|
|
První pomoc při mimořádné události s hromadným postižením osob na železnici
Novotný, Petr ; Malá, Michaela (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: První pomoc při mimořádné události s hromadným postižením osob na železnici Cíle: Hlavním cílem práce bylo posoudit znalosti z oblasti první pomoci u zaměstnanců železničního dopravce pracujících jako doprovod vlaku osobní přepravy ve vztahu k mimořádným událostem s hromadným postižením osob na železnici. Dalším cílem bylo zjistit, kolik mimořádných událostí s hromadným postižením osob (MU s HPO) se na regionální a celostátní železnici v letech 2010 - 2020 v České republice událo. Metody: Za účelem posouzení znalostí z oblasti první pomoci bylo využito kvantitativní metody výzkumu, a sice anonymního dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 90 zaměstnanců železničního dopravce. Zjištění počtu mimořádných událostí s hromadným postižením osob na železnici bylo provedeno pomocí statistické analýzy hrubých dat železniční nehodovosti poskytnutých Drážní inspekcí. Získaná data byla zpracována pomocí softwaru MS Excel 2010. Za účelem testování stanovených hypotéz navazujících na výzkumné otázky bylo využito Studentova t-testu pro dva nezávislé výběry. Výsledky: Čtyři respondenti (4,4 %) z našeho výzkumného souboru se v zaměstnání setkali s MU s HPO a poskytovali při ní první pomoc. Z dotazníkového šetření a následného testování hypotéz pomocí Studentova t-testu vyplynulo, že délka služby, počet...
|
|
|
Úroveň teoretických znalostí nelékařského zdravotnického personálu lůžkové části RES ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje při řešení mimořádné události
TRNĚNÝ, Šimon
Mimořádná událost není každodenní záležitostí pro pracovníka přednemocniční neodkladné péče ani pro pracovníka nemocniční neodkladné péče. Avšak v případě jejího vzniku je od personálu přednemocniční neodkladné péče a nemocniční neodkladné péče vyžadováno maximální nasazení a odhodlání při pomoci poraněným pacientům. V diplomové práci jsme se pokoušeli zjistit teoretické znalosti vybraných participantů z řad nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Cíle diplomové práce jsme určili následně: Vyhodnotit úroveň teoretických znalostí při řešení mimořádné události s hromadným postižením osob, vyhodnotit osobní zkušenosti s řešením mimořádné události s hromadným postižením zdraví a vyhodnotit vzdělávání a přípravu nelékařského zdravotnického personálu lůžkové části RES ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví. Ke zjištění těchto cílů jsme použili tři výzkumné otázky: Jaké jsou znalosti nelékařského zdravotnického personálu v problematice řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví? Jak nelékařský zdravotnický personál hodnotí mimořádné události s hromadným postižením zdraví, u kterých byl přítomni? Jaký je postoj nelékařského zdravotnického personálu lůžkové části RES ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje k přípravě a vzdělávání v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví? Výzkumné šetření proběhlo za využití kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření jsme zaměřili na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění pacientů a návaznost mezi péčí přednemocniční neodkladnou a neodkladnou nemocniční. Z analyzovaných rozhovorů vyplynulo, že každý dotazovaný byl schopen uvést způsob řešení problémů souvisejících s příjmem pacientů do nemocničního zařízení. Dále jsme z rozhovorů zjistili, že nastává velký problém v případě čtení třídících a identifikačních karet pacientů z místa mimořádné události. Školení a praktický nácvik této problematiky by byl na místě u všech participantů.
|
|
|
Typy mimořádných událostí a specifická role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob
SVOBODOVÁ, Adéla
Záměrem této diplomové práce bylo vytvořit souhrnný přehled o mimořádných událostech se zaměřením na specifika zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretická část práce obsahuje základní pojmy a příslušnou legislativu. Jednotlivé kapitoly zahrnují souhrnné informace o integrovaném záchranném systému a pozici zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných události s důrazem na mimořádnou událost s hromadným postižením osob. Práce pojednává o přijmutí výzvy na zdravotnickém operačním středisku, hlášení výjezdových posádek z místa události a struktury řízení mimořádné události. Výzkumné šetření probíhalo za využití kvalitativní metody pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění pacientů a osobní zkušenosti pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje s mimořádnými událostmi. Po podrobném analyzovaní rozhovorů vyplynulo, že nadpoloviční většina informantů má dostatečnou až nadprůměrnou výši teoretických znalostí v této problematice. Na velmi dobré úrovni byly vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se obecného přehledu a třídících metod (START, Identifikační a třídící karta). Naopak nižší znalosti se projevily v problematice traumatologického plánování. Většina dotazovaných zdravotnických záchranářů poukázala na dobrou teoretickou výuku, v rámci přípravy na řešení mimořádné události, avšak dotazovaní zdůraznili, že by bylo potřeba zvýšit četnost praktické výuky. Jistě by pomohla zejména úprava školení a praktických nácviků pro současné potřeby zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Připravenost lékařů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na mimořádné události s hromadným postižením osob
ZAUNMÜLLEROVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání lékařů v oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře se základními pojmy v oblasti mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění v místě události a úkoly členů výjezdových skupin při řešení mimořádné události s hromadným postižením osob. Výzkumná část práce je tvořena formou dotazníků, které byly vyplněny 15 lékaři, kteří pracují u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále ZZS JčK). Otázky byly zaměřeny na teoretické znalosti respondentů vztahující se k oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob (dále MU s HPO) a zároveň byly položeny otázky na subjektivní názor lékařů na školení absolvovaná u výše zmíněné organizace. Byly porovnány teoretické znalosti lékařů v této oblasti v závislosti na délce jejich praxe u ZZS JčK a následně vyhodnoceny. V dotaznících se odrážely i reálné zkušenosti lékařů, kteří se během své praxe setkali s MU s HPO. Všechny odpovědi byly následně porovnány, vyhodnoceny a zaneseny do grafů. Výsledek této práce může sloužit jako opora pro další vzdělávání, které v rámci organizace spadá do působnosti Pracoviště krizové připravenosti ZZS JčK.
|
|
|
Problematika třídění při mimořádné události s hromadným postižením osob
HAVRDOVÁ, Jitka
Mimořádné události s hromadným postižením osob a jejich častý výskyt jsou stále reálnější hrozbou nejen pro společnost jako takovou, ale i pro poskytovatele zdravotní záchranné služby, která v tu chvíli zcela musí změnit přístup k poskytování péče a přejít do režimu mimořádné události. Přitom jsou na celý integrovaný záchranný systém kladeny vysoké nároky jak v zajištění bezpečnosti a preventivních opatřeních, tak v organizaci činností na místě mimořádné události s hromadným postižením osob a hlavně v poskytnutí rychlé a odborné pomoci. Tato bakalářská práce se zaměřuje hlavně na poskytovatele zdravotní záchranné služby při mimořádných událostech s hromadným postižením osob a na problematiku třídění postižených. Mimořádná událost s hromadným postižením osob vyžaduje zcela jiný přístup k ošetřování postižených. Neplatí zde model individuální medicíny, kdy posádka zdravotnické záchranné služby poskytuje péči jednomu pacientovi od prvotního kontaktu až po jeho předání do zdravotnického zařízení. V režimu mimořádné události s hromadným postižením osob je nutné stanovit priority ošetření, toto ošetření provést a pak nemocného transportovat do zdravotnického zařízení. Prioritou při takové události, je zachránit život všem postiženým, kteří mají možnost na přežití. Ošetřování postižených na místě události s hromadným postižením osob je komplikováno mnoha faktory, které celou situaci negativně ovlivňují. Jedná se zejména o nedostatek času při rozhodování a ošetření, chaos, stres, panika, v úvodní fázi i nedostatek prostředků a sil nejen u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, ale u celého integrovaného záchranného systému. Vzhledem k tomu, že situace na místě události se optimalizuje v průběhu třiceti až šedesáti minut od zahájení činností, je v úvodní fázi naprosto klíčové zaměřit svoji pozornost na organizaci a řízení složek integrovaného záchranného systému. Tématem bakalářské práce je problematika třídění postižených na místě mimořádné události s hromadným postižením osob. V teoretické části se věnuje tématům medicíny katastrof, integrovanému záchrannému systému a nakonec samotné problematice třídění. Teoretická část je vystavěna na odborné literatuře a opírá se o aktuální legislativu. V části zaměřené na problematiku třídění postižených jsou podrobně rozebrány jednotlivé metody třídění raněných a skórovací systémy, zejména metoda START a třídicí identifikační karta, které v našich podmínkách dominují. Praktická část bakalářské práce je provedena formou kvalitativního výzkumu a porovnává odpovědi dvou skupin respondentů získané polostrukturovaným rozhovorem. Respondenti byli z řad nelékařského zdravotnického personálu zdravotnické záchranné služby, jedna skupina z Kraje Vysočina a druhá z Jihočeského kraje. Obsah rozhovoru tvořily otázky rozdělené do čtyř kategorií, z nichž každá byla zaměřena na určitou oblast problematiky mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Jednotlivé kategorie se věnovaly obecným a konkrétním postupům na místě mimořádné události s hromadným postižením osob, dále spolupráci integrovaného záchranného systému a problematice třídění. Cílem práce bylo zjistit, jak se zdravotničtí záchranáři cítí být připraveni na mimořádnou událost s hromadným postižením osob po teoretické i praktické stránce a jak hodnotí spolupráci v rámci celého integrovaného záchranného systému. Cílem práce bylo i ověřit teoretické znalosti respondentů v dané problematice a jejich znalost postupů. Výsledky získané rozhovorem a jejich rozbor jsou zpracovány v kapitole Vyhodnocení rozhovorů. Stanovené výzkumné otázky a jejich výstupy jsou představeny v kapitole Diskuze. Celkové shrnutí práce je provedeno v kapitole Závěr.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob při mimořádné události
JOHÁNEK, Jakub
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřil, jak na poskytovatele akutní lůžkové péče, tak i na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, neboť právě tyto dvě složky spolu úzce spolupracují při vzniku mimořádné události a podílejí se na odstranění jejích následků. V kapitole základních pojmů jsem uvedl stěžejní terminologii, dle platné legislativy a nastínil význam krizové připravenosti ve zdravotnictví. V následujících částech jsem se snažil poskytnout stručný přehled o přístupu k řešení mimořádných událostí výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby přímo na místě. Tento přehled zahrnoval také možnosti třídění osob postižených na zdraví. Stěžejní téma představuje pojednání o návaznosti zdravotnické záchranné služby na poskytovatele akutní lůžkové péče a samotný způsob příjmu hromadného postižení osob do zdravotnického zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem se připravují poskytovatelé akutní lůžkové péče na možný hromadný příjem postižených osob, což mimo jiné zahrnovalo zjištění existence předběžných opatření, metodických pokynů, přípravu a realizaci taktického, případně prověřovacího cvičení organizace a jiné. Druhý cíl bakalářské práce byl zaměřen na zhodnocení aktuálního a reálného stavu připravenosti poskytovatele akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob, odrážející účinnost přijímaných opatření. Jednalo se především o zmapování srozumitelnosti teoretických podkladů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob z pohledu řadového zdravotnického personálu, vykonávajícího svou profesi na oddělení urgentního příjmu. Zmíněné pracoviště představuje kontaktní místo nemocnice při vzniku mimořádné události a jeho personál je k řešení zmíněné problematiky ze své pozice reálně předurčen. Výzkum se dále zaměřoval na obeznámení zdravotnického personálu s přístupy k řešení mimořádných událostí a jeho účasti na taktických a prověřovacích cvičení. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem urgentního příjmu. Z výzkumu vyplynulo, že příprava poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob probíhá ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou v rámci taktických nebo prověřovacích cvičeních. Počty cvičení za rok jsou realizovány minimálně dvakrát ročně, což je ideální podle obecných zásad zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že by účast zdravotnického personálu na cvičeních měla být povinná a personálně plánovaná, aby nedocházelo k tomu, že příprava zaměstnanců na mimořádnou událost s hromadným postižením osob bude koncepčně nahodilá. Z výzkumu je dále patrné, že by se měl zdravotnický personál, v souvislosti s mimořádnými událostmi s hromadným postižením osob, vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky by mohly být využity pro zaměstnance urgentních příjmů, ale i dalších oddělení, která se podílí svými činnostmi na řešení následků mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Zaměstnanci by mohli čerpat především z teoretických poznatků v rámci sebevzdělávání ve zmíněné problematice.
|
host ::
RSS.