|
|
Když zlost tančí
Cieslarová, Olga Věra ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KOUBOVÁ, Alice (oponent)
disertační práci Když zlost tančí - Basilejská Fasnacht a pražské
Sametové posvícení navazuji na diplomovou práci, jež vyšla v roce 2013 jako
Fasnacht – v Basileji karneval? Věnuji se nyní do hloubky vývoji masky (Laarve),
proudu vnitřní revolty v karnevalovém dění (Wilde Fasnacht) a vývoji Fasnacht
od konce 19. století do dnešní formy, kdy získává mnohé archaické prvky. Ač se
Fasnacht navenek prezentuje jako pevně strukturovaný rituál, vykazuje
mimořádnou schopnost vnitřní proměny. Tato schopnost je pro mě odpovědí na
otázku, co činí Fasnacht i dnes živou.
Během celého doktorského studia jsem se věnovala organizaci Sametového
posvícení, tedy přenesení Basilejské Fasnacht do Prahy. V závěru práce se
pokusím o představení elementů, které jsme pro pražský karneval převzali, a
zhodnocení toho, jak se v novém prostředí uchytily.
Jak v basilejském, tak v pražském kontextu se věnuji tématu transformace zlosti
(nespokojenost s poměry) pomocí uměleckých prvků do kreativního aktu a
představuji Fasnacht i Sametové posvícení jako kultivovanou formu
středověkého šarivari, stejně jako kreativní projev občanské angažovanosti.
Přílohou práce je dokumentární film Violy Ježkové A pod maskou tma a
fotografický průvodce 5 let Sametového posvícení.
|
|
| |
|
|
Spektrum a síť uměleckých tanečních škol v Praze mezi válkami
Beneš, Ladislav ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o vzniku a působení tanečních škol vyučujících výrazový tanec a klasický balet v období mezi první a druhou světovou válkou v Praze. V práci volně navazuji na absolventskou a semestrální práci. V prvé části mapuji z dostupných materiálů metodiku výuky v jednotlivých školách. Ve druhé části se zabývá geografickou lokací sídel škol v Praze a jejich případnými přesuny v průběhu času. Třetí část zpracovává organizační aspekty výuky - termíny výuky, četnost hodin, podávání přihlášek, školné a kurzovné a věkové rozpětí žáků ve školách. Dále se zabývám aktivitami škol na veřejnosti a uvádím příklady školních představení, vystupování žáků v divadelních inscenacích, vystupování škol na čajích, spolkových a společenských akcích. V závěru se zabývám Výstavou tanec v československém umění a fotografii v Mánesu a s ní souvisejícími tanečními večery, kde se školy prezentovaly.
|
|
|
Kulturní politika hlavního města Prahy
Rundová, Kateřina ; JEŽEK, Vlastimil (vedoucí práce) ; KAŠPAR, David (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává přístup ke kultuře a fungování kulturní politiky v Praze. V první části jde především definici pojmu kultura, specifika českého prostředí a nahlížení kultury jako veřejné služby. Sleduje vývoj přístupu od roku 2000 až po současnost z hlediska strategických dokumentů a jejich vlivu na kulturu, její financování a advokacii.
|
|
|
Současný stav a budoucnost muzejních knihoven v Praze
Šuranová, Šárka ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá charakteristikou současného stavu a možného vývoje pražských muzejních knihoven. Jejím cílem je zhodnocení současného stavu muzejních knihoven v Praze s využitím dotazníkového šetření provedeného na začátku roku 2011. V popisné části práce je nejprve stručně zmíněna historie a základní legislativa týkající se pražských muzejních knihoven. Poté následuje podrobný popis současného stavu podle jednotlivých specifik (zřizovatelé, zaměření a rozsah fondu, akvizice a způsob zpracování fondu, služby knihoven a zpřístupňování fondu, digitalizace, prezentace knihovny prostřednictvím internetu, dosavadní způsob a možnosti financování jednotlivých muzejních knihoven, postavení knihovny v rámci muzea aj.), aktivit a spolupráce pražských muzejních knihoven i na ilustrovaných příkladech čtyř pražských muzejních knihoven (Knihovna Národního muzea, knihovna Židovského muzea v Praze, knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze a knihovna Národního technického muzea). V další části práce je detailně popsán průzkum provedený dotazníkovou metodou a na základě zjištěných faktů je shrnut současný stav muzejních knihoven v Praze s vymezením jejich silných a slabých stránek. V závěru textu jsou naznačeny možné směry budoucího vývoje a uvedeny případné náměty k zlepšení činnosti muzejních...
|
|
|
Zvukové prostředí města
Coufalová, Jana ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce na téma zvukové prostředí města se zabývá vztahem mezi zvukem, okolím a jeho obyvateli. Zaměřuje se především na sluchové schopnosti v kontextu prostředí a na tradici sonosféry. Ve druhé části práce je vytvořena zvuková mapa centra Prahy, která nabízí alternativu ke způsobu vnímání a objevování města skrze poslouchání.
Cílem práce je nabídnout obyvatelům měst jiný úhel pohledu na prostředí, ve kterém žijí. Povzbudit je k pozornému naslouchání a propojit tak mezeru mezi veřejným a osobním prostorem.
|
|
|
Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.
|
|
|
Divadlo a příjezdový cestovní ruch v Praze
Hubálková, Michaela ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; DOLANSKÁ, Nora (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice kulturního turismu, s konkrétním zaměřením na pražská divadla a příjezdový cestovní ruch v Praze, specificky zkoumá vztah mezi těmito dvěma oblastmi.
Cílem této práce je potvrdit hypotézu, zda má smysl nahlížet na divadlo v Praze jako na jeden z nástrojů marketingové strategie a propagace města ve vztahu k zahraničním návštěvníkům. První část práce je teoretická, věnuje se definici kultury, múzických umění, cestovního ruchu a zejména teoretickým přístupům k problematice kulturního cestovního ruchu a kulturního turisty.
Praktická část práce zahrnuje dotazníkové šetření a rozhovory ve vybraných divadlech a institucích, tematicky zaměřené na marketingovou komunikaci a celkový přístup k divácké skupině zahraničních návštěvníků.
|
|
|
Historie a současnost pražských klavírních trií
Raková, Iva ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Jádrem této magisterské práce je zmapování pražských klavírních trií od počátku 20. století až do současnosti. Zabývá se historií takových souborů jako České a Smetanovo trio včetně jejich novodobých nástupců, zmiňuje Sukovo, Foerstrovo, Pražské a Nové pražské trio, tria obsahující ve svém názvu jméno Antonína Dvořáka včetně nového Dvořákova tria přejmenovaného z Tria Concertino. Ve výčtu nechybí renomované Guarneri Trio Prague ani novější soubory založené v 90. letech a po roce 2000 (Trio ArteMiss, Kinsky Trio Prague, Orbis trio a další).
Práce se zmiňuje také o historii klavírního tria jako žánru od 18. století až do současnosti, pojednává o způsobu práce klavíristy jako komorního hráče a dotýká se také historie a současnosti českých institucí a organizací podporující provozování komorní hudby u nás. V souvislosti s tím se zmiňuje i o možnosti nového magisterského studia komorní hry na pražské HAMU. V závěru práce se autorka zamýšlí nad současným trhem komorní hudby u nás a v zahraničí a jeho vlivem na uměleckou práci v klavírním triu.
|
|
|
Zlatá Praha
Litschová, Karolína ; KLIMEŠ, Ivan (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá vlasteneckými symboly, které byly zpracovány v hraném filmu v období okupace 1939- 1945, s důrazem na symbol Prahy. Praha byla někde použita jen jako kulisa, ale například ve filmu Pantáta Bezoušek se stává samotným tématem filmu. Chtěla jsem poukázat na filmy, které nám dnes připadají spíše jen sentimentální, měly ve své době důležitou roli a dodávaly naději. Oproti těmto filmům stavím do kontrastu německý film Zlaté město, který zobrazuje Prahu jako město plné zkažených lidí a nástrah.
|
host ::
RSS.