|
|
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.
|
|
|
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.
|
|
|
Role mnichovské smlouvy v poválečném Československu do roku 1948
Kučerová, Alice ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Diplomová práce přináší analýzu důsledků Mnichovské smlouvy pro Československo v období 1945 až 1948 s přihlédnutím k letům 1938 až 1944. V úvodní teoretické kapitole je analyzována kolektivní a individuální paměť a vytvořena konstrukce kolektivní identity. Pomocí vzpomínání a paměti je následně v dalších kapitolách předveden dopad Mnichova na společnost, který vytvářel tisk a vrcholní političtí představitelé v čele s prezidentem Benešem. Do konce roku 1945 byla v duchu "odčinění" Mnichova provedena většina zásadních změn a právě ony jsou předmětem zkoumání na základě nevydaných a vydaných pramenů (projevů a memoárů), dobového tisku a odborné literatury.
|
|
|
Význam mnichovské smlouvy v československo-německých vztazích v letech 1938-1945
Jirmářová, Radka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce dokázala, že o Mnichovské dohodě se v Československu nejednalo až v šedesátých a sedmdesátých letech, ale již bezprostředně po vypuknutí druhé světové války. Argumenty pro její neplatnost přinášel Edvard Beneš a jeho okolí. Československá vláda se roku 1945 vypořádala s Mnichovem na základě odsunu německého obyvatelstva. Když v roce 1967 mělo dojít v rámci Ostpolitik k navázání spolupráce mezi Spolkovou republikou a Československem, objevila se znovu Mnichovská dohoda jako problém. Oba státy definitivně odbouraly tuto překážku až v roce 1973 v rámci Pražské dohody.
|
host ::
RSS.