|
|
Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690)
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Poddaní a jejich hejtman: Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem...
|
|
|
Urbární rejstříky arcibiskupského panství Týn nad Vltavou 1719-1723
HRBKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá urbáři vltavotýnského panství v letech 1719 až 1723. Zahrnuje obecnou definici urbářů jakožto důležitých historických pramenů a zároveň detailně popisuje, zkoumá a porovnává urbáře vltavotýnského panství z diplomatického hlediska. Dále práce popisuje historii, vývoj a hospodářskou situaci panství v raném novověku. Součástí práce je edice urbáře z roku 1719 a tabulky obsahující souhrnný přehled odvedených úroků na panství. Tyto údaje jsou převzaty z urbářů nebo z literatury.
|
|
|
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je...
|
|
|
Migrace a mobilita poddaných na třeboňském panství ve druhé polovině 17. a v 18. století
Paták, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se pokusila o analýzu a popsání migrace poddanského obyvatelstva jihočeské vesnice Dynín mezi lety 1661 a 1740. Je založena na rozboru unikátního pramene, jímž jsou poddanské soupisy třeboňského panství z let 1661 až 1839. S jejich pomocí byl učiněn pokus o rekonstrukci životů poddaných. Díky vzájemnému srovnání prostorových pohybů obyvatel bylo rozlišeno a popsáno pět hlavních druhů migrace. Práce se snaží zprostředkovat variabilitu a proměnlivost migrací a ukázat, že mobilita poddanského obyvatelstva byla složitým jevem a nelze ji jednoduše generalizovat. Podrobně se věnuje fenoménu odchodů dynínských poddaných do armády, který nabyl značných rozměrů ve třicátých letech 18. století. Krátce se zabývá srovnáním údajů poddanských soupisů s informacemi z matrik a pozemkových knih. Klíčová slova Třeboň [panství], Dynín, soupisy poddanské, migrace, mobilita, poddaní, armáda
|
host ::
RSS.