malého počtu účastníků v síti (operátor je nespokojen, protože zbytečně dochází o možné zisky). Ani jedna z možností není pro mobilního operátora dobrá, proto je důležité, aby řízení přístupu do sítě bylo vyvážené.
|
|
|
Optimalizace přístupové sítě UMTS
Havlíček, Karel ; Kovář, Petr (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o optimalizaci přístupové sítě UMTS, což představuje rozbor rádiového rozhraní, popis služeb a procedur, výpočty a nastavení potřebných parametrů a další záležitosti nutné pro správné fungování přístupové sítě. Cílem je efektivně fungující síť, minimální náklady a maximální výkonnost a flexibilita sítě. Optimalizace za provozu systému je velmi důležitá kvůli povaze systému. Systém UMTS používá techniku WCDMA, kde jednotliví účastníci sdílejí stejné frekvenční pásmo a rozlišeni jsou prostřednictvím kódových sekvencí. Kapacita takového systému je pak určena úrovní rušení - každý účastník celkovou úroveň rušení zvýší o hodnotu odpovídající jeho vysílacímu výkonu. Maximální kapacita buňky je dána maximální úrovní rušení, při které stanice mohou provozovat požadované služby a souvisí tedy nejen s počtem účastníků, ale i s jejich datovou přenosovou rychlostí. Optimalizace umožňuje různým službám s různými požadavky tento systém efektivně využívat. Hlavním nástrojem pro optimalizaci je řízení využívání rádiových zdrojů, zahrnující množství algoritmů, jako například řízení přístupu, které rozhoduje o přijetí nebo odmítnutí uživatele požadujícího využívání určité služby, řízení výkonu, které zajišťuje, aby uživatelé vysílali s minimálním výkonem dostačujícím pro fungování jimi provozované služby, řízení handoveru a další. Hlavním parametrem, který tyto algoritmy využívají je zátěž buňky, představující zvýšení úrovně rušení. Pro stanovení této zátěže existuje více metod, některé z nich jsou v této práci popsány. Zmíněny jsou i některé další postupy pro optimalizaci sítě. Tato práce zahrnuje také návrh laboratorní úlohy pro částečné seznámení s problematikou využívání rádiových zdrojů s použitím simulačního prostředí OPNET Modeler.
|
host ::
RSS.