|
| |
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938-1939: strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav
Rigorózní práce se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko -Slovenské republiky (1938-1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko-Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, strana Národní jednoty
|
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938-1939: strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav
Rigorózní práce se zabývá českým politickým systémem v období druhé Česko -Slovenské republiky (1938-1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko-Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, strana Národní jednoty
|
|
|
Dvoustranický politický systém v Českých zemích 1938 - 1939: Strana Národní jednoty a Národní strana práce
Kulíšek, Vítězslav ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Brabec, Martin (oponent)
V diplomové práci je pojednáno o českém politickém systému v období druhé Česko - Slovenské republiky (1938 - 1939). V této historicky krátké době se přetransformovala liberální demokracie v demokracii autoritativní. V politickém systému převažovala moc pravicových stran. V případě českých zemí vznikl bipartismus, který je v českých dějinách ojedinělý. Primárním cílem práce je pojednání o stranickém systému v českých zemích v období druhé republiky a tedy i pojednání o politických stranách, které tento systém tvořily. Rovněž je pojednáno o státním zřízení druhé republiky a historickém, hospodářském, kulturním a společenském kontextu dané doby. V závěru jsou shrnuty poznatky, ke kterým jsem se během tvorby této práce dopracoval. Zdrojem se staly především archivní prameny, odborná literatura pojednávající o daném tématu a dobová stranická i nestranická periodika. KLÍČOVÁ SLOVA Antonín Hampl, autoritativní demokracie, Česko - Slovenská republika, druhá republika, dvoustranický systém, mnichovská dohoda, nacistické Německo, Národní strana práce, Rudolf Beran, Strana Národní jednoty
|
|
|
Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce
Jetmar, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce" se zabývá především deformacemi parlamentarismu, nárůstu antisemitismu a v globálním náhledu až určitou cílenou destrukcí demokracie, provázející politický vývoj českých politických stran v rámci tehdejšího "Česko-Slovenska". První kapitoly jsou věnovány nastínění politické situace, v období následujícím po podepsání Mnichovské dohody. V dalších částech je poukázáno na změny, které postihly nejen vnitřní strukturu či členskou základnu výše jmenovaných stran, ale také na odklon či naprostou negaci předchozích ideálů či myšlenek, které jednotlivé subjekty, tvořící integrální součást těchto nově vzniklých stran, zastávaly v předchozím období I. Republiky. Na základě interpretace dobových a současných odborných publikací a periodik, se tato práce snaží být jedním z dalších příspěvků, který poodkrývá, v naší historiografii nepříliš frekventované období II. Republiky a snaží se tak hledat odpovědi na některé otázky, typu - Ovlivnilo toto období historickou paměť Čechů a Moravanů? Bylo, s přihlédnutím k širšímu mezinárodnímu vývoji, vzniklé politické zřízení, výsledkem nátlaku totalitní mocnosti, či se jedná pouze o zákonitý výsledek domácích...
|
host ::
RSS.