|
|
Vliv biotických interakcí na populační biologii Sanguisorba officinalis
Větvičková, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jičínská, Jana (oponent)
Rostliny během se svého života potkávají s mnoha typy interakcí na nejrůznějších trofických úrovních. Předkládaná práce se zabývá efektem infekce padlím Podosphaera ferruginea a žíru larvami modrásků očkovaného (Phengaris teleius) a bahenního (Phengaris nausithous) na životní cyklus a populační dynamiku krvavce totenu (Sanguisorba officinalis L.) a na identifikaci podmínek prostředí, které tyto interakce podmiňují. Většina sledovaných populací vykazovala klesající populační růstovou rychlost (λ<1), ukázalo se ale, že pro většinu populací je důležitější rozmnožování klonální než generativní, což je u krvavce poněkud nečekané. Výše zmiňované interakce působí na zejména na generativní rozmnožování rostliny, a zřejmě proto je jejich vliv na dynamiku populací malý, a to i při modelovaném maximálním efektu. Analýza podmínek prostředí ukázala, že padlí preferuje plochy s vyšším podílem kvetoucích rostlin, kde se může dobře šířit. Pro výskyt modrásků jsou důležitá dobře viditelná květenství vysoko nad okolní vegetací a přítomnost hostitelských mravenců, jejichž přítomnost byla silně závislá na lokalitě.
|
|
|
Stav populace modráska Phengaris nausithous na vybraných loukách na Broumovsku
Štěpánková, Anežka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Cílem této diplomové práce s názvem Stav populace modráska Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) na vybraných loukách na Broumovsku, bylo nalézt a vyhodnotit situaci ohledně velikosti a struktury populací druhu motýla Phengaris nausithous, na vybrané lokalitě v rámci území České republiky. Pro monitoring byla zvolena metoda zpětného odchytu značených jedinců motýla na 13 cílových lokalitách v CHKO Broumovsko, pro jejichž výběr byl klíčový výskyt živné rostliny krvavce totenu, která je nedílnou součástí vývoje cílového druhu. Pro vývoj P. nausithous je též důležitý výskyt mravenců rodu Myrmica. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí programu MARK a Statistika a následně převedeny do grafů a tabulek. V roce 2016 bylo označeno 687 P. nausithous a odhad početnosti pro celkovou metapopulaci činil 1487 jedinců. Nejvíce P. nausithous s počtem 149 (prvně označených odchytů) se zaznamenalo na lokalitě Hynčice 2 (H2), která byla svou rozlohou třetí největší ze všech studovaných stanovišť. Naopak nejméně bylo označeno na ploše Hynčice 1 (H1) a to pouze 15 P. nausithous. Maximální odhady počtů pro jednotlivá stanoviště byly stanoveny programem MARK s nejvyšším počtem 367 jedinců na lokalitě Hynčice 2 a nejnižším počtem 38 jedinců na lokalitě Hynčice 1. Počty P. nausithous stanovené programem MARK byly vyšší než počty prvoodchytů, což poukazuje metodicky správně provedený monitoring. Migrací bylo zachyceno celkem 49. Celkem migrovalo 31 % chycených jedinců a 18 % v rámci předpokládaného celkového počtu. Nejvíce přeletů bylo mezi plochami H2 a H4 (11 přeletů) a mezi plochami Vižňov 1 a Hynčice 4 byl zaznamenán přelet na vzdálenost 5,3 km, jenž může být považován za jeden z rekordně dlouhých přeletů. Průměrná vzdálenost migrace u P. nausithous činila 1,46 km. Počet imigrantů u přeletů byl stanoven na 49 jedinců a počet emigrantů na 58 jedinců. Hypotéza této práce zněla: Všechny zkoumané plochy spolu komunikují prostřednictvím přeletů motýlů a systém lze považovat za jedinou metapopulaci a na základě daných výsledků byla potvrzena. Závislost cílového druhu na hustotě porostu živné rostliny nebyla podle grafického znázornění stěžejní. V rámci prvního T-testu nebyla nalezena souvislost mezi početností P. nausithous a délkou migrací mezi jednotlivými plochami. V druhém T-testu bylo zjištěno, že se zvyšujícím se počtem přeletů se postupně délka přeletů snižovala.
|
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
| |
host ::
RSS.