|
|
Management přednemocniční péče u pacientů s refrakterní fibrilací komor.
ZEMAN, Denis
Fibrilace komor je život ohrožující arytmie, která se projevuje rychlým a nepravidelným stahováním srdečních komor. Pokud není okamžitě léčena, může vést k zástavě oběhu a smrti pacienta. Léčba fibrilace komor spočívá v okamžité kardiopulmonální resuscitaci a defibrilaci, která obnovuje normální srdeční rytmus elektrickým výbojem. U některých pacientů však může být refrakterní, tedy odolná vůči opakovaným defibrilačním výbojům. Prvním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí záchranáři povědomí o možnostech řešení refrakterní fibrilace komor. Druhým cílem bylo zjistit, jaké metody využívají zdravotničtí záchranáři u refrakterní fibrilace komor v praxi. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři, kteří působí na zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že se záchranáři dostatečně orientují v možnostech léčby refrakterní fibrilace komor. Negativním zjištěním bylo, že ne každý záchranář dokázal zmínit všechny možnosti změny poloh elektrod a správný farmakologický postup. Dalším negativním zjištěním bylo, že se záchranáři nedokázali shodnout na tom, po kolikátém výboji je fibrilace komor refrakterní. Naopak se projevilo jako pozitivum, že zkoumaná metoda dvojité sekvenční externí defibrilace je dle záchranářů velice úspěšná, a tím je léčba refrakterní fibrilace komor přínosnější než klasické konvenční metody. Výsledky bakalářské práce mohou nabídnout nahlédnutí na způsob, jakým zdravotničtí záchranáři přistupují k refrakterní fibrilaci komor. Vypracovaná bakalářská práce může zkvalitnit postup při refrakterní fibrilaci komor, ke které bychom se měli stavět jinak než ke klasické fibrilaci komor.
|
|
|
Nové trendy v kardiopulmonální resuscitaci a jejich možný přínos pro léčbu pacientů v přednemocniční péči
ŠKOLAUDY, Vojtěch
Kardiopulmonální resuscitace je soubor na sebe navazujících logických postupů, který má zásadní význam pro přežití pacientů s náhlou zástavou oběhu. V posledních desetiletích došlo k významnému pokroku v metodách a technikách kardiopulmonální resuscitace, což vedlo k vývoji nových trendů, které mají potencionálně zlepšit výsledky resuscitačních snah. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapování nových trendů v kardiopulmonální resuscitaci pohledem zdravotnických záchranářů a přínos trendů pro pacienty v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zhodnotit rozdíly mezi novými a starými trendy v kardiopulmonální resuscitaci. Praktická část byla zpracována pomocí dvou kvalitativních šetření. První výzkumné šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři, kteří pracují u zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Druhé výzkumné šetření bylo vypracováno pomocí analýzy dokumentů, která se zaměřovala na dokumenty Guidelines z roku 2000, 2005, 2010 a 2015. V těchto dokumentech jsme se zaměřili na vývoj trendů a postupů v rámci kardiopulmonální resuscitace. Z výsledků prvního výzkumného šetření vyplývá, že se záchranáři dostatečně orientují v nových trendech kardiopulmonální resuscitace. Negativním zjištěním bylo, že laická společnost nevyužívá automatizovaný externí defibrilátor v rámci neodkladné resuscitace. Dalším negativním zjištěním bylo, že ačkoli jsou záchranáři odborně vzděláni a školeni, musí v rámci kardiopulmonální resuscitace konzultovat s lékařem podání léčiv. Z druhého výzkumného šetření vyplývá, že trendy a postupy v kardiopulmonální resuscitaci se nyní zaměřují na včasnou defibrilaci a kvalitně prováděnou srdeční masáž. Na základě výsledků může bakalářská práce poskytnout rozdíly mezi novými a starými trendy a pohled zdravotnických záchranářů na aktuální trendy.
|
|
|
Moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči
BRŮŽKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o jednotlivých technologiích, které jsou dle dostupných zdrojů považovány za moderní. Stanoveným cílem, který má bakalářské práce naplnit, je zjistit aplikovatelnost moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Taktéž byly stanoveny dvě výzkumné otázky: jaké moderní technologie uplatňujeme v přednemocniční neodkladné péči a jaký mají vliv moderní technologie na poskytování přednemocniční neodkladné péče. K dosažení cíle bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativním způsobem, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla analyzovaná data rozdělena do jednotlivých kategorií. Výzkumným vzorkem byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Praktická část bakalářské práce disponuje výsledky výzkumného šetření, kde byly nalezeny odpovědi na již zmíněné výzkumné otázky, a navíc názor na moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře. Z odpovědí zdravotnických záchranářů se mimo jiné zjistilo, že se všichni shodují na skutečnosti, že aplikace Záchranka je přínosem pro přednemocniční neodkladnou péči. Naopak dron, jakožto bezpilotní letecký prostředek, nemá pro Českou republiku v přednemocniční neodkladné péči až takový význam, dokonce přesně polovina dotazovaných neměla o tomto prostředku ani povědomí. Dále bylo zjištěno, že dle slov dotazovaných, moderní technologie obecně značně ovlivňují poskytování přednemocniční neodkladné péče, nicméně ne vždy se jednalo o pozitivní zkušenost. Tato bakalářská práce může být přínosem, díky zpracovaným informacím v teoretické části a následným výsledkům z části praktické.
|
|
| |
|
|
Potřeby hodnocení elektrokardiogramu zdravotnickým záchranářem
PROKOP, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematiku potřeb zdravotnického záchranáře v hodnocení elektrokardiogramu. V teoretické části bylo popsáno hodnocení elektrokardiogramu, počínaje základní anatomií a fyziologií cévního zásobení srdce a převodního systému srdečního. Dále byl uveden popis elektrokardiografu a v závěru byly hodnoceny arytmie s ischemickými změnami. Cílem bylo zmapovat schopnosti zdravotnických záchranářů v hodnocení elektrokardiogramu a jejich potřebu vzdělávání s případnými návrhy změn ve vzdělávání před a po nástupu do zaměstnání. V empirické části byl použit kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován pomocí vlastního strukturovaného dotazníku, ve kterém bylo uvedeno 24 položek. Otázky byly jak otevřeného, tak i uzavřeného typu s hodnocením odpovědí pomocí modifikované Likertovy škály. Dotazník byl plně anonymní a určený pro zdravotnické záchranáře z celé České republiky. Byla zpracována základní deskriptivní charakteristika výzkumného souboru. Kvantitativní data byla vyjádřena průměrem a směrodatnou odchylkou a výběrově doplněna histogramy dle předem definovaných mezí. U kvalitativních dat byla zpracována četnostní charakteristika (absolutní a relativní četnosti). Výsledky našeho výzkumného šetření poukazují na nepřipravenost zdravotnických záchranářů v hodnocení patologických změn na EKG. Dále bylo zjištěno, že respondenti mají potřebu dalšího vzdělávání v oblasti hodnocení EKG a uvítali by periodické školení ohledně novinek v kardiologii, nácvik hodnocení na jejich výjezdových základnách nebo odborné stáže v nemocnici. Pro zlepšení pregraduálního vzdělávání by zařadili do výuky stáže v kardiocentru, praktický nácvik na kardiologickém oddělení nebo odborné semináře zaměřené na hodnocení EKG.
|
|
|
Subjektivně vnímaná profesní zátěž u pracovníků v sociálních službách
WEISE, Michaela
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku subjektivně vnímané profesní zátěže u pracovníků v sociálních službách. Diplomová práce souvisí se situací koronavirové pandemie a vládním nařízením, kterým byla vyhlášena mimořádná opatření, která měla zamezit přenosu a šíření nákazy ve zdravotnictví a sociálních službách. Teoretická část se zaměřuje na pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření a prevenci duševní hygieny. Praktická část je prezentací vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem
HLÁVKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je na téma komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem. V teoretické části je popsána komunikace a její formy. Dále se také tato práce zabývá cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky a v samotném závěru jsou obecné informace o zdravotnické záchranné službě a zdravotnických záchranářích. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit komunikační dovednosti zdravotnického záchranáře s cizincem. Druhým cílem bylo zmapovat jaké problémy řeší zdravotnický záchranář při komunikaci s cizinci. V této práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a s cizinci, kteří neumějí hovořit českým jazykem. Výsledky byly následně kategorizovány do 5 a 9 kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři zvládají komunikovat s cizinci, dokážou si pomoc buď různými pomůckami nebo využijí ke snadnější komunikaci kolegu, svědky či rodinné příslušníky na místě události. Dále průzkum výzkumu ukázal, že mezi nejčastější problém, který řeší při komunikaci zdravotnický záchranář s cizincem patří jazyková bariéra. Hlavním přínosem bakalářské práce by mělo být uvědomění si dané problematiky, která může nastat při komunikaci s cizincem na výjezdu a možné využití různých pomůcek pro snadnější komunikaci.
|
|
|
Emoční inteligence a strategie zvládání stresu u zdravotnických záchranářů
Sarisová, Kristina ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá emoční inteligencí a strategiemi zvládání stresu u zdravotnických záchranářů. Teoretická část podává informace o emoční inteligenci, o jejich modelech a možnostech měření. Poté je pojednáno o strategiích zvládání stresu, o jejích historických a teoretických přístupech, o typech těchto strategií a také o metodách, pomocí nichž zjišťujeme užívání konkrétního copingového stylu. Dále je popsána náplň profese zdravotnického záchranáře, kvalifikační požadavky pro výkon této profese a také kompetence a osobnostní charakteristiky záchranářů. Cílem empirické části práce je kvantitativně zmapovat míru emoční inteligence u záchranářů, preferenci copingových stylů u této populace a vzájemné souvislosti mezi těmito dvěma proměnnými.
|
|
|
Vybraná legislativa v oboru Zdravotnický záchranář
MAREŠOVÁ, Ivana
V teoretické části je popsána problematika legislativy profese zdravotnického záchranáře v České republice. Práce shrnuje legislativní předpisy týkající se získávání a uznávání způsobilosti a činnosti zdravotnického záchranáře, zdravotnického záchranáře pro urgentní medicínu a řidiče zdravotnické záchranné služby. Dále práce shrnuje legislativní předpisy týkající se zdravotnické záchranné služby, integrovaného záchranného systému, zdravotnického operačního střediska, mimořádné události a zdravotnické dokumentace. Cílem práce bylo zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o vybrané legislativě týkající se výkonu jejich profese. K dosažení cíle byly sestaveny tři výzkumné otázky. První otázka zní: "Jak hodnotí zdravotničtí záchranáři podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu své profese? Druhá otázka zní: "Jak hodnotí zdravotničtí záchranáři své legislativně vymezené kompetence?" Třetí otázka zní: "Jaké mají zdravotničtí záchranáři povědomí o vybrané legislativě vztahující se k výkonu jejich profese?" Byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly uskutečněny se zdravotnickými záchranáři v Jihočeském kraji. Výsledkem je povědomí o znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti legislativy a hodnocení vybraných legislativních předpisů z pohledu zdravotnických záchranářů. Znalosti zdravotnických záchranářů v legislativě popisující jejich profesi nejsou zcela uceleny. Práce upozorňuje na nedostatky ve znalostech vybrané legislativy a rozdílné názory zdravotnických záchranářů na vybraná témata. Práce by mohla být využita studenty oboru Zdravotnický záchranář k přehledu základní legislativy ve svém oboru.
|
|
|
Uplatnění zdravotnického záchranáře ve zdravotnickém zařízení.
ŠTĚPÁNEK, Marek
Název bakalářské práce zní: Uplatnění zdravotnického záchranáře ve zdravotnickém zařízení. V teoretické části práce se zaměřuji na možné uplatnění zdravotnického záchranáře, tedy přednemocniční a nemocniční péči. Déle se zabývám vzděláním, kompetencemi a celoživotním vzděláváním zdravotnických záchranářů a všeobecných sester. V neposlední řadě se také zmiňuji o motivaci. V praktické části byla, využita kvalitativní metoda výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset absolventů oboru Zdravotnický záchranář z oddělení vybraných nemocnic. Rozhovory byly zaměřeny na motivaci absolventů při nástupu do zdravotnického zařízení, možností jejich uplatnění a na to, s jakými problémy se potýkali. Cílem práce bylo zjistit, jaké je uplatnění absolventů na pozicích zdravotních záchranářů, s jakými problémy se při nástupu a během praxe ve zdravotnických zařízeních potýkají a nakonec, jaká byla jejich motivace pro výkon tohoto povolání. Déle bylo třeba zjistit, co je motivuje k nástupu do zdravotnického zařízení. Na základě výsledků z výzkumu lze tvrdit, že hlavní motivací byl nedostatek míst nebo se jednalo o méně specializovanou péči na ZZS. Problémem při uplatnění zdravot-nických záchranářů na odděleních je upřednostňování všeobecných sester se specializací. I když má zdravotnický záchranář více kompetencí. Ale je to pochopitelné z důvodu vyšší univerzálnosti všeobecných sester. Po začlenění se zdravotničtí záchranáři shodli na splnění jejich představ o oddělení, na kterém byli. Hlavním problém na, který tato bakalářská práce poukazuje, souvisí s nedostatkem míst na ZZS. Z toho důvodu se množství zdravotnických záchranářů rozhodlo nastoupit do zdravotnického zařízení místo na ZZS, jen aby našli pracovní uplatnění.
|
host ::
RSS.