Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zajímavosti ze 110 leté řady pozorování na meteorologické observatoři Milešovka
Chládová, Zuzana ; Bližňák, Vojtěch
110letá řada z observatoře Milešovka v sobě ukrývá různé zajímavé informace nejen z hlediska meteorologického, ale například i z hlediska historických a společenských událostí, které měly\nna měření přímý vliv, například krátkodobé přerušení měření v době První světové války kvůli nedostatku uhlí (obr. 3), výpadky měření v období po mobilizaci v roce 1938 a další.
Experimentální měření na Milešovce
Pešice, Petr
Observatoř Milešovka byla založena roku 1905 a od té doby provádí nepřetržitě standardní meteorologická a klimatologická\npozorování a měření, která jsou primárním posláním stanice.\nMilešovka ale stejně jako třeba Lysá hora nebo další horské observatoře láká experimentátory ať už díky své exponované\npoloze a drsným povětrnostním podmínkám, častému výskytu silných větrů, zasažení nízkou oblačností,\nnebo hojnému výskytu bouří a atmosférických výbojů.Příspěvek o měřeních na Milešovce shrnuje dosavadní a plánované experimenty, prováděné na observatoři. Předpokládáme,\nže i v budoucnosti bude o experimentální pozorování zájem a jsme připraveni zázemí observatoře pro\ntato měření poskytnout.
Historie observatoře Milešovka
Zacharov, Petr, jr.
Horskou stanicí, tj. stanicí s nadmořskou výškou nad 500 m, s nejdelší souvislou řadou měření na našem území\nje meteorologická stanice na hoře Milešovka. Stanice zahájila svou činnost 1. ledna 1905 a délkou svého měření\npatří mezi nejdéle sloužící horské stanice nejen u nás, ale i na světě. Unikátem stanice Milešovka je její umístění\nna vrcholu kuželovité hory ve výšce 837 m n. m. Tato jedinečná poloha je předpokladem toho, že probíhající mě-\nření mají podobný charakter jako měření v okolní atmosféře.
Srovnání chemického složení podkorunových a usazených srážek
Chaloupecký, Pavel ; Špičková, Jitka ; Fišák, Jaroslav ; Skřivan, Petr
Od června 2004 jsou na observatoři Milešovka odebírány vzorky podkorunových srážek v bukovém a ve smrkovém porostu. Již od roku 1998 probíhají na Milešovce také odběry vody z mlhy a nízké oblačnosti. V této práci jsou porovnávány koncentrace hlavních iontů a stopových prvků v podkorunových a usazených srážkách. Koncentrace většiny hlavních iontů a stopových prvků v podkorunových srážkách ovlivňuje především objem odebraných vzorků. Nejvyšší hodnoty koncentrací sledovaných látek v podkorunových srážkách byly zjištěny v měsících září a říjen, které se vyznačovaly nejnižšími úhrny srážek. Koncentrace sledovaných látek byly v naprosté většině případů vyšší ve vzorcích podkorunových srážek pod smrkem oproti koncentracím naměřeným v bukovém porostu.Toto je patrně způsobeno větší hustotou koruny v případě smrkového porostu na Milešovce, což se projevuje menším objemem propuštěných srážek a účinnějším zachytáváním látek z ovzduší ve srovnání s bukovým porostem.V případě hlavních iontů byly nejnižší koncentrace naměřeny ve vzorcích vody z mlhy. Pro stopové prvky nebyly tyto údaje k dispozici. Ze srovnání s referenční lokalitou Lesní potok je zřejmé , že koncentrace sledovaných látek v podkorunových srážkách na Milešovce výrazně převyšují odpovídající koncentrace na lokalitě Lesní potok. Tento rozdíl je výrazně vyšší u srážek pod smrkem, což naznačuje, že je třeba brát ohled nejen na lokální kvalitu ovzduší, ale také na typ vegetace a hustotu koruny, které mohou velmi významně přispívat k výslednému chemické složení podkorunových srážek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.