Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Orální historie a její místo v české žurnalistice na příkladu Příběhy 20. století v Českém rozhlasu
Dvořák, Vilém ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Od roku 2006 vysílá Český rozhlas každý týden pořad Příběhy 20. století, který tvoří novináři Adam Drda a Mikuláš Kroupa. Pořad je žurnalistickým útvarem, jeho primárním zdrojem jsou však orálněhistorické rozhovory s pamětníky minulého století ze sbírky Paměť národa. Cílem práce je na základě kvantitativních a kvalitativních metod pořad charakterizovat a zasadit jej do kontinua orální historie a žurnalistiky. Teoretická část se zabývá orální historií, jejím účelem a vývojem, ale také rozdíly mezi novinářským a orálněhistorickým přístupem k metodě interview. Kvantitativní obsahovou analýzou 773 epizod vysílaných mezi 1. květnem 2006 a 1. květnem 2021 vlastní výzkum zjišťuje, kdo jsou typičtí pamětníci pořadu, jaká témata jsou pořadem nejčastěji pokrývána, jaké zastoupení mají muži a ženy a v jakých regionech se příběhy nejčastěji odehrávají, zároveň také jak se tyto charakteristiky mění v závislosti na moderátorovi. Podle výzkumu mají větší zastoupení v pořadu muži, nejčastějším tématem jsou pak političtí vězni 50. let, následují přeživší holocaustu, veteráni druhé světové války či duchovní. Popisem typického pamětníka se práce mimo jiné snaží zodpovědět, zda pořad Příběhy 20. století zapadá do "západní" tradice orální historie a dává tak prostor lidem, kteří jsou klasickými historiografickými...
Integrace neodsunutých egerlandských Němců do československé společnosti v západním pohraničí
DUŠEK, Vilém
Bakalářská práce se pokouší prostřednictvím příběhů a vyprávění neodsunutých egerlandských Němců z oblasti bývalého Egerlandu v pohraničí západních Čech zmapovat jejich tehdejší životní situaci v procesu integrace mezi nově příchozí dosídlence. První část práce se zabývá kulturně-historickým kontextem společného soužití Čechů a Němců na území českých zemí od příchodu německých kolonistů až po odsuny německého obyvatelstva po 2. světové válce. Dále práce představuje oblast Egerlandu jak z kulturního hlediska, tak i z historicko-geografického hlediska. Poslední část se zaměřuje na 14 neodsunutých egerladských Němců, přináší soubor jejich životních příběhů z doby, kdy se museli začleňovat do české společnosti, a odhaluje prostřednictvím těchto příběhů jejich postoje k problematice poválečných odsunů a k nahlížení Čechů na německy mluvící obyvatelstvo na českém území od 2. poloviny 40. let až po současnost.
Současný rozhlasový dokument se zvláštním zřetelem k cyklu Příběhy 20.století
Musil, Jakub ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Současné rozhlasové vysílání stále více směřuje k proudovému vysílání a rozhlas se poslouchá především nesoustředěně a kulisově. Tato práce se zaměřuje na to, zda i v takových podmínkách je prostor pro složitější žánr, jakým je například rozhlasový dokument. Jaké je jeho postavení v rozhlasu, co to vlastně rozhlasový dokument je a jak se tvoří? Nejen na tyto otázky se tato práce snaží najít odpověď. V první části práce se autor zaměřuje nejprve na teoretická východiska rozhlasové tvorby a na specifika rozhlasového vysílání. Na základě dostupné literatury se snaží popsat žánry, které jsou na hranici mezi publicistikou a uměním, kam také patří dokument. Práce se dále snaží popsat současný stav dokumentární tvorby Českého rozhlasu a charakterizuje vybrané řady. V poslední části práce se pak autor soustředí na cyklus Příběhy 20. století, který se snaží charakterizovat, popsat některá jeho východiska a přiblížit jeho tvorbu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.