|
| |
|
|
Tapiserie a gobelíny ze sbírek Pražského hradu
Pospíšilová, Denisa Isabella ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Práce je věnována tapiseriím a gobelínům ze sbírek Pražského hradu, převážně zavěšeným v reprezentačních prostorách Hradu ale i těm, které jsou uložené v depozitářích Oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Gobelíny hrály významnou, doslova nezastupitelnou roli ve výzdobě interiérů Pražského hradu. Spoluvytvářejí slavnostní charakter běžně nepřístupných míst. Autorka práce se soustředí na bližší poznání tří barokních sérií výstižně nazvaných Antonius a Kleopatra a Měsíce. Soubor Antonius a Kleopatra pochází z přelomu 17. a 18. století. Konvoluty tapiserií z cyklu Měsíce (na Pražském hradě zastoupené dvojím způsobem - figurálním a nefigurálním) byly zhotovené jak na samém počátku 18. století tak v letech 1728-1736. Tapiserie s námětem čerpajícím ze života Antonia a Kleopatry tvoří osm kusů. Sedm z nich náleží do tzv. kmenového fondu sbírek Pražského hradu; osmý je ve Vídni. Podobnou historii má série Měsíců z 18. století. Celek tvoří deset tapiserií, z toho jich je devět umístěných na Hradě a desátý opět ve Vídni. Lapidárně vyjádřeno, práce se především věnuje barokním tapiseriím spoluvytvářejícím genia loci Pražského hradu. Po obecném krátkém úvodu sloužícím především jako informativní vhled do dané problematiky následuje nástin historie jednotlivých cyklů a především katalog, tvořící...
|
|
|
Na okraji vojenské společnosti. Vojenští invalidé, zběhové a delikventi v císařsko-královské armádě za sedmileté války
Švehelka, Ondřej ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o vojenských invalidech, zbězích a delikventech v císařsko-královské armádě za sedmileté války (1756-1763). Její těžiště spočívá ve výzkumu písemností vzniklých z činnosti reprezentací a komor, nejvyšších zastupitelských úřadů v Čechách a na Moravě. Základní metodologický přístup vychází z pozitivistického pojetí, interpretuje tedy informace zjištěné z pramenů jako v jistém smyslu příběh založený na skutečnostech, které zaznamenávají. Teoretická část je doplněna výsledky studia pomocných knih zvaných elenchy, které podávají informace i o pramenech, které se do dnešních dnů nedochovaly. Snažím se zde zodpovědět otázku, nakolik je i přesto možné je uplatnit. Hlavní složku práce představují tři kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým kategoriím vojenských osob ve výše uvedeném pořadí. Představuji v nich výsledky pramenného bádání, týkající se v případě invalidů zejména jejich hospodářského zabezpečení a využití pro válečné úsilí habsburské monarchie. Kapitola o vojenských zbězích navazuje na můj dřívější výzkum a doplňuje ho (mimo jiné) o nově zjištěné skutečnosti v oblasti přístupu osvícensko-absolutistického státu k jejich pronásledování, trestání i amnestování. Třetí část podává výklad o excesech, tedy činech páchaných vojenskými delikventy a představuje jejich nejčastější...
|
|
|
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
|
|
| |
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vojenští zběhové v době osvícenského absolutismu ve světle dokumentů Českého gubernia a dalších pramenů
Švehelka, Ondřej ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vojenských zběhů z císařsko-královské armády v době osvícenského absolutismu, tedy za vlády Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. Na základě písemných i tištěných pramenů, vzniklých především z činnosti nejvyšších zeměpanských úřadů Království českého v tomto období, je podán výklad o otázkách trestání dezertérů, jejich limitovaného omilostňování a vzájemných výměn, k nimž docházelo mezi habsburskou monarchií a jejími spojenci. Pozornost je věnována rovněž přístupu státu k obyvatelům, kteří buď zběhům poskytli pomoc, anebo se naopak podíleli na jejich pronásledování a dopadení. Poslední část textu je zasvěcena seznamům vojenských zběhů, z nichž bylo možno vypracovat přibližný odhad počtu dezertérů, kteří svým původem pocházeli z Čech, a to s hlavním důrazem na sedmiletou válku, protože právě pro ni se tyto seznamy dochovaly v převážné většině. Klíčová slova vojenští zběhové, osvícenský absolutismus, osvícenské reformy, české gubernium, válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, Marie Terezie, Josef II.
|
|
|
Sociální politika v habsburské monarchii v období vlády Marie Terezie a Josefa II. (1740 - 1790)
CINKOVÁ, Milada
Práce se zabývá vývojem sociální politiky v období vlády Marie Terezie a Josefa II. V první části popisuje vládu a politický vývoj habsburské monarchie od třicetileté války do nástupu Marie Terezie na trůn. V další kapitole se zabývá potížemi vlády Marie Te-rezie v kontextu doby. Jejím úsilím o udržení monarchie jako celku. Věnuje se rozboru podmínek pro vytváření nových reforem a procesem utváření sociální politiky. Ve třetí kapitole popisuje zavádění nových reforem v konkrétních oblastech života, jejich rozví-jení a uvádění do praxe. Dále analyzuje postup transformace monarchie a její sociální politiky za společné vlády Marie Terezie a Josefa II. Vliv nekompromisní a absolutis-tické vlády Josefa II. na rozvoj monarchie, jejího průmyslu, kultury a sociálních reforem.
|
|
|
Semiramide riconosciuta - opera k pražské korunovaci Marie Terezie 1743
Jonášová, Milada
Korunovační opera Semiramide riconosciuta byla provedena v den korunovace 12. května 1742. Na základě dosud známých pramenů se nepodařilo zjistit, kdo byl jejím skladatelem. Partitura opery se nedochovala. Pokud jde o její libreto, autorce se podařilo prokázat, že opera byla pouhým pasticciem, tzn. jednalo se o operu sestavenou z árií jiných úspěšných oper.
|
host ::
RSS.