|
|
Úroveň teoretických znalostí nelékařského zdravotnického personálu lůžkové části RES ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje při řešení mimořádné události
TRNĚNÝ, Šimon
Mimořádná událost není každodenní záležitostí pro pracovníka přednemocniční neodkladné péče ani pro pracovníka nemocniční neodkladné péče. Avšak v případě jejího vzniku je od personálu přednemocniční neodkladné péče a nemocniční neodkladné péče vyžadováno maximální nasazení a odhodlání při pomoci poraněným pacientům. V diplomové práci jsme se pokoušeli zjistit teoretické znalosti vybraných participantů z řad nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Cíle diplomové práce jsme určili následně: Vyhodnotit úroveň teoretických znalostí při řešení mimořádné události s hromadným postižením osob, vyhodnotit osobní zkušenosti s řešením mimořádné události s hromadným postižením zdraví a vyhodnotit vzdělávání a přípravu nelékařského zdravotnického personálu lůžkové části RES ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví. Ke zjištění těchto cílů jsme použili tři výzkumné otázky: Jaké jsou znalosti nelékařského zdravotnického personálu v problematice řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví? Jak nelékařský zdravotnický personál hodnotí mimořádné události s hromadným postižením zdraví, u kterých byl přítomni? Jaký je postoj nelékařského zdravotnického personálu lůžkové části RES ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje k přípravě a vzdělávání v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví? Výzkumné šetření proběhlo za využití kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření jsme zaměřili na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění pacientů a návaznost mezi péčí přednemocniční neodkladnou a neodkladnou nemocniční. Z analyzovaných rozhovorů vyplynulo, že každý dotazovaný byl schopen uvést způsob řešení problémů souvisejících s příjmem pacientů do nemocničního zařízení. Dále jsme z rozhovorů zjistili, že nastává velký problém v případě čtení třídících a identifikačních karet pacientů z místa mimořádné události. Školení a praktický nácvik této problematiky by byl na místě u všech participantů.
|
|
|
Poskytování laické první pomoci vybranými skupinami obyvatelstva
TRNĚNÝ, Šimon
K laické první pomoci není potřeba specializovaného vybavení ani jakékoliv odbornosti. Nacházíme se v době, ve které je přístrojová technika a odborná způsobilost ve zdravotnictví na vysoké úrovni, ale bez kvalitní laické první pomoci je takřka nemožné například, u náhlé zástavy oběhu, uzdravit pacienta do takové míry, aby odcházel z nemocnice ve stejném stavu jako před úrazem či nemocí. V bakalářské práci jsme se pokoušeli zjistit rozsah teoretických i praktických znalostí vybraných skupin obyvatelstva. Konkrétně jsme si zvolili dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit rozsah teoretických znalostí první pomoci u vybraných skupin obyvatelstva a druhým cílem bylo zjistit rozsah praktických dovedností první pomoci u vybraných skupin obyvatelstva. Ke zjištění těchto cílů jsme použili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: Jaké jsou teoretické znalosti první pomoc u vybraných skupin obyvatelstva? Druhá výzkumná otázka: Jaké jsou praktické dovednosti první pomoci u vybraných skupin obyvatelstva? Výzkumné šetření proběhlo kombinací kvalitativních metod. První využitou metodou byl polostrukturovaný rozhovor a druhou metodou bylo nezúčastněné zjevné pozorování. Výzkumný soubor představovali učitele z gymnázií, u kterých jsme se zaměřili na úrazy či stavy dospělého věku. Učitelů z mateřských škol jsme se zaměřili na úrazy či stavy dětského věku. Z analyzovaných rozhovorů vyplynulo, že každý dotazovaný byl ochoten poskytnout první pomoc. Zaujalo nás, že právě zaměstnavatel hraje velkou roli v proškolování první pomoci. Častou chybou byla špatná kontrola dýchání, při které probandi často neprovedli záklon hlavy a dále opomenutí přivolání odborné pomoci. Školení první pomoci s praktickým nácvikem by bylo na místě u všech dotazovaných učitelů.
|
host ::
RSS.